Čína už zakázala Ujgurům vousy i závoje. Nově nesmí děti dostávat muslimská jména

Zákaz závojů, vousů i náboženských jmen. Čína přitvrzuje vůči Ujgurům, muslimské menšině žijící v autonomní oblasti Sin-ťiang. Pokud rodiče dají dětem zakázané jméno, v budoucnu se musí rozloučit s možností studovat. Píše o tom britský Guardian.

Sin-ťiang leží na západě Číny a v regionu žije zhruba polovina z 23 milionů muslimských obyvatel země. Úřady nyní rodičům představili seznam jmen spojených s muslimskou vírou, která jsou do budoucna pro vládnoucí komunisty nepřijatelná.

Patří mezi ně Islám, Korán, Saddám či Mekka. Dětem s těmito jmény bude upřena registrace, která umožňuje přístup ke vzdělávání, ale i zdravotní péči nebo sociálním službám. Úplný seznam přitom zveřejněn nebyl, upozorňuje Guardian.

Čína obviňuje náboženské extremisty z řady násilných incidentů z posledních let, při nichž zemřely stovky lidí. Ujguři si dlouhodobě stěžují na omezování svobody vyznání i projevu. Podle nich jsou útoky jen izolované incidenty a nejde o koordinovanou kampaň, jak tvrdí Peking.

Ujgurský prodavač
Zdroj: ČTK/AP/Ng Han Guan

Mladým mužům už bylo zakázáno nechat si narůst vousy, ženám zase nosit závoj zakrývající obličej. Zahalené ženy nebo vousatí muži mohou být vyvedeni z nádraží i letišť. Podobná pravidla už platila dříve v řadě měst, nový zákon se ale týká celé oblasti.

Lidskoprávní skupiny nyní odsoudily zákaz desítek jmen. „Je to jen poslední z mnoha nových nařízení, která omezují náboženskou svobodu ve jménu (omezení) náboženského extremismu,“ je přesvědčena ředitelka Human Rights Watch v Číně Sophie Richardsonová.

„Tato politika je očividným porušením ochrany práva na svobodu přesvědčení a vyjádření. Pokud vláda skutečně chce přinést stabilitu do regionu, měla by ubrat, nikoli zdvojnásobit represivní politiku,“ upozornila Richardsonová.

Oblast, kde žijí Ujgurové
Zdroj: ČT24

Ujguři jsou jazykově a etnicky spříznění s Turky. Dlouhodobě si stěžují na kulturní a náboženský útlak ze strany Pekingu a na masivní přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do Sin-ťiangu.

Policie Ujgurům loni začala sbírat vzorky DNA a odebírat pasy. Například v Pekingu auto s poznávací značkou ze Sin-ťiangu nesmí z bezpečnostních důvodů ani natankovat.

Jedním z nejkřiklavějších případů porušování lidských práv je podle mezinárodních organizací intelektuál a profesor ekonomie Ilham Tohti. Za to, že tento příslušník ujgurské minority založil web k dialogu o svém etniku, si odpykává doživotí za terorismus a navádění k separatismu.

  • Jedna z 55 etnických menšin žijících v Číně.
  • Ujgurové vyznávají většinou sunnitský islám, část Ujgurů patří k súfiským muslimům.
  • Novoujgurština patří k turecké lingvistické skupině, v psané formě používají od 11. století arabské písmo.
  • V čínských historických záznamech jsou o Ujgurech zmínky již ve třetím století našeho letopočtu. Významným obdobím pro ně bylo osmé století, kdy vybudovali prosperující království ve středním Mongolsku.
  • Záhy však jejich území ovládli Kyrgyzové, Ujgurové přesídlili do oblasti pohoří Ťan-šan, zabydleli se v jeho údolích a vytvořili další nezávislé království. To vydrželo do 13. století, kdy si je podmanili Mongolové.
  • Číňané si území Ujgurů přisvojili v roce 1884. Poslední vlastní stát, Východoturkestánskou republiku, Ujgurové spravovali v letech 1944 až 1949. Zanikla po novém příchodu Číňanů.
  • Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang byla vyhlášena v roce 1955. Další autonomní oblastí Číny je například Tibet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 27 mminutami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 2 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 4 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 5 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.