EXKLUZIVNĚ: Vize svobodného Hongkongu v mlze. Tamní média zaujal dopis směřovaný do Česka

Pro studentské aktivisty tak přišlo vystřízlivění a další důkaz, že demokratičtější Hongkong je stále daleko. I Nathanův dopis, který neušel pozornosti tamních médií, neskrývá rozčarování. „Všudypřítomné obavy o vlastní bezpečnost a hrozba vězení mnohé lidi z aktivní politiky odradily,“ píše v dopise adresovaném do Česka.

Nathan Law byl jeden z nejmladších lídrů masových protestů z roku 2014. Demonstranti tehdy po 11 týdnů okupovali klíčové ulice Hongkongu, aby prosadili svůj požadavek na plně svobodné volby nejvyššího představitele města v roce 2017. Tento požadavek předtím zavrhla centrální čínská vláda, která znovu převzala správu nad někdejší britskou kolonií Hongkongem v roce 1997.

Law spolu s dalšími dvěma vůdci demonstrací byli odsouzeni za nedovolený vstup do hongkongského vládního komplexu. V reakci na to davy demonstrantů zaplavily o následném víkendu oblast a požadovaly jejich propuštění. Policie proti nim zasáhla 28. září slzným plynem, což přivedlo do ulic další množství lidí. Na vrcholu protestních akcí bylo v ulicích až 100 tisíc osob.

Ačkoliv mu hrozilo vězení, nakonec Nathan vyvázl se 120 hodinami veřejně prospěšných prací. Jeho kolega Joshua Wong, další známé jméno protestů, si odnesl 80 hodin.

Nathan nedávno navštívil Českou republiku a společně s dalšími intelektuály a aktivisty podepsal Pražskou výzvu za obnovu demokracie, upozorňující na problémy ohrožující demokratická zřízení.

Před blížícím se výročím píše českému příteli Josefovi dopis, v němž nastiňuje vizi demokracie v Hongkongu. Odkazuje se na Václava Havla, jehož jméno rezonuje mezi místními intelektuály a studenty. Dopis, který vzbuzuje pozornost hongkongských médií i společnosti, Nathan Law poskytl České televizi.

Zástupci opozice svůj boj navzdory zastrašování a snahám o umlčení nevzdávají. Vědí, že potrvá dlouho, možná desetiletí. Jsou připraveni využít všechny zákonné prostředky, které systém umožňuje, i projevy občanské neposlušnosti, aby prosadili, co bylo Hongkongu při návratu pod čínskou správu slíbeno – svobodné volby.

Možnost k upozornění jim dává i kalendář: blíží se výročí 20 let od návratu města pod čínskou správu. Bývalou britskou kolonii při té příležitosti poprvé navštíví i čínský prezident Si Ťin-pching.

Zatímco úřady připravují pompézní oslavy za skoro dvě miliardy korun, demokratická opozice a odpůrci Pekingu chystají protesty – svým rozsahem minimálně jako ozvěnu tzv. Deštníkového hnutí z roku 2014.

„1. červenec je dnem, kdy Hongkong poprvé navštíví Si Ťin-pching ve funkci prezidenta. Je to příležitost zorganizovat mohutné občanské nepokoje a dát najevo, že nová generace je připravená bojovat,“ řekl České televizi Joshua Wong.

Hongkong, v překladu z kantonštiny Vonný přístav, se dostal pod britskou nadvládu již v roce 1842 po prohrané první opiové válce. Po druhé opiové válce připadl Británii i poloostrov Kowloon, který je zároveň městskou částí Hongkongu.

Podle dohod měla Británie tyto oblasti spravovat 99 let. Po uplynutí této doby v roce 1997 předala Velká Británie Hongkong Číně, a město se tak stalo zvláštní administrativní zónou Čínské lidové republiky se značnou autonomií. Čína se zároveň zavázala, že současný kapitalistický systém zůstane ve městě v nezměněné podobě padesát let, tedy do roku 2047.

Peking postupně posiluje kontrolu nad hongkongským územím, ačkoli slíbil zachovat jeho svobody a vysokou míru autonomie. V roce 2014 vyhnalo nejprve studenty do ulic omezení volebního práva.

Ti žádali, aby si v roce 2017 mohli svého správce vybrat svobodně, což Čína i k ní loajální hongkongský správce Leung Čchun-jing odmítli. Následně statisíce lidí na týdny obsadily ulice Hongkongu a několikrát se střetly s čínskou policií. Symbolem protestů se stal žlutý deštník.