Celkem 20 členských zemí Evropské unie, a to včetně České republiky, odsouhlasilo pravidla umožňující vznik Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Úřad má vyšetřovat poškozování finančních zájmů EU, tedy také velké případy korupce či podvody s evropskými dotacemi.
Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová považuje za velký úspěch, že se po letech jednání podařilo pro spuštění EPPO získat dvacítku zemí. „Zajistí to, že úřad bude efektivně fungovat od prvního dne,“ uvedla s tím, že nový úřad uvolní ruce další unijní agentuře Eurojust, která se bude moci více věnovat boji s terorismem, obchodem s lidmi a dalšími zločiny.
Nezávislý úřad evropského žalobce má sídlit v Lucembursku a zabývat se podvody s unijními fondy – vždy při škodě nad 100 tisíc eur (2,7 milionu Kč), mezi 10 000 eur (270 000 Kč) a 100 000 eur může o šetření rozhodnout – a také složitými přeshraničními podvody na dani z přidané hodnoty se škodou přesahující 10 milionů eur (přibližně 270 milionů Kč).
Na centrální úrovni bude mít šéf úřadu k dispozici, kromě technického personálu, dvacet žalobců. V každé zúčastněné zemi bude existovat jeden místní žalobce, který bude do EPPO delegovaný a při vyšetřování bude úzce spolupracovat s národními orgány daného státu.
S potvrzenými pravidly nyní musí souhlasit ještě europarlament, předpokládá se, že by se to mělo stát v říjnu.
Úřad by měl naplno fungovat v roce 2022
Náměstek českého ministra spravedlnosti Petr Jäger po jednání v Lucemburku řekl, že úřad by měl naplno začít fungovat v roce 2022. Účastnící se země budou muset určit svého zástupce do úřadu v Lucembursku a také personálně obsadit kancelář na národní úrovni. „To budou ještě důležité kroky, které je nutné udělat,“ řekl Jäger.
Legislativu členských zemí také podle něj bude nutné připravit na novou instituci existující vedle stávajících státních zastupitelství či prokuratur. „Bude třeba přesněji vymezit kompetence, na to státy potřebují poměrně výrazný čas,“ poznamenal náměstek.
Prakticky se už podle něj našla cesta k financování celého projektu z rozpočtu EU; zemím mimo EPPO by byly náklady kompenzovány. Komise ale podle Jägera také očekává vyšší efektivitu trestního řízení, kdy by zajištěné prostředky z trestné činnosti měly výrazně převýšit náklady na provoz úřadu.
- Státy EU o vzniku úřadu, se kterým se počítalo již od roku 2009, vyjednávaly čtyři roky. Poté, co letos v dubnu země potvrdily, že se v plném počtu 28 nedokázaly shodnout, rozhodlo se 20 z nich pro zřízení úřadu v režimu takzvané posílené spolupráce, který umožňují unijní smlouvy.
- Jde o Belgii, Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Francii, Itálii, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Dánsko, Irsko a Británie mají v této oblasti vyjednanou výjimku, ostatních pět států Unie se může k posílené spolupráci kdykoliv připojit.
Podle odhadů Evropské komise by měl úřad za plného fungování stát asi 26 milionů eur (přes 700 milionů Kč) ročně.
