Před dvěma lety mířily do Evropy tisíce běženců denně, vrcholila migrační krize. Letos jsou prozatímní statistiky asi dvanáctkrát nižší. Podle OECD dorazilo během prvních šesti měsíců k evropskému pobřeží 73 tisíc lidí. Pro jednu zemi to ale žádnou úlevu neznamená – Itálie varuje, že víc běženců už přijmout nedokáže a stěžuje si, že zbytek Evropy před jejími problémy zavírá oči.
Itálie žádá Evropu o pomoc: Víc migrantů už přijmout nemůžeme
Horizont ČT24: Podle OECD přichází do Evropy méně migrantů (zdroj: ČT24)
Kontroverzní návrh ukazuje na zoufalství Říma. Přeplněných člunů v italských vodách v posledních týdnech dramaticky přibývá. Pašeráci využívají dobrého počasí a neváhají lodě opouštět bez motoru a přeplněné.
Jen během 48 hodin vytáhli záchranáři na palubu 12 tisíc migrantů. Naprostá většina ze 73 tisíc lidí, kteří letos vstoupili na evropskou půdu, to udělala právě v Itálii. A ta tvrdí, že dosáhla bodu přesycení.
obrázek
Italský premiér Paolo Gentiloni proto vyzval k naléhavé pomoci jeho zemi. „Jsme pod tlakem a žádáme od Evropanů konkrétní příspěvek,“ prohlásil na tiskové konferenci na závěr přípravné schůzky G20 v Berlíně. „Itálie se nikdy nevyvlékala ze svých závazků a nehodlá tak dělat, ale vyzýváme k diskusi o roli nevládních organizací, mise Frontex a zdrojů, které jsou k dispozici pro práci v Libyi a jiných afrických zemích.“
Merkelová slíbila pomoc, Macron je opatrný
Pomoc italské vládě přislíbila německá kancléřka Angela Merkelová. „Musíme dospět k legálním řešením a to je velká výzva,“ poznamenala.
Francouzský prezident Emmanuel Macron však upozornil, že u tématu migrace nelze všechno míchat dohromady. Na jedné straně jsou podle něj problémy s uprchlíky, kteří žádají o azyl kvůli strachu o svůj život. Při přijímání těchto lidí Francie podporuje Itálii a převezme svůj díl. Pak je tu ale podle Macrona už několik desetiletí trvající problém s ekonomickými migranty, a o ty jde v 80 procentech problematiky, kterou popsal Gentiloni.
Francouzský prezident zdůraznil, že je třeba se vyvarovat toho, aby lidé žádali o azyl ve dvou různých zemích. EU musí podle něj urychleně vypracovat efektivnější řešení pro situaci v Itálii. Tato řešení musí umožnit lidské zacházení s žadateli o azyl.
Vyklizený tábor v Calais
Migranti míří z Itálie na sever, mnoho z nich opět končí v Calais
Pro žadatele o azyl Itálie připravila 200 tisíc lůžek a skoro všechna jsou obsazená. Další migranti je ani využít nechtějí a míří na sever. Přes zavřené hranice se snaží dostat do Francie nebo Británie.
Cesta tam ale znovu končí ve francouzském Calais před kanálem La Manche. Do bývalé Džungle přicházejí noví běženci a vrací se tam i mnozí z těch, které policie loni na podzim odvezla. „Lhali nám, nedokončili náš proces žádosti o azyl,“ tvrdí 30letý běženec z Afghánistánu.
Novému trvalému táboru se úřady brání – dobrovolníci teď můžou jídlo rozdávat jen hodinu denně, stany tu vyrůst nesmí vůbec. Běženci tak spí v okolních lesích, vzdát to ale nechtějí.
Podle poslední zprávy OECD ale v čele žebříčku cílových zemí dál stojí Německo. Loni to byl už čtvrtý rok v řadě – s 675 tisíci žádostmi o azyl. A právě Berlín OECD chválí i za další postup.
Žadatelé o azyl
„K úspěšné migrační politice nepotřebujeme jen zákazy, ale taky pravidla, která nám umožní využít imigraci jako příležitost,“ tvrdí německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel.
Skoro rok už v zemi platí integrační zákon. Ten má mimo jiné usnadnit zaměstnávání běženců. Ministr pro imigraci přesto varuje, že až tři čtvrtiny uprchlíků budou za pět let pořád bez práce.
Přistěhovalí podle cílové destinace