Přesně před měsícem začaly na Ukrajinu dopadat rakety ruské armády. Napadená země se od té doby poměrně úspěšně brání. V ukrajinských rukou zůstává Kyjev, města na východě země jsou ale terčem ostřelování a v obleženém Mariupolu panuje kritická humanitární situace. Unijní země se od začátku ruské invaze shodly na bezprecedentních sankcích, které tvrdě dopadají na ruskou ekonomiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stále vyzývá k zavedení bezletové zóny, to ale Západ odmítá. Před boji z Ukrajiny uteklo už více než 3,5 milionu lidí, dalších 6,5 milionu opustilo své domovy, ale zůstávají ve vlasti.
První týden: Noční útok, první sankce a burcující Zelenskyj
Ruský prezident Vladimir Putin 24. února v 04:00 SEČ oznámil, že dal svolení ke „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině. Moskva prý nemůže tolerovat hrozby, které odtud přicházejí, a je třeba zajistit bezpečnost federace. Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny. Kromě toho požaduje neutrální status Ukrajiny, tedy zjednodušeně řečeno garanci, že země nebude usilovat o vstup do NATO.
Ruské invazní jednotky napadly Ukrajinu z Ruska, Běloruska i z poloostrova Krym, který Rusko okupuje od roku 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok. Na vojenské objekty po celé Ukrajině začaly padat rakety. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Moskvou. Ukrajinská armáda se postavila na odpor.
Řada států nejen na Západě útok odsoudila a oznámila tvrdé sankce, na což prudkým pádem reagovala moskevská burza i kurz rublu. Čína ani Indie se k zavedení sankcí nepřipojily. Přes tisíc Rusů skončilo v cele za protest proti válce.
Druhý den války postoupily ruské jednotky ke Kyjevu, kde se tvrdě bojovalo o letiště Hostomel. Ovládnutí cvičného letiště společnosti Antonov oznámila nejprve ruská, poté ukrajinská strana. Ruské jednotky postupující z Krymu obsadily velkou část Chersonské oblasti. Postup invazních sil se ukrajinským vojákům ale podařilo zpomalit či zastavit v Černihivské, Sumské a Charkovské oblasti i na Donbase.
Vladimir Putin vyzval ukrajinskou armádu k převratu, apel zůstal nevyslyšen. NATO označilo Putinův krok za „hrozivou strategickou chybu“ a v reakci posílilo své východní křídlo. Polsko poslalo napadené zemi zbraně, Evropská unie schválila druhý sankční balík včetně zmražení Putinova majetku.
Řada ruských osobností invazi odsoudila, v ulicích opět protestovali lidé, ruská policie jich stovky pozatýkala. Moskevská burza zaznamenala další propad.
Třetí den se hlavní ukrajinské město ubránilo mohutnému útoku. „Nepřítel tuto noc na všech frontách nasadí všechny síly, které má, aby zlomil náš odpor: podle, krutě a nelidsky. Tuto noc budou útočit, tuto noc musíme vydržet. O osudu Ukrajiny se rozhoduje teď,“ řekl večer předtím Zelenskyj. Přes apel západních spojenců sám Kyjev odmítl opustit a jako důkaz natočil video před svým úřadem. Na severu a východě ruské jednotky příliš nepostoupily, na jihu obsadily Melitopol.
Celkem 27 zemí včetně USA a států EU souhlasilo s poskytnutím zbraní včetně protitankových a protileteckých střel a další pomoci Ukrajině. Západ opět přitvrdil sankce.
Obyvatelé Ukrajiny začali prchat do bezpečí. Podle OSN odešlo během prvních tří dnů války ze země 150 tisíc lidí.
Následující den pokračovaly tvrdé boje o Kyjev a pohraniční oblasti. Satelitní snímky ukázaly dlouhý vojenský konvoj směřující k hlavnímu městu. Jeho cílem bylo Kyjev obklíčit a zajmout ukrajinskou vládu. Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do bojové pohotovosti.
EU, USA, Kanada a Británie se po řadě dlouhých debat shodly, že odpojí vybrané ruské banky od systému SWIFT. Ruský rubl klesl na nové historické minimum. EU poprvé schválila financování dodávek zbraní mimounijní zemi, mnohé státy začaly Ukrajině posílat vojenské vybavení.
Ukrajina podala na Rusko u Mezinárodního soudního dvora v Haagu žalobu.
Poslední únorový den se ruské jednotky opět neúspěšně pokusily prolomit obranu Kyjeva i dalších měst, větší postup zaznamenaly ale na jihu země. Invazní síly také začaly ostřelovat obytné čtvrti, mnoho raket dopadlo na Charkov. V Ochtyrce podle Ukrajiny shodili Rusové zakázané vakuové bomby.
EU a USA zavedly sankce proti ruské centrální bance, čímž zablokovaly přístup k velké části ruských rezerv. K postihům ruské elity se přidalo i Švýcarsko či Monako. Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o přijetí do EU, odkud zazněly výzvy k rychlému integračnímu procesu.
Během demonstrací proti válce na Ukrajině zadržela policie v Rusku už přes šest tisíc demonstrantů. Poprvé se konalo jednání o příměří, nepřineslo ale výsledek, jen dohodu na dalším setkání. OSN informovala o prvním půl milionu lidí, kteří přešli za hranice Ukrajiny.
Od začátku března se ruská armáda začala čím dál více zaměřovat na civilní cíle a centra měst. Selhal další pokus o prolomení obrany Kyjeva. Poprvé se sešli ukrajinští a ruští vyjednavači. První schůzka na ukrajinsko-běloruských hranicích trvala asi šest hodin, dohodly se na ní další kola rozhovorů.
Evropská unie odstřihla od mezinárodního platebního systému SWIFT sedm ruských bank. Na seznamu nebyla největší Sberbank, její evropskou dceru registrovanou v Rakousku ale nařídila uzavřít Evropská centrální banka. Ze Západu přišly na Ukrajinu další zbraně.
OSN předpověděla, že bude třeba zajistit humanitární pomoc pro 12 milionů Ukrajinců.
Druhý březnový den se fronta příliš nepohnula, ruští vojáci pokračovali v ostřelování center měst. Nejvíce zásahů hlásil Kyjev, Charkov a Mariupol. Ukrajina poprvé zaútočila na okupovaný Donbas. Ruská strana poprvé přiznala ztráty ve vlastních řadách: 498 padlých a 1597 raněných. Ukrajina uvedla asi trojnásobné počty ruských ztrát.
Valné shromáždění OSN odsoudilo invazi 141 hlasy ku pěti. Proti rezoluci hlasovaly kromě Ruska a Běloruska také Severní Korea, Sýrie a Eritrea. Čína a 34 států se zdržely.
Velcí lodní dopravci opouštějí lodní přístavy. Duma oznámila, že projedná zákon stanovující až patnáctiletý trest vězení za šíření nepravdivých informací o válce.
Druhý týden: První evakuace, ostřelování porodnice a odchod zahraničních firem z Ruska
Na začátku druhého týdne bojů prohlásil Vladimir Putin, že „speciální operace“ jde podle plánu a bude dále pokračovat. Pozice válčících stran zůstaly bez větší změn, ruské rakety dále dopadaly na ukrajinská města. Obě strany se dohodly na humanitárních koridorech z nejpostiženějších oblastí.
Světové firmy oznámily, že opouští Ruskou federaci, kvůli chybějícím dílům přerušila výrobu automobilka Lada. Rubl zaznamenal další propad. První dva oligarchové přišli o své jachty, Oleg Děripaska i společnost Lukoil vyzvali k ukončení bojů. Ruští školáci povinně zhlédli video s kremelskou interpretací války.
Během prvního týdne prchl před boji milion lidí. Mezinárodní soud v Haagu začal vyšetřovat válečné zločiny.
4. března dobylo Rusko Záporožskou jadernou elektrárnu. Útok na jaderné zařízení porušil Ženevské konvence, pro obyvatele v okolí ale postup ruských vojsk nepřinesl nebezpečí radiace. Z obleženého Mariupolu znělo varování před humanitární katastrofou.
Ruské úřady zablokovaly další nestátní média i Facebook a Twitter. V obsazených městech na jihu zmizelo vysílání ukrajinských televizí a místo nich se objevily ruské stanice.
U Mariupolu a Volnovachy byl 5. března vyhlášen dočasný klid zbraní kvůli evakuaci obyvatel. Ruská strana jej ale podle té ukrajinské nedodržovala. Volnovachu tak opustily pouze čtyři stovky lidí a větší evakuace byla odložena. Střelbě invazních vojsk čelila Oděsa, obklíčený byl také Charkov, Sumy a Černihiv.
Ruské aerolinky Aeroflot oznámily, že od 8. března zruší všechny lety do zahraničních destinací kromě Běloruska. Mezi firmy, které deklarovaly, že pozastavují v Rusku své služby, se zařadily i PayPal, Zara, Bershka a Samsung.
„Velmi důvěryhodné zprávy“ o záměrných útocích na civilisty oznámil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Pokus o evakuaci civilistů z obléhaného Mariupolu kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování opět selhal.
Počty ukrajinských uprchlíků nadále stoupaly. Jen do Polska prchlo přes milion lidí.
U měst na východě Ukrajiny pokračovaly 7. března těžké boje, humanitární situace obyvatel se zhoršila. V obsazených městech proti okupantům protestovali obyvatelé. Ukrajina uvedla, že boje poškodily 211 škol a 34 nemocnic.
Ruská armáda oznámila, že zastaví palbu a umožní odchod obyvatel z ostřelovaných měst. Humanitární koridory ale vedly jen do Ruska nebo Běloruska, za což si země vysloužila další mezinárodní kritiku. Ukrajinu opustila mise OBSE.
Cena pohonných hmot začala strmě růst. Od Ruska se odstřihly společnosti Boeing, Nissan, KMPG či Levi Strauss.
Dočasné příměří umožnilo 8. března 3500 civilistů opustit Sumy, nedodržování klidu zbraní ale opět zabránilo evakuaci z Mariupolu. Podle OSN opustilo Ukrajinu už přes dva miliony lidí.
Spojené státy a Spojené království zakázaly dovoz ropy, EU oznámila snížení importu zemního plynu z Ruské federace.
9. března zasáhl ruský nálet v Mariupolu dětskou nemocnici. Útok přišel podle místních úřadů v době dohodnutého příměří, které mělo umožnit evakuaci civilistů. Během dne se Ukrajině podařilo evakuovat asi 48 tisíc lidí.
Ruské ministerstvo obrany přiznalo, že invaze na Ukrajinu se účastní také branci a že někteří tam padli do zajetí. Putin přitom přítomnost odvedenců dříve popřel.
Evropská unie oznámila uvalení sankcí na dalších 160 ruských činitelů či oligarchů, z platebního systému SWIFT vyloučila i běloruské banky.
Třetí týden: Jednání bez pokroku, tvrdší sankce a prostest ruské novinářky
Na počátku třetího týdne války pokračovalo ostřelování a obléhání Kyjeva, Černihiva, Sum, Charkova a Mariupolu i evakuace z nich. Na jihu se Rusové posouvali ke Kryvému Rihu.
Jednání ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny zůstalo bez výsledku. Západ opět přitvrdil sankce. Ruská centrální banka odhadla dvacetiprocentní inflaci a osmiprocentní pokles HDP.
Na severovýchod a východ Ukrajiny ve velkém měřítku dále dopadaly rakety, nejvíc strádali obyvatelé obleženého Mariupolu. Putin schválil účast syrských dobrovolníků v invazních jednotkách.
Ukrajina oznámila, že se k invazi chystá připojit Bělorusko. Rusko obvinilo Ukrajinu z chemických provokací a vývoje biologických zbraní pod kuratelou USA.
Z Ukrajiny dosud uteklo 2,5 milionu lidí, z toho milion dětí.
Sirény varující před ostřelováním se 12. března rozezněly ve většině ukrajinských měst, a to i na západě země. Ruská armáda se po přeskupení začala přibližovat ke Kyjevu z několika směrů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz po telefonickém rozhovoru s Putinem uvedli, že nedal najevo ochotu invazi ukončit.
Jen necelých dvacet kilometrů od polských hranic dopadly ruské rakety. Na základně v ukrajinském Javorivu, která v minulosti hostila i mezinárodní cvičení NATO, zabilo bombardování nejméně 35 lidí.
Pokusy o evakuaci civilistů z ostřelovaných měst pokračovaly i 14. března, a to zejména z Kyjeva a Mariupolu. Válčící země opět jednaly o příměří, opět ale bez výsledku. Americká média přinesla informaci, že Rusko zažádalo o zbrojní podporu Čínu, což Peking následně popřel.
Vysílání ruské státní televize První kanál nabourala novinářka Marina Ovsjannikovová s transparentem odsuzujícím ruskou válku proti Ukrajině. Policie ji zadržela.
EU schválila čtvrtý balík protiruských sankcí. Zakazují vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz ruské oceli a železa.
Mariupol v humanitárním koridoru opustilo 15. března dva tisíce aut, ostřelování ukrajinských měst ale pokračovalo. Český premiér Petr Fiala spolu s ministerskými předsedy Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou navštívil obléhaný Kyjev. „Víme, že bojujete i za naše životy a naši svobodu. Nejste sami, naše země vám stojí po boku. Evropa vám stojí po boku,“ řekl Fiala.
Rusko oznámilo odchod z Rady Evropy, neunijní organizace dohlížející na ochranu lidských práv. Ruští občané se tak už mimo jiné nebudou moci obrátit na soud ve Štrasburku.
Čtvrtý týden: Zásah krytu v Mariupolu, obava z užití chemických zbraní a protiofenziva Ukrajinců
Ruská raketa zasáhla budovu divadla v Mariupolu, ve které se skrývalo až tisíc civilistů. V Černihivu Rusové zabili deset lidí ve frontě na chleba. Pokračovaly i útoky na Kyjev.
Fiala po návratu z Ukrajiny uvedl, že země rychle potřebuje dodávky protiletadlových a protitankových střel. Zbrojní podporu přislíbil i prezident Spojených států Joe Biden poté, co Zelenskyj přednesl projev před americkým Kongresem.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině.
Z trosek mariupolského divadla se podařilo vyprostit 130 lidí, osud dalších však dosud zůstává neznámý. Při ostřelování města Merefa u Charkova zemřely desítky lidí, přes padesát lidí zemřelo v Černihivu.
Zelenskyj v projevu před německým Bundestagem zkritizoval projekt Nord Stream 2 a pomalé přijímání sankcí.
Americký ministr obrany Lloyd Austin odmítl vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, vedla by podle něj k válce mezi Ruskem a Západem.
Ruské střely vypálené z Černého moře zasáhly 18. března Lvov, ruská ofenziva se tak opět přiblížila k hranicím států NATO. Polsko oznámilo, že na summitu NATO formálně požádá o vyslání mírové mise. Prezident Číny Si Ťin-Pching po jednání s Bidenem uvedl, že konflikt není v ničím zájmu. „Krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět,“ řekl.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci své domovy opustilo asi 6,5 milionu Ukrajinců, dalších 3,2 milionu uteklo do zahraničí.
Ukrajinská armáda ztratila následující den u Mariupolu přístup k Azovskému moři, přesto se v obklíčeném městě stále snaží odrážet útoky. Ruská armáda zničila podzemní sklad zbraní a minuce na jihozápadě Ukrajiny.
Polsko vyzvalo EU k zavedení embarga na obchod s Ruskem.
I 20. března dopadaly další bomby na Mariupol. Ostřelování zasáhlo uměleckou školu, kde se skrývaly čtyři stovky lidí. Jejich záchranu komplikovaly pokračující útoky. Rusko vyzvalo ukrajinské síly ve městě, aby se vzdaly. Ukrajina uvedla, že očekává útok běloruských sil v oblasti Volyně.
Zelenskyj v projevu před izraelským Knesetem přirovnal invazi k nacistickému plánu konečného řešení židovské otázky.
Následující den zemřelo po zásahu obchodního centra v Kyjevě osm lidí. V Chersonu ruští vojáci podle očitých svědků stříleli do civilistů. V obléhaném Mariupolu se prudce zhoršila humanitární situace. Chybí pitná voda, potraviny i léky.
Ministři zahraničí a obrany zemí Evropské unie se shodli na nové obranné strategii. V reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině plánují vytvořit brigádu rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků.
Zelenskyj v rozhovoru pro ČT a další média uvedl, že jednání o míru blokují nepřijatelné nároky Ruska na Krym a Donbas.
Ruská armáda dobyla 22. března severovýchodní i východní periferii Charkova. Poškodila při tom asi tisíc civilních objektů, stovky civilistů zabila. Ukrajinci podle Zelenského ale odrazili ofenzivu na jihu, Rusové museli částečně ustoupit u přístavu Mykolajiv. Na Oděsu znovu vypálily lodě ruského námořnictva.
Falešná obvinění Moskvy, že má Kyjev chemické zbraně, podle amerického prezidenta Bidena naznačují, že je chce použít sám Kreml. Spojené státy pro to ale údajně nemají žádný důkaz. Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova může Rusko sáhnout po jaderných zbraních, pokud se bude cítit existenčně ohroženo. Připustil, že Moskva zatím nedosáhla svých cílů.
Ukrajinské armádě se 23. března podařilo získat kontrolu nad městem Makariv u Kyjeva, obklíčila ruské jednotky i u měst Buča, Irpiň a Hostomel v okolí metropole. Ukrajinci se taky pokusili o dobytí Chersonu na jihu země.
NATO avizovalo posílení východního křídla. V reakci na ruskou agresi proti Ukrajině umístí v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku čtyři bojová uskupení.
Vladimir Putin oznámil, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary. Platby bude od zemí, které na federaci uvalily sankce, požadovat v rublech.
Na konci čtvrtého týdne války se ukrajinským silám daří zatlačovat ruské vojáky zpět u Kyjeva. Podle Pentagonu se obránci posunuli třicet kilometrů východně od metropole. Ruská strana uvedla, že dobyla město Izjum v Charkovské oblasti.
Po částečném obnovení obchodování posilují akcie na moskevské burze, obchodování je ale omezeno a některé transakce nelze provádět.
