Kalifornii zasáhl mohutný požár. Na dva tisíce lidí muselo opustit své domovy

Na dva tisíce obyvatel muselo opustit své domovy v kopcích na severu Kalifornie, kde se od pátku šíří požár nazvaný McKinney. Dosud si vyžádal dvě oběti. Podle agentury AP jde o největší oheň letošního roku, zachvátil už přes 225 čtverečních kilometrů.

Požár se rozhořel ze zatím neznámé příčiny v pátek odpoledne. Hoří v řídce zalidněné části okresu Siskiyou jen několik kilometrů jižně od hranic Kalifornie s Oregonem. Kancelář šerifa okresu Siskiyou uvedla, že v neděli nalezla těla dvou lidí v autě, které stálo v cestě ohni.

Guvernér Kalifornie Gavin Newsom vyhlásil pro oblast stav nouze. 

Americká média hovoří v případě McKinney o „explozi ohně“ ještě větší než v případě požáru Oak o týden dříve, který se rozhořel v centrální části Kalifornie poblíž Yosemitského národního parku. Toto ohnisko se hasičům aktuálně daří dostávat pod kontrolu poté, co se za několik dní rozrostlo na necelých 80 čtverečních kilometrů.

Ačkoli McKinney zatím hoří zcela nekontrolovaně a podle guvernéra už zničil vícero obydlí, déšť v noci na úterý minimalizoval jeho šíření. Vegetace v oblasti je ale i nadále extrémně suchá a k rychlému šíření plamenů mohou brzy přispět bouřky se silným větrem a blesky, které zažehnou další menší požáry.

„Porost je tak suchý, že blesk to může celé zažehnout,“ řekla mluvčí Lesní správy USA Adrienne Freemanová. Dodala, že bouřky zpravidla provází „nevyzpytatelný“ vítr, který může plameny hnát do různých stran. Meteorolog Brad Schaaf nicméně deníku The New York Times řekl, že kouř stoupající z požářiště by mohl způsobit pokles teplot a potažmo zmírnit některé faktory přispívající k šíření plamenů.

Místa zasažená požárem podle úřadů opustilo nejméně na dva tisíce obyvatel nebo turistů, kteří zdolávali známou dálkovou trasu Pacific Crest Trail.

Požár McKinney vypukl v době, kdy má Kalifornie před sebou ještě měsíce svého „období ohňů“. Stát se podobně jako velká část amerického západu potýká s dlouhodobým nedostatkem vláhy a nárůstem teplot, což zvyšuje riziko šíření plamenů. Experti tento vývoj považují za součást globálních klimatických změn poháněných skleníkovými plyny uvolňovanými při lidských činnostech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...