Livia Klausová končí jako velvyslankyně na Slovensku, na vlastní žádost

Livia Klausová končí na vlastní žádost jako velvyslankyně na Slovensku, v této funkci působí od roku 2013. Informaci bulvárního deníku Blesk potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

„Mohu potvrdit, že paní Klausová na vlastní žádost končí jako velvyslankyně v Bratislavě. Do jmenování nového velvyslance, kterému musí hostitelská země udělit souhlas, nemůžeme sdělovat jméno jejího nástupce,“ uvedla Lagronová. Ambasádu podle ní dočasně povede zástupce velvyslance.

Livia Klausová je vystudovaná ekonomka. Po zvolení manžela Václava Klause prezidentem v březnu 2003 plnila deset let roli první dámy. Věnovala se různým charitativním aktivitám, je předsedkyní správní rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových.

Reprezentační role se do jisté míry zhostila již v době, kdy byl její manžel premiérem a předsedou Poslanecké sněmovny. Většinou stála v pozadí, v případě potřeby se ale dokázala ozvat. Veřejně vystoupila například v roce 1997, kdy byl její manžel kvůli podvodům ve stranických financích vyzýván k odstoupení. Tehdy na Václavském náměstí na Klausovu podporu přečetla dopis jejich mladšího syna. Starší syn Václav se také věnuje politice, v roce 2017 byl zvolen poslancem za ODS.

Podpora Miloše Zemana

Vstoupila i do volební kampaně před první přímou volbou prezidenta v roce 2013, kdy byl vybírán Klausův nástupce. Její vyjádření, že nechce, aby první dáma, která přijde po ní, mluvila pouze německy, bylo vnímáno jako podpora Miloše Zemana proti jeho soupeři Karlu Schwarzenbergovi, jehož manželka je Rakušanka.

Velvyslankyní je Klausová od prosince 2013. Její vyslání na Slovensko prosazoval právě prezident Miloš Zeman. Nepohodl se kvůli tomu s tehdejším šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem.

Vedl s ním spor i kvůli kandidátovi na post velvyslance v Rusku Vladimíru Remkovi. Po pádu vlády a odchodu Schwarzenberga z Černínského paláce spor skončil, velvyslankyní se Klausová stala za působení úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Na svoji diplomatickou misi na Slovensku se připravovala jako zaměstnankyně odboru zemí střední Evropy českého ministerstva zahraničí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 8 mminutami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 43 mminutami

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 1 hhodinou

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
07:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...