EU se otvírá Gruzíncům. Do většiny jejích států mohou ode dneška bez víz

Gruzínci ode dneška nepotřebují ke krátkodobým návštěvám většiny členských zemí Evropské unie víza. Platí to pro cesty do devadesáti dnů z podnikatelských, turistických či rodinných důvodů do všech unijních států kromě Velké Británie a Irska. Gruzínci ale budou potřebovat biometrický pas, pojištění, hotovost v minimální výši padesáti eur (1300 korun) na den, obousměrnou letenku a zajištěné ubytování. Bezvízový styk také neznamená, že občané Gruzie budou mít právo v EU pracovat.

Gruzínské ministerstvo zahraničí upozornilo, že Gruzínci cestující do zemí EU musejí odpovědět na otázky pohraničníků na obou stranách. Při porušení pravidel bezvízového styku jim přitom hrozí vyhoštění na pět let a pokuta ve výši až tři tisíce eur (asi osmdesát tisíc korun).

Cestovat bez víz do zemí schengenského prostoru mohou i Gruzínci z okupovaných provincií Jižní Osetie a Abcházie. Provincie jsou pod ruskou kontrolou od roku 2008 po krátké rusko-gruzínské válce. Obě vyhlásily nezávislost, kterou však kromě Ruska uznalo jen několik malých států v Latinské Americe a Tichomoří. Gruzínci z obou provincií pro bezvízový styk potřebují gruzínský pas, které se Tbilisi v případě zájmu zavázalo vydávat.

Bezvízový styk nezajišťuje Gruzíncům právo na práci nebo dlouhodobý pobyt v Unii. Usnadní ale například cestování pro studenty, kteří jezdí do Evropy na výměnné pobyty nebo letní školy.

Podmínkou byla „záchranná brzda“

Evropská komise doporučila zrušení víz pro Gruzínce už v prosinci 2015, ale vyjednávání mezi členskými státy proces zpomalilo, stejně jako paralelní konzultace mezi Evropským parlamentem a Evropskou radou o „mechanismu pozastavení“ víz.

Liberalizace vízového režimu s Gruzií totiž začíná platit společně s novými pravidly, která umožní bezvízový styk pozastavit jako „záchrannou brzdu“ v naléhavé situaci. Například pokud by prudce přibylo migrantů, anebo kvůli ohrožení bezpečnosti. Zavedení těchto opatření si některé členské státy kladly pro zrušení krátkodobých víz pro Gruzínce.

Evropský parlament tak zrušení víz pro Gruzínce schválil začátkem letošního února a členské státy pak definitivně koncem minulého měsíce.

Gruzie chce do EU

V Tbilisi bylo zrušení vízové povinnosti napjatě očekáváno. Země dlouhodobě usiluje o těsnější vztahy s EU, zatímco čelí snahám Moskvy o zvýšení ruského vlivu, zejména po válce v roce 2008. Podle prohlášení gruzínského ministra zahraniční Michaila Džanenlidzeho cílem Gruzie je stát se plnohodnotným členem Evropské unie, proto je nutné vyvinout maximální úsilí pro přijetí evropských norem.

Známý Most míru pro pěší přes řeku Mktvari v centru Tbilisi se na oslavu zavedení bezvízového styku rozsvítil v evropských barvách a příznivci EU reagují také na sociálních sítích. Koluje po nich například vyobrazení vlajky EU s plněnými knedlíčky chinkali, jedním z gruzínských národních jídel. 

Gruzínský premiér Giorgi Kvirikašvili už dříve označil bezvízový styk s EU za „opravdu historický okamžik“. Premiér se také účastnil historicky prvního letu mezi Gruzií a EU, jehož pasažéři nepotřebují víza.

Kromě předsedy vlády byli na palubě úspěšní gruzínští studenti, zástupci etnických menšin, studenti z oblastí blízko okupovaných oblastí země, vědci a novináři. Delegace přistála v Aténách, kde Kvirikašviliho přijal premiér Alexis Tsipras. Pak  se vydá do Bruselu.

Ukrajinci do EU bez víz možná v červnu

EU dlouhodobě řeší také zrušení víz pro Ukrajince. Evropský parlament a členské státy se začátkem března dohodly, že povolí taktéž Ukrajincům s biometrickými pasy přístup do EU až na devadesát dní. Návrh schválila také komise EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti.

Evropský parlament by měl o věci hlasovat na plenárním zasedání příští měsíc, pravděpodobně 5. dubna. Opatření pak budou muset schválit ještě parlamenty jednotlivých členských zemí. Ukrajinci by tak možná mohli do EU bez víz přibližně uprostřed června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 18 mminutami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
12:17Aktualizovánopřed 29 mminutami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
19:39Aktualizovánopřed 46 mminutami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 1 hhodinou

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 4 hhodinami

Lockheed bude vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin začne vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Firma to v pondělí oznámila na aerosalonu ve Farnborough u Londýna. Armády nyní hledají cenově dostupnější způsoby, jak čelit dronům a raketám, zatímco zavedení výrobci zbraní čelí rostoucí konkurenci start-upů, které vyvíjejí levné zbraně vyráběné ve velkých sériích.
před 5 hhodinami

Tréninkové centrum v Chang-čou simuluje tajfun i povodně

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.
před 5 hhodinami

Na Moskevskou oblast letěly stovky ukrajinských dronů, tvrdí úřady

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na pondělí sestřelilo 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na telegramu uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich prý zneškodnila protivzdušná obrana ještě daleko od regionu. Kyjev se k tvrzení nevyjádřil. Také ruská strana v noci na pondělí zaútočila, na Ukrajinu vyslala celkem 94 bezpilotních letounů.
09:35Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.