Hongkongský demokratický tábor přišel o možnost vetovat zákony předkládané Pekingem poté, co neuspěl v doplňovacích volbách. Demokraté získali pouze dvě ze čtyř obsazovaných křesel, a šance ovlivňovat legislativu jim tak unikla o jediný hlas.
V Hongkongu se rozhodovalo o křeslech v Legislativní radě. Ve volbách šlo o čtyři z šesti míst diskvalifikovaných poslanců demokratické opozice. Ti přišli o mandáty kvůli přísaze, kterou změnili, aby se vzepřeli Číně.
Demokraté tak nebudou moci vzdorovat kontroverzním zákonům, které dosud blokovali. Jedná se zejména o vlasteneckou výchovu a posílení národní bezpečnosti. Ty považují za vymývání mozků a za nástroj k umlčování odporu.
„V této době volby nejsou jen o kandidátovi, jsou také o výběru hodnot pro Hongkong. Na tom je založená naše kampaň. Je to bitva právního státu s vládou zákona,“ prohlásil úspěšný kandidát demokratické opozice Au Nok-hin.
Poté, co čínský parlament schválil prezidentovi Si Ťin-pchingovi neomezený mandát, jsou vyhlídky na demokracii vzdálené. Město zažilo světlé okamžiky v době tzv. deštníkové revoluce, nadšení ale vyprchalo a pragmatičtí obyvatelé Hongkongu se vrátili k běžnému životu.
„Je to období těžké zkoušky. Většina Hongkongčanů není připravená činit oběti. Nejsou připraveni na konfrontaci s čínskou vládou. Převažuje silný smysl politické nemohoucnosti,“ upozornil nezávislý politolog Joseph Čcheng.
Podle pravidla „jedna země, dva systémy“ Peking slíbil Hongkongu po návratu pod čínskou správu před 21 lety širokou autonomii a občanská práva. Čínští komunisté ale Hongkong o svobodné volby připravili.
Studentští vůdci protestů čelí žalobám, a režim je dokonce uvěznil. „Jakýkoli pokus ohrozit suverenitu a bezpečnost Číny, vyzývat moc ústřední i hongkongské vlády (…) je naprosto nepřijatelným aktem, který překračuje červenou linii,“ varoval Si Ťin-pching loni v létě.
Demokratický tábor má v sedmdesátičlenném parlamentu jen 26 křesel. O dvou se ještě bude rozhodovat, vyhlídky ale nejsou nijak růžové.
