Gdaňsk - V severopolském Gdaňsku si dnes politici a diplomati z pětadvaceti zemí připomenou zahájení druhé světové války. Polská vzpomínková akce začala dnes už ve 4 hodiny 45 minut ráno, tedy přesně 70 let od chvíle, kdy se ozvaly první výstřely z německé lodi Schleswig-Holstein, která zaútočila na poloostrov Westerplatte nedaleko Gdaňsku. Tento okamžik je pokládán za začátek nejkrvavějšího vojenského konfliktu v dějinách, v němž během šesti let zahynulo přes 60 milionů lidí.
U pomníku na Westerplatte ráno vystoupil s krátkým projevem polský prezident Lech Kaczyński. Ten vzdal hold všem vojákům, kteří během II. světové války bojovali proti „německému nacismu a proti bolševickému totalitarismu“.
Kaczyński vzpomněl také na krvavý masakr v Katyni. V roce 1940 zde sovětská tajná policie NKVD zavraždila více než 15 tisíc polských důstojníků. Kaczyński přirovnal tuto událost k holokaustu. Zdůraznil ale, že „oba zločiny měly velmi odlišné rozměry“. V nacistických koncentračních táborech, z nichž řada se nacházela na území okupovaného Polska, zahynulo šest milionů evropských Židů.
Rusko by mohlo otevřít archivy ke Katyni
Ruský premiér Vladimir Putin po dnešním setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem v uvedl, že by mohl souhlasit s otevřením ruských archivů s dokumenty týkajícími se katyňského masakru. Stane se tak ale pouze v případě, že i Polsko zpřístupní své archivy. „Velmi vážně vnímám prohlášení pana premiéra Putina… o připravenosti zpřístupnit archivy, v nichž jsou dokumenty, které se týkají katyňského masakru. Akceptuji návrh, aby byl dodržen princip vzájemnosti,“ uvedl Tusk v reakci na Putinovo prphlášení.
Poláci čekají na Putinovu omluvu
Akce bude odpoledne pokračovat po 15 hodině, kdy k pomníku na Westerplatte přijde přes 30 delegací. Celkem se akce zúčastní přes 20 premiérů, přijet má 2000 hostů. Účastníci vzpomínkové akce v Gdaňsku navštíví místní hřbitov, kde zapálí na památku padlých svíčky. Na místě také zazní slavnostní projevy, při kterých chtějí řečníci vyzvat ke světovému míru.
Poláci s napětím očekávají hlavně projev ruského premiéra Vladimira Putina. Většina Poláků si přeje, aby se Putin Polsku omluvil za to, že 17 dní po nacistickém Německu napadla Polsko i jeho země.
Putin již včera naznačil v otevřeném dopise pro list Gazeta Wyborcza, že pakt Ribbentrop-Molotov lze jednoznačně odsoudit. Podle Varšavy tato dohoda otevřela cestu k válce. Putin ale připomněl, že Anglie a Francie podepsaly v Mnichově už v roce 1938 dohodu s Adolfem Hitlerem, která uznala německé územní požadavky vůči Československu a prakticky znamenala likvidaci československé první republiky.
Lavrov se ohradil proti přepisování historie
Do polemik o odpovědnosti za vypuknutí druhé světové války se dnes zapojil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ministr se ohradil proti „přepisování historie“ znevažujícím klíčovou roli někdejšího Sovětského svazu při osvobození Evropy od nacismu.
„Dokonce ani za studené války se nikdo a nikdy nesnažil stavět na roveň nacistický režim a Stalinovu diktaturu,“ napsal Lavrov v dnešním článku pro vládní list Rossijskaja gazeta.
Lavrov odmítl pokusy dělat rovnítko mezi sovětsko-německým paktem a německým útokem na Polsko jako „vrchol historického revizionismu“, vytrhávající události z historického kontextu, zahrnující mnichovskou dohodu a další kroky „připravující německou agresi a směřující ji na Východ“.
