Český historik architektury Zdeněk Lukeš zvažuje právní kroky proti německé Marxisticko-leninské straně, která v západoněmeckém Gelsenkirchenu vztyčila sochu Vladimira Iljiče Lenina. Skulptura vznikla podle návrhu Lukešova otce. Německá extremně levicová formace, která původně v Hořovicích vystavenou sochu koupila, se synem tvůrce její nové použití nekonzultovala.
Extremistická skupina, kterou dlouhodobě sleduje německá rozvědka, odhalila Leninovu sochu 20. června za zpěvu Internacionály. Radnice Gelsenkirchenu v Severním Porýní-Vestfálsku nedokázala vystavení díla na soukromém pozemku zabránit. Nyní alespoň spustila internetovou kampaň pod názvem „Lenin sem nepatří“.
„Je to výsměch milionům obětí komunistického systému,“ říká k vystavení sochy historička Anna Kaminskyová.
Odpor přichází i z Česka. Leninovu sochu z Gelsenkirchenu vytvořil jako povinné školní dílo Vladimír Kýn, otec známého historika umění Zdeňka Lukeše. „Samozřejmě mě to rozčílilo, protože od otce vím, že na tohle školní dílo pyšný nebyl,“ tvrdí.
Marxisticko-leninská strana údajně sochu koupila od rakouského překupníka a vystavila bez konzultace s rodinou tvůrce. „Jako dědice autorských práv mě nikdo nekontaktoval, takže to považuju za skandální. O nějakých právních krocích uvažuji. Musím se poradit s právníkem, jaké jsou šance,“ dodává Lukeš.
Muzeum pro zavržené sochy
Spor o Leninovu sochu přišel v době, kdy se v Německu stejně jako ve světě diskutuje o kontroverzních pomnících. Berlínská socha sedící černošky z 20. let je podle kritiků symbolem meziválečného rasismu. Neznámí útočníci jí nedávno urazili hlavu.
Stalo se tak krátce před plánovaným přesunem sochy do speciálního muzea, ve kterém Berlín shromažďuje takzvané zavržené sochy. „Našli jsme tak určité řešení pro 'toxické' pomníky,“ vysvětluje ředitelka muzea Urte Evertová.
Prostor tu sdílejí nacistické i stalinistické pomníky, vždy s historickým výkladem okolností svého vzniku. Perlou sbírky je tříapůltunová Leninova hlava pocházející z dnes už zničené sochy.
