Evakuace pacientů ze syrské Ghúty dokončena. Devět lidí ji ze strachu odmítlo

V Sýrii skončila dohodnutá evakuace těžce nemocných z obléhané východní Ghúty. Od úterka odtud bylo odvezeno 29 pacientů, kteří potřebují léčbu, jež v místě není dostupná. Jejich odvoz byl možný díky dohodě mezi syrským režimem a bojovníky, kteří východní Ghútu ovládají. Vláda však evakuovaným neposkytla žádnou záruku bezpečnosti, devět lidí proto evakuaci ze strachu ze zatčení odmítlo.

Podle místních zdrojů byla odvezena již i poslední skupina 13 civilistů, v níž bylo šest dětí a čtyři ženy. Podobně jako skupiny odvážené v úterý a ve středu byli i poslední pacienti převezeni do nemocnic v Damašku. Mnozí z nich podle Mezinárodního výboru Červeného kříže trpí rakovinou, onemocněním srdce či jinými vážnými chorobami.

Svědci viděli převážet šestadvacetiletou ženu, která má meningitidu, byla téměř v bezvědomí a dýchala s pomocí přístroje. Z Ghúty odjel také třicetiletý muž trpící rakovinou tlustého střeva a desetiletý chlapec s amputovanou nohou.

Výměna bez záruky

Syrská armáda východní Ghútu obléhá od roku 2013. Nynější dohoda počítala s tím, že si obě strany vymění 29 lidí, přičemž rebelové vydají zajatce a vláda přijme těžce nemocné. Jedenáct lidí z původního seznamu bylo nahrazeno, protože se během evakuace ukázalo, že dva pacienti už zemřeli a devět jich odmítlo odejít ze strachu ze zatčení.

Vláda v rámci dohody neposkytla evakuovaným žádnou záruku bezpečnosti. Koordinátor humanitárních operací OSN Jan Egeland dohodu kritizoval, protože podle něj jsou nemocní využíváni k výměně za rukojmí v rámci evakuace, na niž mají právo.

Východní Ghúta je poslední větší území u Damašku ovládané odpůrci syrské vlády. Žije v ní asi 400 tisíc lidí. Dohoda mezi syrskou vládou, Ruskem, Íránem a Tureckem stanovila klid zbraní. Před šesti týdny ale byly obnoveny boje. Podle místních zdrojů při nich zahynulo několik desítek civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...