Haag - Pozůstalí po obětech masakru bosenských Muslimů v bosenské Srebrenici, kde v létě roku 1995 rukou Srbů zahynulo 8 tisíc bosenských Muslimů, nemohou žalovat nizozemský stát za selhání nizozemských jednotek sil OSN. Právě ty tehdy nedokázaly ochránit civilní obyvatelstvo před řáděním bosenskosrbských jednotek. Rozhodl o tom soud v nizozemském Haagu.
Ve Srebrenici v roce 1995 zahynulo rukou Srbů kolem 8 tisíc Muslimů. Dvě bosenské rodiny, jejichž členové při tomto krveprolití zahynuli, se proto rozhodly zažalovat Nizozemsko za to, že jeho vojáci, kteří zde působili v rámci mise OSN, nezasáhli a nezabránili srbským jednotkám ve vraždění.
Měli dokonce nutit bosenské Muslimy, kteří se zdržovali v táboře nizozemských modrých přileb, opustit toto bezpečné útočiště a tím je vydali do rukou bosenskosrbských oddílů.
„Stát nemůže být hnán k zodpovědnosti za akce nizozemského kontingentu,“ prohlásil předseda soudu Hans Hofhuis. Rozsudek odůvodnil tím, že nizozemští vojáci působili v Bosně pod mandátem OSN a nikoliv pod přímým velením své vlády.
V červnu stejný soud také odmítl žalobu na OSN s tím, že světová organizace má s ohledem na Chartu OSN právní imunitu, a je proto chráněna proti právnímu stíhání.
Srebrenický masakr se řadí k nejhorším válečným zločinům, které byly v Evropě spáchány od konce druhé světové války. Z podílu na tomto vraždění je obviněn i někdejší předák bosenských Srbů Radovan Karadžić, který již stanul před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu.
V této souvislosti byly u haagského tribunálu obžalovány dvě desítky dalších osob. Některé už byly odsouzeny, například generál bosenskosrbských sil Radislav Krstić dostal trest 35 let vězení. Další obvinění na proces zatím čekají.
Dosud se nepodařilo dopadnout bývalého velitele armády bosenských Srbů Ratka Mladiče, který je společně s Karadžičem považován za hlavního strůjce masakru.
