Rusové pálí z Černého moře na Charkov, obě strany si vyměnily zajaté vojáky

Britské ministerstvo obrany v nové analýze situace na bojišti potvrdilo, že se ukrajinským silám daří poblíž Kyjeva protivníka zadržovat nebo dokonce zatlačovat. Podle Pentagonu se Ukrajinci posunuli dalších zhruba třicet kilometrů východně od hlavního města. Ukrajinský armádní generální štáb uvádí, že jeho síly zastavily útočníky u předměstí Brovary. Ruská strana zase tvrdí, že její armáda dobyla město Izjum v Charkovské oblasti.

On-line přenos

Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)

  • 23:49

    Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu. 

  • 22:55

    Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.

  • 22:31
    Vykřičník

    Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.

Ruská armáda získala pod úplnou kontrolu město Izjum v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, prohlásil podle agentury Interfax na brífinku mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Město Izjum je regionální centrum s asi padesáti tisíci obyvateli a důležitý železniční uzel ležící asi sto kilometrů na jihovýchod od Charkova. Ukrajinská správa města uvádí, že boje pokračují, podotkla ruská služba BBC.

Ruské ministerstvo obrany zároveň informovalo, že ruské síly provedly s pomocí vysoce přesných zbraní údery proti systémům protivzdušné obrany na kyjevském předměstí a zničily třináct protiletadlových raketových systémů S-300 a Buk-M. Ruské letectvo podle mluvčího zasáhlo v noci dohromady 60 ukrajinských vojenských objektů.

Ukrajinská armáda pak uvedla, že za uplynulých 24 hodin zaznamenala 250 startů protivníkových letadel, což je o 60 více než například v úterý. Ruské síly podle štábu ukrajinské armády útočí především na objekty vojenské a civilní infrastruktury v Kyjevské, Černihivské a Charkovské oblasti. Ukrajinská strana také hlásí zničení například sedmi letadel ruských sil za posledních 24 hodin, jednoho vrtulníku, jednoho dronu a dvou řízených střel.

Nejmenovaný představitel z amerického ministerstva obrany, na něhož se odvolává stanice ABC News, uvedl, že Rusko má stále k dispozici větší část svých střel země-vzduch a řízených střel, přestože na Ukrajinu vypálilo již přes dvanáct set raket.

Podle štábu ukrajinské armády přišly ruské síly od začátku bojů o 530 tanků, 1597 obrněných vozidel, 280 dělostřeleckých systémů, 82 raketometů, 47 systémů protivzdušné obrany, 108 letadel a 124 vrtulníků, čtyři lodě nebo čluny, přes tisíc kusů automobilové techniky a 72 cisteren.

Podle ruské strany zlikvidovala ruská armáda od začátku „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svoji vojenskou invazi na Ukrajinu, 257 bezpilotních letounů, 202 systémů protiletecké obrany, 1572 tanků a dalších obrněných vozů, 160 raketometů, 633 děl a minometů a 1379 kusů zvláštní vojenské techniky. Údaje uváděné bojujícími stranami není možné nezávisle ověřit.

Moščun a Makariv

Podle britského ministerstva obrany dobyly ukrajinské jednotky u Kyjeva zpět obec Moščun a město Makariv. Londýn považuje za realistické, že by Ukrajinci mohli obklíčit Rusy u měst Buča a Irpiň.

„Je pravděpodobné, že úspěšné protiútoky Ukrajiny naruší ruským silám schopnost se konsolidovat a podniknout ofenzivu směrem na Kyjev,“ uvedlo ministerstvo na Twitteru. Podle něj ruské jednotky řeší velké problémy se zásobováním a morálkou vojáků.

Zvláštní zpravodaj Kubal z Kyjeva (zdroj: ČT24)

Pentagon uvádí, že ruské síly se nacházejí přibližně 55 kilometrů východně od centra Kyjeva, což je oproti předchozímu dni posun směrem od města o 25 až 35 kilometrů, napsal web stanice CNN.

Také ukrajinský generální štáb tvrdí, že ruským jednotkám se stále nedaří postupovat směrem na Kyjev a že je ukrajinská armáda zastavila u předměstí Brovary východně od metropole. Trvalé ostřelování pokračuje podle něj v obklíčeném Mariupolu.

„Už to k nám lítá i z Černého moře“

Nejméně šest mrtvých a patnáct zraněných si v Charkově vyžádal zásah ruské střely do fronty lidí čekajících na výdej humanitární pomoci. Uvedl to na sociální síti oblastní gubernátor Oleh Syněhubov, který dříve informoval o ostřelování Charkova řízenými střelami Kalibr, vypálenými z lodí v Černém moři. Zprávu nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

„V Charkově Rusové zbraněmi dalekého dostřelu ostřelovali Novou poštu, u které obyvatelé Charkova dostávali humanitární pomoc. Podle předběžných údajů zahynulo šest mírumilovných obyvatel, dalších patnáct raněných bylo hospitalizováno ve zdravotnických zařízeních. Počet obětí se upřesňuje,“ napsal Syněhubov.

Noční ostřelování Luhanské oblasti si vyžádalo čtyři oběti, oznámil gubernátor Serhij Hajdaj. Ruské síly obvinil, že používají fosforové bomby. Nejméně pět obětí na životech způsobily také útoky na rezidenční oblasti ve městě Ochtyrka a okolí, vyplývá z oznámení ukrajinské Státní služby pro mimořádné události.

„Centrum Charkova v noci čelilo ostřelování raketami typu Kalibr, odpálenými z lodí ruské Černomořské flotily. To znamená, že to k nám lítá už i odtamtud,“ citoval Syněhubova portál Ukrajinska pravda.

Ruské síly na Charkov kromě toho podnikly za poslední den desítky útoků dělostřelectvem a minomety a přes sto úderů raketomety, sdělil Syněhubov. Gubernátor doplnil, že ukrajinské úřady se snaží dopravit humanitární pomoc tam, kde je to v Charkovské oblasti potřeba, ale že tento úkol komplikuje skutečnost, že ruští vojáci odmítají vytvořit pro převoz pomoci takzvané zelené koridory.

V Luhanské oblasti je podle jejího gubernátora situace složitá především ve městě Rubižne, v němž se bojuje. Město hlásí čtyři oběti včetně dvou dětí a šest zraněných. Gubernátor Luhanské oblasti obvinil ruské síly, že na město začaly shazovat fosforové bomby, jejichž použití proti civilistům zakazují ženevské úmluvy. Pod palbou jsou i jiná města v oblasti.

Po ruském ostřelování ve městě Ochtyrka vyprostili záchranáři z trosek domů jednu přeživší a jedno tělo zemřelého, uvedla ukrajinská Státní služba pro mimořádné události. V dalších obcích v okolí, které zasáhly nálety nepřátelských sil, nalezli záchranáři pod troskami domů těla čtyř obětí.

Kyjev: Rusové zajali ředitele chersonského divadla

Ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko podle agentury AP na Facebooku informoval, že ruské jednotky ve městě Cherson zajaly ředitele místního divadla a drží ho na neznámém místě. Město dobyli ruští vojáci, místní obyvatelé ale proti okupaci opakovaně protestují. Začátkem týdne tam Rusové jednu z demonstrací rozehnali střelbou

Britský list The Times v úterý napsal, že se Rusko chystá rozpoutat v Chersonu „velký teror“, aby tamní protesty umlčelo. Podle nejmenovaného zdroje z ruské tajné služby FSB se chystají i únosy obyvatel města do Ruska, uvedl list.

Výsadková loď v Berďansku

Ukrajinská armáda ráno také oznámila, že u přístavu Berďansk v Azovském moři zničila ruskou výsadkovou loď Orsk. Ukrajinské námořnictvo zároveň zveřejnilo fotografie a video zachycující požár a hustý dým v přístavu. Moskva zatím tuto informaci nekomentovala, poznamenala agentura Reuters. Ruské invazní jednotky ovládly Berďansk 27. února, tedy v prvních dnech ruské invaze.

Ruskojazyčný web stanice BBC poznamenal, že tuto informaci zatím nebylo možné potvrdit z nezávislých zdrojů. Stanice zároveň píše, že na sociálních sítích se ráno objevilo mnoho fotografií a videí, které ukazují výbuchy a požár v berďanském přístavu. Některé snímky ukazují válečnou loď zahalenou v černém kouři.

Ruské ozbrojené síly na začátku týdne podle armádní televize Zvezda oznámily, že v Berďansku zakotvila vyloďovací podpůrná loď Orsk a vylodila se obrněná vozidla, která Moskva využije při své ofenzivě.

Podle této zprávy byl Orsk první ruskou válečnou lodí, která vplula do Berďansku, jenž je vzdálen asi 80 km západně od obléhaného města Mariupol, upozornila agentura Reuters. Rusko během měsíční invaze na Ukrajinu obsadilo většinu ukrajinského pobřeží podél Azovského moře, s výjimkou Mariupolu, dodala agentura.

Ukrajina a Rusko si vyměnily zajatce a námořníky

Ukrajina vyměnila deset zajatých ruských vojáků za deset ukrajinských vojáků, kteří padli do ruského zajetí. O výměně zajatců ve čtvrtek informovala vicepremiérka Iryna Vereščuková. Obě země si také současně vyměnily námořníky z civilních posádek. Ruská strana se k výměně zajatců nevyjádřila, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.

„Na příkaz prezidenta (Volodymyra) Zelenského dnes došlo k první plnocenné výměně vojenských zajatců. Výměnou za deset zajatých okupantů jsme dostali ze zajetí deset našich vojáků,“ napsala Vereščuková na Facebooku.

Dodala, že Ukrajinci rovněž ve čtvrtek předali ruské straně jedenáct ruských námořníků z lodi, která se potopila u Oděsy, a to výměnou za devatenáct ukrajinských námořníků ze záchranné lodi Sapfir, kterou Rusové zajali při pokusu evakuovat ukrajinské vojáky z Hadího ostrova v Černém moři. Ukrajině se má vrátit i zmíněná loď, která má být předána v tureckém přístavu. Rusové tuto loď podle dřívějších zpráv odvlekli do Sevastopolu na okupovaném Krymu.

Ruské úřady informovaly o výměně zajatců už o den dříve, Vereščuková to ale kategoricky popřela, připomněl list Ukrajinska pravda. Současně vicepremiérka vyjádřila naději, že se podaří vyměnit ruské zajatce za ukrajinské pohraničníky, zajaté na Hadím ostrovu. Rusko tvrdí, že má nyní asi 500 ukrajinských zajatců.

Dříve ukrajinské úřady vyměnily starostu okupovaného Melitopolu za devět ruských vojáků. Počátkem března v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny místní úřady vyměnily ruského velitele za pět členů ukrajinské domobrany, dodal deník. 

Zelenskyj: Putin se chystá použít chemické zbraně

Ukrajinský prezident Zelenskyj ve čtvrtek prostřednictvím videa varoval zástupce zemí skupiny G7, tedy Spojených států, Británie, Německa, Francie, Itálie, Kanady a Japonska, před „reálnou hrozbou“, že Moskva použije na Ukrajině chemické zbraně. Lídři ekonomicky vyspělých států se proti takové možnosti po setkání ostře ohradili. Uvedli, že nebudou šetřit úsilím, aby Putina a jeho příznivce pohnali k odpovědnosti.

„Pokud by Rusko připravovalo operaci pod falešnou vlajkou s cílem použít takové zbraně, bylo by to v rozporu se všemi pravidly, dohodami a úmluvami,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz. „Naším zájmem je na to nejen upozorňovat, ale také varovat v rozhovorech, které vedeme. Nedělejte to,“ vzkázal Moskvě Scholz.