Haag - Bývalý velitel bosenskomuslimské armády Rasim Delić, obžalovaný ze spáchání válečných zločinů proti Chorvatům a Srbům v Bosně, půjde na tři roky do vězení. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii uznal jeho vinu na krutém zacházení s válečnými zajatci, kvůli nedostatku důkazů ho ale zbavil závažnějších obvinění.
Devětapadesátiletý penzionovaný generál Delić je jeden z hrstky bosenských Muslimů, kteří stanuli před tribunálem v Haagu. Je současně nejvýše postaveným bosenskomuslimským velitelem, který byl haagským tribunálem doposud odsouzen.
V devadesátých letech Delić velel zahraničním muslimským dobrovolníkům - mudžáhidům, kteří v době balkánských válek údajně prováděli hromadné popravy zajatých nepřátel. Mnoho z nich patřilo mezi veterány války v Afghánistánu.
Žaloba Deliče obvinila z podílu na vraždách, znásilnění a na krutém zacházení, kterých se měl dopustit tím, že mudžáhidům nedokázal zabránit v těchto zločinech. Generálovi za to hrozil patnáctiletý trest.
Soud odsoudil Deliče na tři roky do vězení za to, že nepotrestal muslimské bojovníky, kteří v polovině roku 1995 uvěznili dvanáct bosenských Srbů a nutili je líbat useknuté hlavy jiných vězňů. Nedostatek důkazů znemožnil generála usvědčit i z ostatních závažnějších zločinů.
Mírnost verdiktu vyvolala rozhořčení mezi bosenskými Chorvaty a Srby.
Bosenskosrbský prezident Rajko Kuzmanović jej označil za zjevné porušení mezinárodního práva a příklad dvojích měřítek v soudnictví. Rozsudek podle bosenskosrbského premiéra Milorada Dodika ukázal, že „spravedlnost je pro srbské oběti války nedosažitelná“.
Haagský tribunál pro bývalou Jugoslávii
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii během svého působení obvinil 161 údajných válečných zločinců, z nichž většinu tvořili Srbové. Soud dosud rozhodl ve 115 případech. Po zatčení bývalého politického předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče zůstávají dosud na útěku jen bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić a bývalý šéf chorvatských Srbů Goran Hadžić.
