Běženci, kteří míří na starý kontinent, chtějí život bez útlaku a válek, řada jich ale nebezpečnou cestu přes Středozemní moře nepřežije. Pašeráci chtějí na uprchlících vydělat co nejvíc, lodě jsou tak většinou přeplněné. Obrázek chatrného plavidla plného zoufalých utečenců se už stal pro pobřežní stráž skoro rutinou.
Záchranáři se každý den snaží, aby byly ztráty co nejmenší. „Pokaždé, když se k nim přibližujeme, abychom je zachránili, je to jiný pocit. Je to také adrenalin, protože nikdy nevíte, do jaké situace se tam dostanete,“ podotkl člen italské pobřežní stráže Vito Gira.
Tonoucí migranty musí co nejrychleji dostat na palubu záchranného plavidla. Letos už Gira vytáhl ze Středozemního moře skoro 10 tisíc lidí. „Často je zachraňujeme přímo z vody, pomůžeme jim se vyšplhat na palubu, líbají mi nohy, děkují a brečí. To jsou scény, které ve vás zůstanou navždy,“ konstatoval zdravotník a záchranář Roberto Pantaleo.
Podle zatím poslední statistiky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z 11. listopadu v letošním roce dorazilo do Evropy celkem 805 tisíc uprchlíků, z toho nejvíce do Řecka (asi 660 tisíc) a do Itálie (142 tisíc). Při pokusu dostat se do Evropy podle IOM zahynulo 3477 osob.
Právě Itálie a Řecka se týkají uprchlické kvóty, na nichž se dohodla EU – celkem 160 tisíc Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří v těchto dvou zemích pobývají, má díky nim šanci dostat v Unii azyl.
Státy osmadvacítky se nejprve na jaře dohodly na dobrovolném převzetí 40 tisíc běženců, v září pak na jednorázovém rozdělení 120 tisíc dalších uprchlíků. Proti návrhu tehdy hlasovalo vedle Slovenska, Maďarska a Rumunska i Česko. Kvůli atentátům v Paříži ale o kvótách začínají pochybovat i další státy jako třeba Polsko.
