Členské státy EU si pomůžou se získáním vakcíny proti prasečí chřipce

Brusel/Lucemburk – Ministři zdravotnictví Evropské unie se dnes v Bruselu dohodli na tom, že si členské státy budou vypomáhat se získáváním vakcín proti takzvané prasečí chřipce. Pokud některé ze zemí nebudou mít dostatečné zásoby očkovací látky, ostatní jim vypomůžou. Podle poslední zprávy Světové zdravotnické organizace se celosvětově virem H1N1 nakazilo asi 375 tisíc lidí. Víc než čtyři a půl tisíce z nich nemoci podlehlo a z toho nejmíň 170 jich bylo v Evropě. Očkovat proti nákaze by se mohlo začít již v listopadu letošního roku.

V současnosti v Evropské unii existuje pět zemí z celkových 27, které dosud nenakoupily žádnou očkovací látku. Jde o menší země (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a Bulharsko), které prý nemají dostatečnou sílu, aby si mohly pro nákup látky vyjednat výhodné podmínky. Nakonec tak nejspíš podají nabídku na nákup vakcíny proti chřipce typu H1N1. 

Ve hře je ale také možnost, že pro země, které vakcínu nemají, nebo jí mají nedostatek, nakoupí očkovací látku Evropská komise. Některé země si objednaly vakcínu pro celou populaci (Velká Británie, Finsko), některé zase jen pro zlomek obyvatel. Mezi podobné případy přitom patří i Česko, které si objednalo zhruba jeden milion vakcín.   

Ministři zdravotnictví se dnes zároveň dohodli i na tom, že vznikne agentura pro infekční nemoci, která bude situaci v unii monitorovat.

Vakcíny na boj proti nákaze jsou připraveny, Evropská komise schválila jejich prodej na konci září. Jedná se o očkovací látky od švýcarské společnosti Novartis a britské GlaxoSmithKline. Vzhledem k rozsahu a nebezpečnosti choroby je o nově vyvinuté léky velký zájem.

Očkovat co nejdříve

První zájemci se očkování mohou dočkat během tohoto měsíce nebo na počátku listopadu. Je totiž nejvyšší čas, období akutních onemocnění dýchacích cest právě začíná. Některé předpovědi varují, že by se nebezpečnou chřipkou mohlo nakazit až třicet procent lidí.

Proti prasečí chřipce však nemusí chránit pouze přípravky vytvořené vědci v laboratořích. Například japonská firma specializovaná na pánskou konfekci přišla na trh s oblekem, o kterém tvrdí, že nositeli poskytne před nákazou ochranu.

WHO: Jedna dávka je dostatečná

Jedna dávka vakcíny proti chřipkovému viru H1N1 by měla lidem poskytnout dostatečnou ochranu před onemocněním. Prohlásila to ředitelka oddělení pro výzkum a vývoj vakcín při Světové zdravotnické organizaci Marie-Paule Kienyová. Dostupnost vakcíny bude podle ní větší, než se původně předpokládalo. Stovce nejchudších zemí světa ji bezplatně dodá sama WHO. Bude určena pracovníkům ve zdravotnictví, kteří jsou vystaveni největšímu riziku nákazy.

  • Vakcína proti prasečí chřipce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1170/116916.jpg
  • WHO autor: ČTK, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/931/93044.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil uzavření ropné dohody s Venezuelou

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. Oznámil to v noci na sobotu SELČ americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 1 mminutou

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 5 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 5 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.