Z Ukrajiny uprchlo již přes 2,5 milionu lidí. Hlavnímu náporu čelí Polsko

4 minuty
Před válkou na Ukrajině už uprchlo více než 2,5 milionu lidí
Zdroj: ČT24

Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než dva a půl milionu lidí. Do Polska jich přišlo přes 1,5 milionu, ale v posledních dnech běženců na hranicích výrazně ubývá. Německo registruje přes 109 tisíc osob, Česko téměř 200 tisíc, Slovensko více než 160 tisíc.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle pátečních dat Mezinárodní organizace pro migraci z Ukrajiny uprchlo přes 2,5 milionu lidí, což je o 200 tisíc více, než organizace uváděla ve čtvrtek.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) pak ve stejný den oznámil, že nejméně 1,85 milionu lidí je na útěku uvnitř Ukrajiny.

Hlavní destinací je Polsko

Do Polska přišlo již přes 1,5 milionu lidí, o čemž v pátek na Twitteru informovali polští pohraničníci. Počet uprchlíků překračujících hranice se nicméně dle zpravodaje České televize Andrease Papadopulose v posledních dnech výrazně snížil. „Během čtvrtku jich bylo kolem 87 tisíc, ale ještě v neděli či v pondělí šlo o 140 tisíc. Od té doby čísla klesají,“ konstatoval Papadopulos. „K pátečním 7:00 přešlo hranici 25 tisíc lidí, což potvrzuje trend z předchozích dnů.“ 

Problémem je ovšem ubytování. „Ukrajinci, kteří odešli z okupované země v prvních dnech války, bydlí u dobrovolníků nebo v hotelech, ale vzhledem k přívalu uprchlíků v minulém týdnu už kapacity nestačí. Proto se zřizují provizorní ubytování v halách, a proto se počítá s koordinovaným přesunem běženců do Německa nebo do Česka,“ vysvětlil Papadopulos.

„Polská vláda navíc ukrajinským uprchlíkům přiřkla zvláštní status. Ti, kteří mají v pase razítko s důkazem, že přišli do země po vypuknutí konfliktu, mají speciální práva, například můžou umístit děti do školních skupin, můžou čerpat ze systému zdravotního pojištění,“ dodal zpravodaj České televize.

Slovensko zřídilo centrální systém nabídek ubytování

Ubytovací kapacitu pro běžence řeší i Slovensko, kam jich doposud dorazilo přes 165 tisíc. Tamější ministerstvo dopravy proto připravilo ve spolupráci se zástupci samosprávy informační systém s nabídkami ubytování. 

Nový internetový portál shromáždí informace o možnostech bydlení ve státních zařízeních, v hotelech či penzionech. Provozovatelé ubytovacích zařízení mohou žádat poplatek za nocleh nebo stravu, ale tuto skutečnost musejí uvést ve své registraci.

„Ubytování budou lidem, kteří utíkají před válkou na Ukrajině, zprostředkovávat přímo z infopointů zaměstnanci resortu dopravy a další vyškolení lidé. Všechna státní zařízení a hotely budou pod jednou střechou, přičemž volné kapacity budou zobrazovány v reálném čase,“ nastínil ministr dopravy Andrej Doležal.

Uprchlíci, kteří přicházejí na Slovensko pěšky a budou mít zájem o ubytování, přepraví autobusy ze slovensko-ukrajinské hranice do velkokapacitních center v Michalovcích a v Humenném. Vyškolení pracovníci jim následně zajistí nocleh.

Zrychlují příchody do Německa

Mluvčí německého ministerstva vnitra sdělil agentuře ČTK, že v evidenci je k pátku 109 183 ukrajinských běženců. Upozornil ale, že tento počet vychází z bilance spolkové policie a že skutečné číslo bude výrazně vyšší. „Protože neexistují žádné stálé kontroly na hranicích (Německa),“ upozornil mluvčí. Ukrajinci s biometrickými pasy navíc nepotřebují ke vstupu do Evropské unie víza.

Exodus uprchlíků do Německa začal oproti Polsku, Slovensku či Česku s mírným zpožděním. Do země se v první řadě vydávali Ukrajinci, kteří zde měli příbuzné či známé. V posledních dnech jich ovšem přichází až 15 tisíc denně.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve čtvrtek poslancům oznámil, že maďarské hranice od 24. února překročilo 201 706 lidí. Rakouské téměř 100 tisíc, ale dle prohlášení tamější vlády pokračuje většina z nich do jiných zemí. 

Do Rumunska za dva týdny přišlo na 320 tisíc lidí, více než polovina z nich přes území Moldavska, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. Samotné Moldavsko, jedna z nejchudších zemí v Evropě, nyní hostí 100 tisíc uprchlíků.

Běženci ale míří i do řady dalších zemí, například Francie registruje zhruba 6500 osob. Velká Británie je připravena přijmout 200 tisíc uprchlíků, kteří mají v zemi příbuzné, avšak mnoho z nich má problémy získat víza. Do Irska dorazilo zatím kolem 2200 Ukrajinců, do Itálie přibližně 17 tisíc a v Řecku jich jsou podle policejní statistiky asi 4,5 tisíce.

Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání mezi Kyjevem a Kremlem provází i krátce před začátkem řada nejasností

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev donutil k jednání. Není ale jasné, zda se sám rozhovorů zúčastní. Otazník visí také nad složením ruské delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již před několika dny avizoval, že v Istanbulu bude na ruského vládce Vladimira Putina čekat osobně. Moskvu nicméně podezírá, že o konec krveprolití neusiluje.
20:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 2 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 2 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 8 hhodinami
Načítání...