Washington - Na ostře sledovanou oficiální návštěvu USA přijel čínský prezident Chu Ťin-tchao. Jde o jednu z nejdůležitějších cest čínského vůdce do Spojených států za poslední desetiletí. V USA bude čtyři dny a s prezidentem Barackem Obamou chce mluvit o politice, zbrojních zakázkách i financích. Proti Chuově návštěvě protestoval dnes před čínským velvyslanectvím ve Washingtonu dav lidí, kteří jsou nespokojení s čínskou politikou vůči Tibetu.
Summit dvou nejmocnějších mužů světa má za úkol zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi. Čínský prezident nikdy neodpustil Georgi Bushovi, že ho před čtyřmi lety přijal jen k pracovnímu obědu. Barack Obama proto dnes státnickými poctami nešetřil.
Na letišti byl Chu Ťin-tchao přivítán na červeném koberci. Na jeho počest zaznělo 21 dělostřeleckých salv. Obama svůj čínský protějšek soukromě přijal v Bílém domě. Následovala státní večeře. Obama si nechce čínského prezidenta znelíbit, nebude s ním proto mluvit ani o lidských právech v Číně.
Hlavním tématem schůzky bude obchod. Jako předvoj přijeli do USA čínští obchodníci, kteří uzavřeli prvních šest kontraktů za 600 milionů dolarů, například o dovozu porcelánu či bavlny, a dohodli se i na spolupráci při vývoji solárních panelů.
Během čtyřdenního jednání Chu Ťin-tchaa se čeká podpis dalších smluv za miliardy dolarů. „Čínská návštěva je velmi důležitá. Na pořadu dne je hodně otázek - od těch hospodářských až po šíření jaderných zbraní a bezpečnost,“ uvádí Kenneth Lieberthal z Brookings Institution.
Robert Mikoláš, zpravodaj Českého rozhlasu:
„Očekávání jsou velká na obou stranách. Někteří američtí analytici návštěvu dokonce označují za nejdůležitější v posledních třiceti letech.“
Cíl Číňanů je jasný: posílit dovoz zboží a čínských investic na americký kontinent. „Čínsko-americké bilaterální vztahy patří mezi jedny z nejdůležitějších. Mají hodně společných zájmů. Musí ale usilovně posilovat důvěru a upevnit spolupráci, díky čemuž nakonec oba státy vydělají,“ vysvětluje čínský velvyslanec v USA Čang Jie-suej.
Prezidenta „přivítali“ ochránci lidských práv
Americká administrativa ale nebyla jediná, kdo se na nejdůležitější návštěvu čínského lídra za třicet let pilně chystal. Chu Ťin-tchaa vítal před Bílým domem hlučný protest proti politice Pekingu v tibetských oblastech. „Je povinností a odpovědností americké vlády pod vedením prezidenta Obamy naléhat na čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa, aby aktivně hledal řešení tibetské otázky,“ žádá Tenzin Dorjee z organizace Studenti za svobodný Tibet.
Problém dodržování lidských práv ale nadnášeli také američtí politici: „Obyvatelé Číny by měli vědět, že Spojené státy jsou v boji za svobodu a demokracii s nimi. Naléhám na prezidenta Obamu, aby se věnoval otázkám lidských práv a náboženské svobody nejen za zavřenými dveřmi, ale i ve veřejném prohlášení,“ uvedl člen Sněmovny reprezentantů Frank Wolf.
Američané kulturu asijské velmoci teprve objevují, v Číně ale ta americká slaví úspěchy. Pekingské bulváry vypadají jako americké avenue, prodávají tu hamburgery i muffiny. Mladí Číňané západní kulturu doslova hltají, zvlášť tu americkou - od filmů po hudbu. Trh s luxusními západními značkami má mít v Číně do tří let hodnotu čtvrt bilionu korun.
