Duchovní, který stál podle USA a Indie za atentáty v Bombaji, dostal v Pákistánu 5,5 roku vězení

Pákistánský soud poslal na 5,5 roku do vězení islámského duchovního Háfize Saída, kterého Spojené státy a Indie viní z přípravy teroristických útoků v indické finanční metropoli Bombaji. Při nich v roce 2008 zemřelo 166 lidí. Nynější proces se ale přímo této kauzy netýkal, Saíd byl shledán vinným z financování terorismu, informovala místní média.

Protiteroristický soud v pákistánském městě Láhaur uvedl, že Háfiz Saíd byl usvědčen ve dvou případech financování terorismu. V každém dostal trest 5,5 roku vězení a pokutu 15 tisíc rupií (2200 korun). Tresty si odpyká souběžně, napsal pákistánský deník Dawn.

Saíd je spoluzakladatelem zakázané skupiny Laškare tajjaba, která podle Indie nesla hlavní vinu za atentáty na významné budovy, na něž v roce 2008 v Bombaji deset ozbrojenců útočilo po tři dny. Vztahy mezi Indií a Pákistánem klesly po bombajských útocích na bod mrazu. Obě země spolu od získání nezávislosti v roce 1947 svedly tři války.

Háfiz Saíd žil po bombajských útocích převážně na svobodě, jistou dobu strávil v domácím vězení. Skutečnost, že se možný strůjce krveprolití, které v listopadu 2008 šokovalo nejen Indii, těší svobodě, byla v minulosti příčinou sporů mezi Pákistánem a Indií a komplikovala i vztahy mezi Pákistánem a USA.

Duchovní jakýkoli podíl na útocích popírá.

  • Počet obětí
  • 174 mrtvých (včetně útočníků), přes 300 zraněných. Mezi oběťmi bylo také 28 cizinců z deseti zemí.
  • Místa útoků
  • Více než desítka cílů – luxusní hotely Tádž Mahal a Oberoi, kavárna Leopold, nádraží Čhatrapatího Šivádžího, sídlo bombajského ústředí židovského chasidského hnutí Chabad Lubavič (zabit byl rabín i jeho žena), kino Metro Cinema či nemocnice Cama.
  • Průběh masakru
  • Atentátníci, kteří za sebou měli několikaměsíční profesionální výcvik, se do Indie dostali po moři z Pákistánu. Na začátku provedli střelnými zbraněmi či bombami útoky, které měly odvrátit pozornost. Až poté obsadili židovské středisko a dva hotely, v nichž drželi po tři dny rukojmí. Teroristy zneškodnily až po desítkách hodin krveprolití indické speciální jednotky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...