Z Ukrajiny uprchlo již přes 2,5 milionu lidí. Hlavnímu náporu čelí Polsko

Nahrávám video

Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než dva a půl milionu lidí. Do Polska jich přišlo přes 1,5 milionu, ale v posledních dnech běženců na hranicích výrazně ubývá. Německo registruje přes 109 tisíc osob, Česko téměř 200 tisíc, Slovensko více než 160 tisíc.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle pátečních dat Mezinárodní organizace pro migraci z Ukrajiny uprchlo přes 2,5 milionu lidí, což je o 200 tisíc více, než organizace uváděla ve čtvrtek.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) pak ve stejný den oznámil, že nejméně 1,85 milionu lidí je na útěku uvnitř Ukrajiny.

Hlavní destinací je Polsko

Do Polska přišlo již přes 1,5 milionu lidí, o čemž v pátek na Twitteru informovali polští pohraničníci. Počet uprchlíků překračujících hranice se nicméně dle zpravodaje České televize Andrease Papadopulose v posledních dnech výrazně snížil. „Během čtvrtku jich bylo kolem 87 tisíc, ale ještě v neděli či v pondělí šlo o 140 tisíc. Od té doby čísla klesají,“ konstatoval Papadopulos. „K pátečním 7:00 přešlo hranici 25 tisíc lidí, což potvrzuje trend z předchozích dnů.“ 

Problémem je ovšem ubytování. „Ukrajinci, kteří odešli z okupované země v prvních dnech války, bydlí u dobrovolníků nebo v hotelech, ale vzhledem k přívalu uprchlíků v minulém týdnu už kapacity nestačí. Proto se zřizují provizorní ubytování v halách, a proto se počítá s koordinovaným přesunem běženců do Německa nebo do Česka,“ vysvětlil Papadopulos.

„Polská vláda navíc ukrajinským uprchlíkům přiřkla zvláštní status. Ti, kteří mají v pase razítko s důkazem, že přišli do země po vypuknutí konfliktu, mají speciální práva, například můžou umístit děti do školních skupin, můžou čerpat ze systému zdravotního pojištění,“ dodal zpravodaj České televize.

Slovensko zřídilo centrální systém nabídek ubytování

Ubytovací kapacitu pro běžence řeší i Slovensko, kam jich doposud dorazilo přes 165 tisíc. Tamější ministerstvo dopravy proto připravilo ve spolupráci se zástupci samosprávy informační systém s nabídkami ubytování. 

Nový internetový portál shromáždí informace o možnostech bydlení ve státních zařízeních, v hotelech či penzionech. Provozovatelé ubytovacích zařízení mohou žádat poplatek za nocleh nebo stravu, ale tuto skutečnost musejí uvést ve své registraci.

„Ubytování budou lidem, kteří utíkají před válkou na Ukrajině, zprostředkovávat přímo z infopointů zaměstnanci resortu dopravy a další vyškolení lidé. Všechna státní zařízení a hotely budou pod jednou střechou, přičemž volné kapacity budou zobrazovány v reálném čase,“ nastínil ministr dopravy Andrej Doležal.

Uprchlíci, kteří přicházejí na Slovensko pěšky a budou mít zájem o ubytování, přepraví autobusy ze slovensko-ukrajinské hranice do velkokapacitních center v Michalovcích a v Humenném. Vyškolení pracovníci jim následně zajistí nocleh.

Zrychlují příchody do Německa

Mluvčí německého ministerstva vnitra sdělil agentuře ČTK, že v evidenci je k pátku 109 183 ukrajinských běženců. Upozornil ale, že tento počet vychází z bilance spolkové policie a že skutečné číslo bude výrazně vyšší. „Protože neexistují žádné stálé kontroly na hranicích (Německa),“ upozornil mluvčí. Ukrajinci s biometrickými pasy navíc nepotřebují ke vstupu do Evropské unie víza.

Exodus uprchlíků do Německa začal oproti Polsku, Slovensku či Česku s mírným zpožděním. Do země se v první řadě vydávali Ukrajinci, kteří zde měli příbuzné či známé. V posledních dnech jich ovšem přichází až 15 tisíc denně.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve čtvrtek poslancům oznámil, že maďarské hranice od 24. února překročilo 201 706 lidí. Rakouské téměř 100 tisíc, ale dle prohlášení tamější vlády pokračuje většina z nich do jiných zemí. 

Do Rumunska za dva týdny přišlo na 320 tisíc lidí, více než polovina z nich přes území Moldavska, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. Samotné Moldavsko, jedna z nejchudších zemí v Evropě, nyní hostí 100 tisíc uprchlíků.

Běženci ale míří i do řady dalších zemí, například Francie registruje zhruba 6500 osob. Velká Británie je připravena přijmout 200 tisíc uprchlíků, kteří mají v zemi příbuzné, avšak mnoho z nich má problémy získat víza. Do Irska dorazilo zatím kolem 2200 Ukrajinců, do Itálie přibližně 17 tisíc a v Řecku jich jsou podle policejní statistiky asi 4,5 tisíce.

Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministerstvem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Lidé dostanou od úřadů aktuální bezpečnostní a zdravotní doporučení i organizační pokyny. Turnaj se koná od 11. června do 19. července.
03:05Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně jedenáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 42 mminutami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 57 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 3 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 10 hhodinami

Írán pozastavuje jednání s USA kvůli izraelským útokům v Libanonu

Teherán podle íránských médií pozastavuje vyjednávání s USA, dokud Izrael nezastaví vojenské akce v Libanonu a Gaze. Íránské námořnictvo zároveň oznámilo kompletní blokádu Hormuzského průlivu i úžiny Bab al-Mandab. Velitelství íránských ozbrojených sil později varovalo obyvatele severního Izraele, že v případě izraelského útoku na Bejrút mají v zájmu svého bezpečí opustit oblast. Prezident USA Donald Trump uvedl, že od Íránu ohledně přerušení jednání nemá zprávy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...