Egyptská Káhira začala platit obyvatelům za domácí třídění odpadu. Snaží se tím vyřešit krizi s tisíci tunami smetí, o které se není schopna postarat. Praktické opatření ale tvrdě dopadá na desetitisíce nejchudších křesťanů, pro které je odpad tradičním zdrojem obživy.
Káhira každý den vyprodukuje tisíce tun odpadu, velké odpadové firmy z toho dokážou recyklovat 25 procent. Téměř všechno ovšem zužitkují takzvaní zebelíni neboli sběrači smetí. Říká se tak koptským křesťanům, kteří žijí ve „městě odpadků“ ve čtvrti Manšiat Násir. Bydlí jich tam na 70 tisíc.
Rodinné klany svážejí komunální odpad a sbírají vše, co má nějakou cenu. Hliníkové plechovky, skleněné a plastové lahve, textilie i vyhozené jídlo. Co jde, přeprodají nebo odvezou do sběren surovin. Teď je ale ohrožují kroky vlády.
„Vláda nově podepsala dohody s velkými firmami na svoz odpadků. A teď dokonce začali v Káhiře vykupovat kovy a sklo přímo od domácností. To všechno je ale živobytí našich lidí,“ uvedl koptský křesťanský kněz Butrus Rušdí.
„Sbírání odpadků je naše obživa. Jestli nám ji vláda sebere, musí nám dát jinou práci. Musí zavést elektřinu, opravit vodovody, pojmenovat ulice, očíslovat domy,“ řekla obyvatelka města.
Životní styl potomků lidí, které před tři čtvrtě stoletím vyhnala bída z Horního Egypta až do daleké Káhiry, už v minulosti rozhodnutí úřadů téměř zničila. Před 13 lety zakázaly zebelínům používat oslem tažené vozíky na silnicích, před osmi lety vybily při epidemii prasečí chřipky jejich stáda.
