Jsou mladí, vytrvalí a nebojí se riskovat. Právě kolem nich vyrostlo před třemi lety dosud nejsilnější hnutí za svobodné volby. Studentští vůdci se nezalekli hrozeb Pekingu – a nyní plánují další protesty při 20. výročí návratu města pod čínskou správu. Vedle odhodlání ale stále víc cítí i nejistotu – z toho, jak demokratizační vlna po letech slábne. Jeden z lídrů poskytl štábu ČT osobní dopis adresovaný do Česka. Jeho otevřenosti a naléhavosti si všimla i hongkongská média.
EXKLUZIVNĚ: Vize svobodného Hongkongu v mlze. Tamní média zaujal dopis směřovaný do Česka
Po rozkliknutí následuje český překlad dopisu. Originální znění i s autentickou nahrávkou je k dispozici zde.
Příjemné vzpomínky na Prahu, o to míň příznivé předtuchy budoucna – svědectví z rukou Nathana Lawa je hlasem generace usilující o svobodnější Hongkong. Generace, která má za sebou bouřlivé týdny v ulicích města. Tehdy ke konci roku 2014 měla – podle svých slov – pocit, že změny v rigidně spravovaném režimu jsou možné.
Kuráž od té doby studentům dokonce pomohla do hongkongské Legislativní rady. Až přišly březnové volby nového správce města. Komise složená především z pročínských představitelů dosadila na post Carrie Lamovou. Ve veřejnosti nepříliš oblíbená favoritka Pekingu vešla ve známost paradoxně jako spojka mezi studentskými vůdci a Čínou v krizových týdnech roku 2014.
Nathan Law při jednom z protestních pochodů
Pro studentské aktivisty tak přišlo vystřízlivění a další důkaz, že demokratičtější Hongkong je stále daleko. I Nathanův dopis, který neušel pozornosti tamních médií, neskrývá rozčarování. „Všudypřítomné obavy o vlastní bezpečnost a hrozba vězení mnohé lidi z aktivní politiky odradily,“ píše v dopise adresovaném do Česka.
Mnozí se ptají, zda jim podobný ideál za toto všechno skutečně stojí – ačkoliv do skutečné demokracie máme stále daleko. Stále víc lidí začíná vnímat autoritářství jako reálnou alternativu, pokud by zajistilo alespoň jistou míru stability.
Nathan Law byl jeden z nejmladších lídrů masových protestů z roku 2014. Demonstranti tehdy po 11 týdnů okupovali klíčové ulice Hongkongu, aby prosadili svůj požadavek na plně svobodné volby nejvyššího představitele města v roce 2017. Tento požadavek předtím zavrhla centrální čínská vláda, která znovu převzala správu nad někdejší britskou kolonií Hongkongem v roce 1997.
obrázek
Law spolu s dalšími dvěma vůdci demonstrací byli odsouzeni za nedovolený vstup do hongkongského vládního komplexu. V reakci na to davy demonstrantů zaplavily o následném víkendu oblast a požadovaly jejich propuštění. Policie proti nim zasáhla 28. září slzným plynem, což přivedlo do ulic další množství lidí. Na vrcholu protestních akcí bylo v ulicích až 100 tisíc osob.
Ačkoliv mu hrozilo vězení, nakonec Nathan vyvázl se 120 hodinami veřejně prospěšných prací. Jeho kolega Joshua Wong, další známé jméno protestů, si odnesl 80 hodin.
2 minuty
Hongkong se bouří proti zásahům z Pekingu
Nathan nedávno navštívil Českou republiku a společně s dalšími intelektuály a aktivisty podepsal Pražskou výzvu za obnovu demokracie, upozorňující na problémy ohrožující demokratická zřízení.
Před blížícím se výročím píše českému příteli Josefovi dopis, v němž nastiňuje vizi demokracie v Hongkongu. Odkazuje se na Václava Havla, jehož jméno rezonuje mezi místními intelektuály a studenty. Dopis, který vzbuzuje pozornost hongkongských médií i společnosti, Nathan Law poskytl České televizi.
Zástupci opozice svůj boj navzdory zastrašování a snahám o umlčení nevzdávají. Vědí, že potrvá dlouho, možná desetiletí. Jsou připraveni využít všechny zákonné prostředky, které systém umožňuje, i projevy občanské neposlušnosti, aby prosadili, co bylo Hongkongu při návratu pod čínskou správu slíbeno – svobodné volby.
Možnost k upozornění jim dává i kalendář: blíží se výročí 20 let od návratu města pod čínskou správu. Bývalou britskou kolonii při té příležitosti poprvé navštíví i čínský prezident Si Ťin-pching.
3 minuty
Události: Hongkong po volbách
Zatímco úřady připravují pompézní oslavy za skoro dvě miliardy korun, demokratická opozice a odpůrci Pekingu chystají protesty – svým rozsahem minimálně jako ozvěnu tzv. Deštníkového hnutí z roku 2014.
„1. červenec je dnem, kdy Hongkong poprvé navštíví Si Ťin-pching ve funkci prezidenta. Je to příležitost zorganizovat mohutné občanské nepokoje a dát najevo, že nová generace je připravená bojovat,“ řekl České televizi Joshua Wong.
obrázek
Hongkong, v překladu z kantonštiny Vonný přístav, se dostal pod britskou nadvládu již v roce 1842 po prohrané první opiové válce. Po druhé opiové válce připadl Británii i poloostrov Kowloon, který je zároveň městskou částí Hongkongu.
Podle dohod měla Británie tyto oblasti spravovat 99 let. Po uplynutí této doby v roce 1997 předala Velká Británie Hongkong Číně, a město se tak stalo zvláštní administrativní zónou Čínské lidové republiky se značnou autonomií. Čína se zároveň zavázala, že současný kapitalistický systém zůstane ve městě v nezměněné podobě padesát let, tedy do roku 2047.
Peking postupně posiluje kontrolu nad hongkongským územím, ačkoli slíbil zachovat jeho svobody a vysokou míru autonomie. V roce 2014 vyhnalo nejprve studenty do ulic omezení volebního práva.
Ti žádali, aby si v roce 2017 mohli svého správce vybrat svobodně, což Čína i k ní loajální hongkongský správce Leung Čchun-jing odmítli. Následně statisíce lidí na týdny obsadily ulice Hongkongu a několikrát se střetly s čínskou policií. Symbolem protestů se stal žlutý deštník.
