Hongkong si připomíná jednadvacáté výročí návratu pod čínskou správu. Při té příležitosti se uvádí do provozu nejdelší most přes moře. Měří 55 kilometrů a vede z Hongkongu do Macaa a na čínskou pevninu. Projekt za 20 miliard dolarů se neobešel bez průtahů a překročeného rozpočtu. Nakonec se stavěl devět let. A nabízí kontroverzní politickou symboliku.
Čína otevírá rekordní most do Hongkongu. Podle kritiků je to chapadlo Pekingu
Bývalé evropské kolonie Hongkong a Macao připojí novostavba přes moře pevněji k čínské pevnině. Dopravu zkrátí ze tří hodin na pouhých 30 minut. Propojí deltu Perlové řeky, kde žije 68 milionů lidí, sídlí tam navíc továrny a technologické firmy.
Rekordní most je ale velmi kontroverzní projekt. Vláda zdůrazňuje ekonomický význam konstrukce, ale mnozí obyvatelé ho chápou symbolicky jako prodloužené chapadlo Pekingu, který Hongkongu odepírá demokracii, přestože mu zaručil autonomii.
Čína uvádí do provozu kontroverzní most do Hongkongu (zdroj: ČT24)
Po neúspěšných protestech za svobodné volby v posledních letech sílí v obyvatelích Hongkongu pocit, že je Čína ovládá. Podle mnohých navíc město most nepotřebuje. Peníze se podle kritiků daly využít na naléhavější problémy, třeba na bydlení. Nemovitosti jsou tak drahé, že vlastní byt je pro většinu mladých nedosažitelný.
„Nepostavili ho, aby sloužil ekonomickému prospěchu města. Vysílá důležitý vzkaz, že Hongkong je připoutaný k Číně,“ kritizuje stavbu demokratický poslanec Legislativní rady Kwok Ka-ki.
Přestože účel mostu je sporný, technologicky se jedná bezpochyby o mimořádné dílo. Stavělo se devět let a padlo na něj víc oceli než na šedesát Eiffelových věží. Má vydržet zemětřesení, super tajfuny i nárazy obřích lodí. Součástí projektu jsou tři umělé ostrovy a tunel.
Zároveň se staví rychlá železnice na pevninu. Čínští imigrační úředníci budou působit přímo na hongkongském území. Kritici v tom vidí další pokus přitáhnout dosud autonomní město do čínské náruče.