Írán zasedne s velmocemi k jednacímu stolu 1. října

Teherán - Rozhovory Íránu se šesti velmocemi začnou 1. října. Teherán sice předem prohlásil, že na jednáních nechce řešit svůj sporný jaderný program, vyjádřil nicméně ochotu jednat o globálním jaderném odzbrojení a o dalších mezinárodních záležitostech. S Íránem by měla diskutovat takzvaná skupina 5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo). O místu setkání zatím nebylo rozhodnuto.

S Íránem by měla diskutovat takzvaná skupina 5+1, tedy pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN - USA, Británie, Francie, Čína a Rusko - a rovněž Německo.

Teherán k ochotě jednat připojil varování pro Izrael a USA, že je připraven se vojensky bránit, pokud nějaká země napadne íránská jaderná zařízení. Právě tyto dvě země v minulosti nevyloučily použití síly jako poslední možnosti, pokud bude Írán nadále odmítat rozptýlit podezření, že vyvíjí jadernou zbraň.

Jednání by mělo probíhat jako setkání mezi představitelem EU pro zahraniční politiku Javierem Solanou a hlavním vyjednávačem o íránském jaderném programu Saídem Džalílím. Solanova mluvčí Christina Gallachová prohlásila, že přítomni by měli být také zástupci USA, Ruska, Číny, Francie, Británie a Německa.

Zatím není důvod k optimismu, varuje Bildt

„Je to důležitý první krok,“ řekl dnes o chystaném jednání s Íránem americký ministr energetiky Steven Chu, který se zúčastnil generální konference Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. Washington proto na jednání s Íránem svého zástupce vyšle.

„Setkání samo o sobě je pozitivní krok, ano, ale jak pozitivní zůstane, to se ukáže,“ prohlásil švédský ministr zahraničí Carl Bildt, jehož země do prosince Evropské unii předsedá. Bildt tak varoval před přílišným očekáváním, protože oba tábory dělí široké rozpory nejen v jaderné oblasti.

Rozhovory s Íránem v tomto mezinárodním složení se uskuteční po více než roční pauze, poznamenala AP. Loňská konference v Ženevě tehdy ztroskotala poté, co Teherán odmítl diskutovat o obohacování uranu, ačkoliv USA jako vstřícný krok vyslaly do Švýcarska svého zástupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...