Francouzští vinaři jsou v krizi. Dolehla na ně pandemie i americká cla

3 minuty
Události ČT: Francouzští vinaři se dostali do problémů
Zdroj: ČT24

Vinaři z Francie zažívají těžký rok, v důsledku pandemie koronaviru poklesly prodeje světoznámých vín až o padesát procent. V některých regionech dokonce kvůli tomu požadují finanční podporu na to, aby mohli transformovat vína na alkohol používaný pro výrobu dezinfekce. Na francouzské vinaře teď doléhají i nová americká cla.

Jedno z nejznámějších francouzských vín Châteauneuf-du-Pape roste od čtrnáctého století na kamenité půdě, která přes den absorbuje sluneční svit a v noci dává vinici znovu teplo. Víno z papežských vinic však kvůli pandemii zůstává v historických sklepích mnohem déle. 

„Hlavním cílem je dostat naše víno na všechny stoly světa a kvůli epidemii bylo těžké ho restauracím vůbec prodat,“ popisuje současnou situaci Adrien Brun z vinařství Château La Nerthe.

Do jednotlivých vinařství navíc teď neproudí ani davy turistů, jak bylo v minulosti běžné. Mnozí tam jezdili například v rámci návštěvy festivalu v Avignonu, který však byl letos zrušen. Velkou část klientely tvořili také zahraniční turisté, zeména ze Spojených států. 

Beaujolais dostalo ránu od Američanů

Například ve vinařství Domaine du Vieux Télégraphe tvoří turisté z USA až padesát procent klientely. „Ve sklepích se teď zastavují hlavně Francouzi a také turisté ze severu Evropy, Belgie a Německa,“ řekl vinař Edouard Brunier.

V Beaujolais mají vinaři kromě nižší poptávky kvůli koronaviru i jiné problémy. Ztráty až dvacet procent utrpěli kvůli pětadvacetiprocentnímu zvýšení amerických celních sazeb pro tuto oblast.

„Cla jsou pro nás velký problém. Navíc jsou nespravedlivá, protože se netýkají italských nebo šumivých vín. Ale ve Spojených státech se možná změní vláda a všechno se urovná,“ doufá Gilles Gelin z vinařství Domaine des Nugues. Vinaři se navíc teď obávají i případné druhé vlny koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 2 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 4 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 5 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 5 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 10 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 12 hhodinami
Načítání...