Čínský prezident Si Ťin-pching zůstává na dalších pět let. Hlasovat proti se neodvážil nikdo

Čínský prezident Si Ťin-pching byl zvolen na další pětileté volební období. Takřka jednomyslně o tom rozhodli poslanci na plenárním zasedání parlamentu - proti byl pouze jeden z 2970 poslanců, kteří hlasovali. Viceprezidentem Číny se stal prezidentův spojenec Wang Čchi-šan, který byl v minulosti hlavní osobností Siova tažení proti korupci.

Prezident Si Ťin-pching v poslední době výrazně posiluje svou moc. Plenární zasedání čínského parlamentu již před týdnem schválilo změnu ústavy, z níž bude vyškrtnuta klauzule omezující výkon funkce prezidenta na deset let. To umožní Si Ťin-pchingovi setrvat ve funkci i po vypršení druhého funkčního období v roce 2023. Ústava dosud omezovala výkon funkce prezidenta a viceprezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.

Poslanci také o minulém víkendu schválili návrh komunistické strany zakotvit do ústavy „myšlenky Si Ťin-pchinga o socialismu čínského typu v nové éře“.

Si Ťin-pching se dostal do čela komunistické strany koncem roku 2012 a soustředil od té doby ve svých rukou tolik moci jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních 25 let. Prezidentem je od března 2013. Západ a čínská opozice prezidenta kritizují, že jeho působení v čele země je provázeno návratem kultu osobnosti kolem hlavy státu a také posílením represí vůči obráncům demokracie a lidských práv.

V Číně je prezident populární i díky svému boji s korupcí

V Číně je prezident stále nesmírně populární, mimo jiné díky svému nesmlouvavému boji proti korupci. Proti plánu na jeho možné doživotní vládnutí ale vystoupila řada lidí na internetu, kteří varovali před nástupem diktatury ve stylu KLDR a návratu k éře Mao Ce-tunga.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vykonavatelem protikorupční kampaně prezidenta byl donedávna Wang Čchi-šan. V loňském roce odešel ze sedmičlenného stálého výboru politbyra komunistické strany, který určuje dění v Číně. Již tehdy se ale spekulovalo o tom, že prezident Si Ťin-pching najde pro jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků nové místo.

Wang si díky své klíčové roli při řešení ožehavých otázek jako korupce a finanční problémy vysloužil přezdívku „hasič“. Ze své někdejší funkce vicepremiéra má také zkušenosti s jednáním se Spojenými státy a právě vztahy Číny s USA budou teď zřejmě hlavní náplní jeho práce, píše agentura Reuters s odvoláním na diplomaty a zdroje blízké čínskému vedení. Podle Reuters zvolení Wanga na post viceprezidenta může změnit tuto tradičně ceremoniální pozici.

Proti Wangovi byl pouze jeden poslanec z 2970, kteří odevzdali svůj hlas. Ačkoli se zvolení tohoto vlivného politika do funkce viceprezidenta očekávalo, přesto boří dosavadní zvyklosti. V posledních letech se totiž vládnoucí komunistická strana řídila pravidlem, podle něhož představitelé starší 68 let své funkce opouštěli. Tímto způsobem docházelo v Číně ke klidnému předávání moci. Wang Čchi-šanovi je ale již nyní 69 let a stejně jako prezident Si může nyní vzhledem ke změně ústavy zůstat ve funkci neomezeně dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...