Čeští odborníci se budou podílet na výzkumu tradiční čínské medicíny. Cílem projektu je mimo jiné najít látky, které by v budoucnu mohly nahradit některá antibiotika. Spolupracovat budou také s odborníky z Univerzity v Cambridgi. Dohodu v čínském městě Su-čou podepsali zástupci Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
„Konkrétně se jedná o to, že chceme zkoumat různé látky, které pocházejí z tradiční čínské medicíny, a jejich mikrobiální nebo antimikrobiální efekt,“ uvedl ředitel hradecké nemocnice Roman Prymula. „Snažíme se vrátit zpět k přírodě a hledat látky, které mají přirozený efekt a jejich kombinací nahradit některá antibiotika,“ popsal Prymula.
Na projektu se budou podílet celkem čtyři pracoviště, kromě Cambridge a hradecké nemocnice, také univerzita v Šanghaji a nemocnice Šu Guang. Práce na výzkumu podle Prymuly začne okamžitě, týmy jsou připravené. Smyslem jejich bádání bude také vyřešit problém s vývojem nových antibiotik.
Čínská medicína by mohla pomoci u Alzheimerovy choroby či roztroušené sklerózy
Motolská nemocnice uzavřela dvě dohody, první se týká už probíhající výměny expertů. Čínská strana má podle ředitele nemocnice Miloslava Ludvíka zájem například o dětské lékaře nebo ambulantní léčbu, která v Číně prakticky neexistuje.
Druhá dohoda je zaměřená na ověřování efektů látek tradiční čínské medicíny v neurologii. „Týká se to dalších postupů v léčbě Alzheimerovy choroby a možné působení je v oblasti roztroušené sklerózy,“ popsal Ludvík. Právě v tomto výzkumu bude spolupracovat Cambridgeská univerzita.
V Cambdridgi už funguje pracoviště zaměřené na ověřování postupů tradiční čínské medicíny. „Číňané mají extrémní zájem na exportu tradiční čínské medicíny, my zas máme extrémní zájem na tom, aby byla více založená na důkazech,“ přiblížil ředitel Ludvík.
K podpisu dohod došlo na setkání ministrů zdravotnictví zemí střední a východní Evropy a Číny v čínském městě Su-čou. Zahájení schůzky se zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka. V projevu označil zdravotnictví za důležitý pilíř spolupráce v rámci platformy 16+1. Mezi Čínou a zeměmi Evropy podle něj díky ní vzniká ideový most, který umožňuje spojovat tradice i moderní postupy z obou částí světa.
