Z Ukrajiny uprchlo již přes 2,5 milionu lidí. Hlavnímu náporu čelí Polsko

4 minuty
Před válkou na Ukrajině už uprchlo více než 2,5 milionu lidí
Zdroj: ČT24

Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než dva a půl milionu lidí. Do Polska jich přišlo přes 1,5 milionu, ale v posledních dnech běženců na hranicích výrazně ubývá. Německo registruje přes 109 tisíc osob, Česko téměř 200 tisíc, Slovensko více než 160 tisíc.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle pátečních dat Mezinárodní organizace pro migraci z Ukrajiny uprchlo přes 2,5 milionu lidí, což je o 200 tisíc více, než organizace uváděla ve čtvrtek.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) pak ve stejný den oznámil, že nejméně 1,85 milionu lidí je na útěku uvnitř Ukrajiny.

Hlavní destinací je Polsko

Do Polska přišlo již přes 1,5 milionu lidí, o čemž v pátek na Twitteru informovali polští pohraničníci. Počet uprchlíků překračujících hranice se nicméně dle zpravodaje České televize Andrease Papadopulose v posledních dnech výrazně snížil. „Během čtvrtku jich bylo kolem 87 tisíc, ale ještě v neděli či v pondělí šlo o 140 tisíc. Od té doby čísla klesají,“ konstatoval Papadopulos. „K pátečním 7:00 přešlo hranici 25 tisíc lidí, což potvrzuje trend z předchozích dnů.“ 

Problémem je ovšem ubytování. „Ukrajinci, kteří odešli z okupované země v prvních dnech války, bydlí u dobrovolníků nebo v hotelech, ale vzhledem k přívalu uprchlíků v minulém týdnu už kapacity nestačí. Proto se zřizují provizorní ubytování v halách, a proto se počítá s koordinovaným přesunem běženců do Německa nebo do Česka,“ vysvětlil Papadopulos.

„Polská vláda navíc ukrajinským uprchlíkům přiřkla zvláštní status. Ti, kteří mají v pase razítko s důkazem, že přišli do země po vypuknutí konfliktu, mají speciální práva, například můžou umístit děti do školních skupin, můžou čerpat ze systému zdravotního pojištění,“ dodal zpravodaj České televize.

Slovensko zřídilo centrální systém nabídek ubytování

Ubytovací kapacitu pro běžence řeší i Slovensko, kam jich doposud dorazilo přes 165 tisíc. Tamější ministerstvo dopravy proto připravilo ve spolupráci se zástupci samosprávy informační systém s nabídkami ubytování. 

Nový internetový portál shromáždí informace o možnostech bydlení ve státních zařízeních, v hotelech či penzionech. Provozovatelé ubytovacích zařízení mohou žádat poplatek za nocleh nebo stravu, ale tuto skutečnost musejí uvést ve své registraci.

„Ubytování budou lidem, kteří utíkají před válkou na Ukrajině, zprostředkovávat přímo z infopointů zaměstnanci resortu dopravy a další vyškolení lidé. Všechna státní zařízení a hotely budou pod jednou střechou, přičemž volné kapacity budou zobrazovány v reálném čase,“ nastínil ministr dopravy Andrej Doležal.

Uprchlíci, kteří přicházejí na Slovensko pěšky a budou mít zájem o ubytování, přepraví autobusy ze slovensko-ukrajinské hranice do velkokapacitních center v Michalovcích a v Humenném. Vyškolení pracovníci jim následně zajistí nocleh.

Zrychlují příchody do Německa

Mluvčí německého ministerstva vnitra sdělil agentuře ČTK, že v evidenci je k pátku 109 183 ukrajinských běženců. Upozornil ale, že tento počet vychází z bilance spolkové policie a že skutečné číslo bude výrazně vyšší. „Protože neexistují žádné stálé kontroly na hranicích (Německa),“ upozornil mluvčí. Ukrajinci s biometrickými pasy navíc nepotřebují ke vstupu do Evropské unie víza.

Exodus uprchlíků do Německa začal oproti Polsku, Slovensku či Česku s mírným zpožděním. Do země se v první řadě vydávali Ukrajinci, kteří zde měli příbuzné či známé. V posledních dnech jich ovšem přichází až 15 tisíc denně.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve čtvrtek poslancům oznámil, že maďarské hranice od 24. února překročilo 201 706 lidí. Rakouské téměř 100 tisíc, ale dle prohlášení tamější vlády pokračuje většina z nich do jiných zemí. 

Do Rumunska za dva týdny přišlo na 320 tisíc lidí, více než polovina z nich přes území Moldavska, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. Samotné Moldavsko, jedna z nejchudších zemí v Evropě, nyní hostí 100 tisíc uprchlíků.

Běženci ale míří i do řady dalších zemí, například Francie registruje zhruba 6500 osob. Velká Británie je připravena přijmout 200 tisíc uprchlíků, kteří mají v zemi příbuzné, avšak mnoho z nich má problémy získat víza. Do Irska dorazilo zatím kolem 2200 Ukrajinců, do Itálie přibližně 17 tisíc a v Řecku jich jsou podle policejní statistiky asi 4,5 tisíce.

Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 25 mminutami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 55 mminutami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 1 hhodinou

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 2 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 8 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...