Írán volí v pátek parlament, reformátoři volby bojkotují

Teherán - Íránci v pátek vyberou 290 poslanců, kteří zasednou příští čtyři roky v jednokomorovém parlamentu. Vzhledem k tomu, že reformátorští politici do voleb prakticky nezasáhnou, půjde především o souboj dvou hlavních konzervativních proudů. Jeden představují politici kolem duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího (Fronta vytrvalosti islámské revoluce), druhý osobnosti kolem předsedy parlamentu Alího Larídžáního (Sjednocená fronta konzervativců). Pro 48,3 milionu voličů bude otevřeno 47 tisíc volebních místností.

Nynější kampaň před volbami do parlamentu trvala pouze týden. V zemi nefunguje klasický systém stran a politická debata se odehrává jen mezi frakcemi loajálními k současnému režimu. Kampaň mlčela o tématech, která jsou pro Íránce nyní nejživější. O horšící se ekonomické situaci, jež je odrazem mezinárodních sankcí, i o rostoucí mezinárodní izolaci Íránu. Ekonomická situace by mohla nahrávat reformním stranám - ty ale volby bojkotují na protest proti represím, kterým čelily od sporného znovuzvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2009.

Mohammed Nadžár, íránský ministr vnitra:

„Vůdci opozice se zkrátka oddělili od cesty, kterou se ubírá náš národ.“

Nejsledovanějším výsledkem proto bude účast voličů. Právě ta by měla dát představu o tom, jak velká část Íránců podporuje konzervativní kruhy. Důležitá bude i pro reformátory, oslabené zatýkáním, soudy, pronásledováním a domácím vězením. Budou z ní moci zjistit, kolik Íránců je ještě ochotno podpořit opozici. V minulých volbách v roce 2008 přišlo k urnám 61 procent voličů.

K masivní účasti vybídl Íránce jak Ahmadínežád, tak Chameneí, který apeloval na voliče, aby se dostavili v hojném počtu a uštědřili „políček nepřátelům“ Íránu.

Brífink íránského ministra vnitra Mohammeda Nadžára
Zdroj: ČT24

Velké a od revoluce z roku 1979 nejzásadnější demonstrace proti režimu se konaly v roce 2009 po prezidentských volbách. Ahmadínežád v nich obhájil podle oficiálních výsledků druhý mandát. Kandidovalo však také několik reformátorů, z nichž některým se dávaly velké šance. Volební výsledek tomu ale neodpovídal a opozice ho napadla jako podvod. Protesty skončily v krvi, uvězněním stovek lidí a odstavením vůdčích osobností.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 3 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 14 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.