Johnson nevyloučil, že kvůli brexitu bez dohody obejde parlament. Spustil vlnu kritiky

Nahrávám video

Favorit na post příštího britského premiéra Boris Johnson v televizní debatě nevyloučil, že obejde parlament, aby se mohl ke konci října uskutečnit brexit bez dohody. Expremiér John Major v reakci označil účelové ukončení poslanecké schůze za „naprosto a zcela nepřijatelné“. V takovém případě se chce obrátit na soudy. Podle BBC by bylo využití tohoto nástroje pro politické účely bezprecedentním krokem pro moderní britskou politiku. Parlament brexit bez dohody opakovaně odmítl.

Přerušení zasedání parlamentu je v Británii za normálních okolností rutinní událostí, k níž dochází zhruba jednou za rok. Tímto úkonem končí jedno legislativní období, načež královna o několik dní později zahájí další. O načasování těchto úkonů v praxi rozhoduje vláda, ačkoli formálně vyžadují „příkaz“ panovníka.

Odchod z Unie v mezeře mezi jednáním

Za momentální patové situace v britském parlamentu se spekuluje o tom, že příští premiér by mohl na podzim ukončit aktuální schůzi, která běží už dva roky, a začátek té další záměrně odložit tak, aby Británie i proti vůli poslanců 31. října odešla bez „rozvodové“ dohody z Evropské unie.

Kandidát na předsedu Konzervativní strany Boris Johnson, který se podle průzkumů za dva týdny stane britským premiérem, v úterý večer v debatě v televizi ITV uvedený scénář nevyloučil. Označil za „absolutně bizarní“, aby Londýn vyřazením této možnosti oslaboval svou pozici pro případné vyjednávání s EU. Johnsonův soupeř – současný šéf diplomacie Jeremy Hunt – naopak zablokování parlamentu v debatě kategoricky odmítl.

Nahrávám video

Expremiér Major upozornil, že nový předseda vlády by tímto postupem zapletl královnu do ústavní krize. „Pro uzavření parlamentu by musel premiér jít za Jejím Veličenstvem královnou a požádat o povolení k ukončení (zasedání). Když ji premiér o toto povolení požádá, je takřka nepředstavitelné, aby královna udělala cokoli jiného, než že povolení udělí. A v tu chvíli je vržena do ústavní kontroverze, jaké by žádný seriózní politik neměl královnu vystavovat. Pokud k tomu dojde, celá řada lidí by usilovala o soudní přezkoumání,“ řekl Major s tím, že on by byl jedním z nich.

Konzervativní předseda vlády z let 1990 až 1997 také obvinil Johnsona z pokrytectví. Bývalý starosta Londýna podle něj před brexitovým referendem z června 2016 prezentoval odchod z EU jako možnost posílit britský parlament, nyní ale navrhuje zákonodárce vyřadit ze hry.

Poslanci tvrdý brexit nechtějí

Hlasování v dolní komoře parlamentu na začátku roku ukázala, že většina britských poslanců je proti brexitu bez dohody. Pro Johnsona, který slibuje Británii „stůj co stůj“ vyvést z EU na konci října, to znamená potenciální překážku.

Předseda Dolní sněmovny John Bercow navíc v červnu zdůraznil, že poslanci nebudou zbaveni možnosti i nadále do brexitového procesu promlouvat. „Parlament nebude vyloučen z rozhodovacího procesu v této důležité záležitosti. To se prostě a jednoduše nestane,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled