Hongkongští poslanci odmítli slíbit věrnost Číně, Peking je zbavil funkcí

Peking provedl vůbec největší zásah do svobod Hongkongu od jeho přechodu pod čínskou správu před téměř dvaceti lety. Zbavil křesel dva demokraticky zvolené poslance místního parlamentu za to, že mu při skládání přísahy odmítli slíbit oddanost. V Hongkongu kvůli tomu vyšly do ulic tisíce lidí.

Poslanci Baggio Leung a Yau Wai-ching zvolení za radikální stranu Youngspiration skládali přísahu opakovaně, pokaždé ale pozměnili slova, popřípadě přišli s transparenty s nápisy „Hongkong není Čína“. Při přísaze kromě toho záměrně vyslovovali slovo Čína tak, že připomínalo starý japonský název pro tuto zemi, který bývá považován za hanlivý. Yau prý použila i vulgarismus.

Jejich případem se měl zabývat hongkongský soud a oba zvolené poslance potrestat podle místních zákonů. Do kauzy se ale vložil čínský parlament a muže i ženu prosazující nezávislost Hongkongu z regionálního parlamentu vyloučil. 

Propekingský vůdce Hongkongu Leung Čchun-jing slíbil, že „hongkongská vláda bude plně realizovat rozhodnutí čínského parlamentu“. „Vědomě porušili obsah a postup přísahy. Slovy a skutky dokonce urazili zemi a čínský lid,“ podotkl.

Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců konstatoval, že se zákonodárci z funkcí sami diskvalifikovali, když odmítli slíbit věrnost Pekingu, což požaduje i hongkongská ústava.

Interpretace hongkongské ústavy komunistickou stranou Číně umožňuje zneužívat situaci ve vlastní prospěch a vyvíjet tlak na občany Hongkongu.
Yau Wai-ching
poslankyně podporující nezávislost Hongkongu

Dvojice se dostala do parlamentu po zářijových parlamentních volbách, které byly prvním hlasováním od předloňských demonstrací. Ty v době svého vrcholu přitáhly do ulic sto tisíc lidí a byly největším vzbouřením proti vládě v Pekingu za poslední desetiletí.

2 minuty
Události: Hongkong se bouří proti zásahu Pekingu do místní politiky
Zdroj: ČT24

Velká Británie předala Hongkong Číně v roce 1997. Po přechodu měl být zaručen princip „jedna země, dva systémy“. Hongkongu měl zajistit rozsáhlou autonomii, včetně soudních svobod a vlastní ústavy, takzvaného Základního zákona.

Proti nynějšímu zásahu Pekingu vyšlo do hongkongských ulic kolem čtyř tisíc lidí. „Tento incident ukazuje, že Základní zákon je špatným předpisem a může být Komunistickou stranou Číny měněn podle libosti,“ uvedl Joshua Wong, který byl před dvěma lety hlavní tváří takzvané deštníkové revoluce.

Británie vyjádřila nad krokem čínského parlamentu znepokojení. „Vyzýváme čínskou a hongkongskou vládu a všechny zvolené politiky v Hongkongu, aby se zdrželi projevů, které vyvolávají obavy a podkopávají důvěru v princip 'jedna země, dva systémy',“ uvedla mluvčí britského ministerstva zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 18 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 26 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...