Čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že Tchaj-wan je součástí Číny a lidé na obou stranách Tchajwanského průlivu by podle něj měli usilovat o „opětovné sjednocení“. Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen vzápětí tuto výzvu odmítla a uvedla, že ostrov nepřijme princip „jedna země, dva systémy“.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949, kdy skončila občanská válka v Číně a na ostrov uprchla poražená Čankajškova armáda, de facto nezávisle: má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Čínský prezident varoval, že se Čína nezaváže nepoužít sílu proti snahám o nezávislost Tchaj-wanu. Peking si podle něj vyhrazuje právo podniknout všechna potřebná opatření vůči „vnějším silám“, stavějícím se proti mírovému sjednocení, a proti separatistickým krokům.
Nezávislost jako slepá ulička
I přes zlepšení vztahů mezi ostrovem a pevninskou Čínou v uplynulých 40 letech Peking pokračuje ve vyhrožování, že použije sílu k nastolení své svrchovanosti, pokud Tchaj-wan formálně vyhlásí nezávislost. „Nezávislost Tchaj-wanu může vést jen do slepé uličky,“ varoval Si. „Čína musí být sjednocena a stane se tak,“ dodal.
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v reakci na Siův projev vyzvala Čínu, aby se snažila pochopit myšlení a potřeby tchajwanského lidu, a řekla, že ostrov nepřijme princip „jedna země, dva systémy“. Tuto politickou strategii formuloval počátkem 80. let zesnulý čínský vůdce Teng Siao-pching pro sjednocení Číny, v jejímž rámci by jisté regiony jako Hongkong, Macao či Tchaj-wan měly vysokou míru autonomie. V případě Hongkongu a Macaa již Peking tuto politiku uplatňuje - v Hongkongu skončila v posledních letech řada obhájců demokracie ve vězení.
Demokratické správy se Tchaj-wan nevzdá
O den dříve tchajwanská prezidentka v novoročním projevu prohlásila, že Čína musí využít mírových prostředků ve vztahu s Tchaj-wanem a respektovat jeho demokratické hodnoty.
Zdůraznila také, že výsledky nedávných místních voleb, ve kterých utrpěla porážku její vládní Demokratická pokroková strana (DPP) odmítající sbližování s pevninskou Čínou, rozhodně neznamenají, že by se tchajwanské veřejné mínění přiklánělo k tomu, „abychom se vzdali naší samosprávy“. Čínské zasahování do politického a společenského vývoje ostrova je pro Tchaj-wan v tomto okamžiku „tou největší výzvou“, řekla Cchaj Jing-wen.
Ostrov se zatím může opřít o Spojené státy
Vztahy Tchaj-wanu s Čínou se za vlády Cchaj Jing-wen zhoršily a Peking v poslední době stupňuje tlak na ostrov. Čína se snaží o politickou izolaci Tchaj-wanu tím, že ekonomickými pobídkami odlákává jeho poslední diplomatické partnery. Současně prezident Si usiluje o větší hospodářskou provázanost pevninské Číny a Tchaj-wanu.
Zatím se ale Tchaj-wan může opřít o podporu Spojených států, patřičný zákon k tomu podepsal prezident Donald Trump. Čínská vláda toto spojenectví odsoudila. „Tento zákon vážně porušuje zásadu jedné Číny a výrazně se vměšuje do vnitřních čínských záležitostí,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lu Kchang.
Spojené státy podporují Tchaj-wan také tím, že s ostrovem čile obchodují a prodávají zemi moderní zbraně. Peking proto v úžině pořádá odstrašující vojenské manévry.
