Konec ticha o sexuálním násilí. K soudu doputoval Weinsteinův případ, který spustil MeToo

Nahrávám video

Výběrem poroty začíná proces s filmovým producentem Harveym Weinsteinem čelícím obžalobě ze sexuálního obtěžování a znásilnění. Skandál kolem filmaře, který býval považován za jednoho z nejmocnějších mužů Hollywoodu, stál před dvěma lety u zrodu kampaně MeToo. V ní se ženy po celém světě začaly veřejně svěřovat se svými zkušenostmi se sexuálním obtěžováním, aby rozetnuly bludný kruh násilí a mlčení.

Sedmašedesátiletého producenta od roku 2017 obvinilo ze sexuálních útoků více než osmdesát žen včetně slavných hereček Salmy Hayekové či Gwyneth Paltrowové. Soud se nyní bude zabývat jen případem, který se týká dvou údajných obětí. Jednu podle prokuratury v roce 2006 nutil k orálnímu sexu, druhou v roce 2013 znásilnil.

Prokuratura v Los Angeles v pondělí nicméně vydala prohlášení, podle něhož je Weinstein obviněn ze dvou dalších útoků. Oba se podle žalobců měly stát v roce 2013, jeden vyšetřovatelé označili jako znásilnění a druhý za sexuální napadení.

V únoru toho roku údajně Weinstein znásilnil nejmenovanou ženu v hotelovém pokoji, když se vnutil do jejího apartmánu. Následující den měl napadnout jinou ženu v hotelu v Beverly Hills. Tato oběť bude podle prokurátorů vypovídat už v nynějším manhattanském procesu. Vypracování obžaloby pozdržela váhavost obětí o incidentu vypovídat. Obvinění ze strany dalších tří žen prokuratura v Los Angeles dál prošetřuje.

Aktuální obžaloba má celkem pět bodů, a pokud bude někdejší filmový magnát a šéf studia Miramax shledán vinným, hrozí mu až doživotní vězení. Weinstein tvrdí, že je nevinen a že všechny sexuální kontakty se vždy odehrávaly se souhlasem obou stran.

Skandál rychle utnul jeho kariéru. Musel odejít z vedení své produkční firmy The Weinstein Company, která později skončila v konkurzu. Byl vyloučen z řady prestižních filmových organizací, včetně americké Akademie filmového umění a věd, která uděluje filmové ceny Oscar. Zcela se stáhl z veřejného života a opustila ho také jeho druhá manželka Georgina.

Ven s tím

Weinsteinův případ zveřejněný poprvé v říjnu v The New York Times odstartoval lavinu obvinění. Ženy, které se do té doby styděly o svých zkušenostech se sexuální agresí mluvit, ztrácely zábrany.

Převládl pocit, že mlčení poskytovalo sexuálním predátorům beztrestnost a ženy byly stále ohrožené. Se sloganem MeToo (já také) se proto začala objevovat svědectví, jejichž smyslem je dát mužům najevo, že obtěžování není normální a hrozí za něj trest nebo alespoň společenské zostuzení.

Slogan poprvé použila herečka Alyssa Milanová 15. října 2017 na Twitteru s výzvou všem obětem. „Kdyby všechny ženy, které byly sexuálně obtěžovány nebo napadeny, napsaly do statusu ‚já také‘, mohly bychom lidem ukázat rozsah tohoto problému,“ vysvětlila později.

Milanová tak zpopularizovala činnost aktivistky Tarany Burkeové, která pod tímto hashtagem bojuje proti sexuálnímu násilí již od roku 1997. Během tří dnů přidalo #MeToo ke svému příspěvku na Twitteru nebo Facebooku přes 12 milionů uživatelek i uživatelů. Do sdílení nepříjemných zážitků se zapojila i řada mužů, postupně se začaly objevovat příspěvky od těch, kteří se obtěžování dopustili a díky výzvě se sami rozhodli promluvit.

Hoffman, Spacey, Cosby, Domingo…

Kromě Weinsteina se po začátku kampaně začala v nelichotivém světle objevovat i řada dalších osobností. V tisku se objevily tyto informace o herci Dustinu Hoffmanovi, herečka Julianna Marguliesová a další obvinily z obtěžování hvězdu akčních snímků Stevena Seagala. Kvůli aféře rezignoval britský ministr obrany Michael Fallon a newyorská Metropolitní opera přerušila spolupráci se svým dlouholetým dirigentem a hudebním ředitelem Jamesem Levinem. Důvodem bylo podezření, že sexuálně zneužíval chlapce.

Skandál se dotkl také amerického režiséra Woodyho Allena, kterého adoptivní dcera po letech znovu obvinila z pohlavního zneužití v době, kdy jí bylo sedm let. Kevina Spaceyho pak jeho herecký kolega Anthony Rapp obvinil, že se jej pokusil svést, když mu bylo teprve 14 let. Spacey prohlásil, že si na nic nepamatuje, protože byl nejspíš hodně opilý, ale omluvil se. Z obtěžování ho poté nařkl další tucet mužů, a přestože u soudu skončil jen jediný případ, který nakonec sama prokuratura stáhla, ocitla se hercova kariéra v troskách.

Jedním z nejvýznamnějších filmařů, na které měla kampaň výrazný dopad, byl Roman Polanski, kterého předloni spolu s komikem Billem Cosbym vyloučili (podobně jako dříve Weinsteina) z americké Akademie filmových umění a věd. Cosbyho soud v září 2018 poslal do vězení za zdrogování a znásilnění někdejší přítelkyně v roce 2004.

V září 2018 také kvůli obvinění z obtěžování ukončil po půlstoletí spolupráci s Metropolitní operou španělský operní pěvec Plácido Domingo.

Křivá obvinění

Na adresu #MeToo se okamžitě snesla i kritika. Jejím hlavním motivem bylo, že si ženy vymýšlejí a mohou muže vydírat, i když se sexem souhlasily.

Italská herečka Gina Lollobrigida, sama dvojnásobná oběť sexuálního násilí, řekla, že je třeba věc oznámit hned, a ne až po letech. Začátkem roku 2018 se stovka převážně francouzských umělkyň v čele s Catherine Deneuveovou v otevřeném dopise ohradila proti tendenci ke kriminalizaci mužů.

Podle Seana Penna je hnutí #MeToo podezřelé a vedlo k rozdělení mužů a žen na nepřátele. „Mnohé z případů jsou jen ničím nepodložená tvrzení,“ řekl.

Pozornost vyvolal i případ italské herečky Asii Argentové, která sama čelila obvinění se sexuálního útoku. Podle deníku The New York Times jí hrozil žalobou kvůli údajnému sexuálnímu útoku o 20 let mladší herec a hudebník Jimmy Bennett.

Loni v září pařížský soud odsoudil iniciátorku kampaně ve Francii Sandru Mullerovou za pomluvu vůči muži, kterého v roce 2017 obvinila ze sexuálního obtěžování. Mullerová musí poškozenému zaplatit pokutu ve výši 20 tisíc eur (516 tisíc korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 31 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 43 mminutami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 48 mminutami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 50 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled