Co bylo, bylo: Silné Rusko obdivují čeští politici zleva i zprava

Praha – Rusko, potažmo Sovětský svaz, měly v české společnosti vždy dost odpůrců, ale i sympatizantů. Těch druhých sice nijak výrazně nepřibývá, zato těch prvních v posledních letech ubylo. K obdivovatelům Ruska se navíc kromě tradičních levicových stoupenců přidává i část české pravice. Může za to nejen silná lobby podnikatelů, kteří mají zájem na rozvíjení obchodních vztahů, ale silné Rusko bývá vnímáno jako protiváha zkaženému a slabému Západu a obdiv k Vladimiru Putinovi coby muži silné ruky se stal jakousi skrytou formou kritiky Evropské unie. Tato tendence se naplno projevila v souvislosti s krizí na Ukrajině a Krymu. Tématu se v týdeníku Reportéři ČT věnoval David Macháček.

Ještě před čtvrt stoletím si přitom všichni oddychli, když české území opustil poslední ruský voják. Vzpomínky na toto období nedávno oživil pražský pomník sovětským vojákům, kteří zemřeli po druhé světové válce – tedy i příslušníkům sovětských okupačních vojsk ze srpna 1968. Instalace pomníku na pražských Olšanských hřbitovech vyvolala v polovině března pořádný rozruch a nejednu protestní akci. Jeho odhalení se ale zúčastnil například Jaroslav Doubrava. Ten byl až do roku 2010 členem KSČM, nyní je senátorem za hnutí Severočeši.cz. „My jsme chtěli tím pomníčkem připomenout vojáky, kteří v naprosto zbytečných konfliktech ztratili své životy, a je jedno, jestli byli napravo, nalevo, nahoře nebo dole,“ vysvětlil. „Podle mého názoru je naprosto nepřístojné a nepřijatelné, aby u takovéto věci asistoval člen Parlamentu České republiky,“ reagoval předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

V době, kdy Rusko vojensky obsadilo ukrajinský Krymský poloostrov, to ale nebyl od českých politiků jediný hlasitě vyjádřený proruský nebo protiukrajinský postoj. Ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Jan Mládek třeba v Otázkách Václava Moravce varoval před tím, aby Česká republika podnikla kroky, které by poškodily obchodní vztahy s Ruskem. „My jsme se dlouho vzpamatovávali z opuštění ruského trhu na počátku 90. let. Naše místo zaplnili jiní a já bych byl nerad, kdyby se ta historie opakovala,“ řekl Mládek. Sociálnědemokratický poslanec Stanislav Huml zase varoval před přílišným vlivem fašistů v nové ukrajinské vládě. „Běhá mi z toho mráz po zádech, mám opravdu obavy o celkovou bezpečnost v Evropě,“ řekl Huml na ČT24 v pořadu Hyde Park.

13 minut
Reportéři ČT: Vlevo v bok, k Moskvě hleď?
Zdroj: ČT24

Až s agresivními proruskými postoji vystupuje někdejší senátor ČSSD Jiří Vyvadil, podle něhož se teď „Rusko vrátilo tam, kam mu to patří“. „Já nechci Sovětský svaz. Ale silné Rusko nepochybně chci. Silné Rusko, které zabrání humanitárnímu bombardování, raketám v Libyi, silné Rusko, které řekne: Spojené státy, už nám nebudete dělat četníka světa!“ řekl na demonstraci svolané na podporu ruského vojenského zásahu na Ukrajině. Na shromáždění na Václavském náměstí se nakonec na jednom pódiu spojil levý i pravý proud z okrajů české politiky. „Média nám lžou, protože Rusko je nepřítelem Západu, je zemí, která se brání znásilňování vlastní přirozenosti zvrácenými pokrokářskými výdobytky,“ řekl shromážděným Ladislav Zemánek, místopředseda nacionalistické pravicové strany NE Bruselu - Národní demokracie. Strana také předala ruskému velvyslanci v Praze dopis, v němž ocenila „nezpochybnitelnou pozitivní roli Ruské federace, kterou v současnosti sehrává v mezinárodní politice“.

„Vždycky byla určitá část lidí, která Rusku vyjadřovala sympatie, ale byla tady poměrně velká skupina lidí, který k němu měli naopak negativní postoj. A zhruba tak někdy od začátku minulého desetiletí nastala postupná změna. Nedá se říct, že by došlo k nějakému výraznému nárůstu toho pozitivního hodnocení, nicméně každopádně oslabil se podíl těch jednoznačných antipatií vůči Rusku,“ říká Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění.

Zahraniční obchod ČR s Ruskem
Zdroj: ČT24

Místo někdejších ideových střetů s ruským režimem se teď klade důraz na utužování obchodu. „Je to silná lobby podnikatelů, kteří prostě mají zájem na rozvíjení obchodních vztahů s Ruskem. A vadí jim, pokud by česká vláda prosazovala takovou zahraniční politiku, která by kladla velký důraz na lidská práva, a tudíž by z toho mohla odvozovat nějaké omezení obchodu,“ vysvětluje politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Připomněl v této souvislosti projev Petra Nečase na brněnském veletrhu, kde expremiér hovořil o „umělém a falešném adorování takových záležitostí, jako je ruská skupina Pussy Riot“ a o „moderní politické módě dalajlamismu“. „Obhajoba Vladimira Putina je boční skrytou formou kritiky Evropské unie,“ soudí Mlejnek a jako příklad uvádí exprezidenta Václava Klause a jeho kritický pohled na EU a příznivější pohled na Vladimira Putina. Klaus v polovině dubna dokonce přijel do Moskvy na osobní pozvání premiéra Dmitrije Medvěděva a jejich schůzka plánovaná na čtvrt hodiny se nakonec protáhla na hodinu a půl.

Změnu společenského klimatu a cestu, kterou Česká republika ušla v posledních letech, symbolicky ztělesňují dva naši velvyslanci v Rusku. Zatímco za éry Václava Havla jím byl v letech 1996 až 2000 překladatel a signatář Charty 77 Luboš Dobrovský, nyní Moskvě velvyslancuje kosmonaut Vladimír Remek – bývalý europoslanec za KSČM a muž, jehož životní kariéra stojí na někdejším československo-sovětském přátelství. Na slavnost do Kremlu dokonce podle ruských zvyků přišel se Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu, kterou jako kosmonaut obdržel. „Ruský režim, a to zdůrazňuji – ne Rusko, ale ruský režim, v jehož čele stojí nyní znovu prezident Vladimir Putin, vnímá každý moment dobré vůle ze strany Západu jako slabost Západu. To, co může následovat, když nebudeme klást odpor té Putinovské agresi, tak to může být válka,“ varuje bývalý velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Není náš typ.“ Putin odstavil Trumpova vyslance, uvádí NBC

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg byl vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů. Americký prezident Donald Trump pak v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kanadským premiérem se stal Mark Carney

Kanadským premiérem se po složení přísahy oficiálně stal ekonom Mark Carney. Nahradil ve funkci Justina Trudeaua, který v lednu oznámil rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Německé strany se dohodly na bilionovém balíku pro obranu a infrastrukturu

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Haagu začal proces s filipínským exprezidentem Dutertem

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.
před 15 hhodinami

EU prodlouží sankce proti ruským a běloruským občanům

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Motiv loňského útoku v Mnichově byl protiizraelský, uvedli vyšetřovatelé

Motiv zářijového útoku v centru Mnichova byl protiizraelský, uvedli v pátek na tiskové konferenci zástupci kriminalistů a generálního státního zastupitelství. Islamistický motiv, o kterém se původně také uvažovalo, nebyl podle nich u pachatele tak silný. Osmnáctiletý Rakušan střílel na izraelský generální konzulát, komplice podle vyšetřovatelů neměl.
před 17 hhodinami

USA a Izrael chtějí poslat Palestince z Gazy do Afriky, píše AP

Spojené státy a Izrael oslovily vlády Súdánu, Somálska a Somalilandu na východě Afriky s dotazem, zda by se mohly ujmout Palestinců z Pásma Gazy. Píše to agentura AP s tím, že jde o součást poválečného plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Chartúm návrh odmítl, představitelé Somálska a Somalilandu si nejsou žádných jednání vědomi. Bílý dům ani úřad izraelského premiéra zprávu nekomentovali.
před 18 hhodinami

Řecký premiér vyměnil část vlády, reagoval tak na protesty kvůli srážce vlaků

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis představil nové složení své vlády, v níž vyměnil několik ministrů v reakci na masové demonstrace vyvolané nejhorším vlakovým neštěstím v historii země. Mitsotakis vybral mimo jiné nové ministry financí, dopravy, migrace a civilní obrany, informoval podle agentur AFP a Reuters vládní mluvčí.
před 20 hhodinami
Načítání...