Brusel si připomíná teroristické útoky před pěti lety na letišti a v metru

Nahrávám video

Od teroristických útoků v Bruselu uběhlo pět let. Jak na letišti Zaventem, tak také u stanice metra Maelbeek si lidé připomněli bombové atentáty z 22. března 2016, které si vyžádaly 32 obětí a více než tři stovky zraněných. K útokům se tehdy přihlásila radikální organizace Islámský stát.

Piety u stanice metra Maelbeek, kde vznikl památník obětem, se zúčastnil belgický královský pár i premiér Alexander De Croo. Po poledni se u památníku sešli pozůstalí po obětech i politici. Skupina čítala dohromady sto lidí, aby neporušili protiepidemická opatření.

„Belgie na události pět let staré nejen že nemůže zapomenout, ale především nechce zapomenout. Byla to situace, která otřásla nejen Bruselem, ale celou Belgií,“ uvedl zahraniční zpravodaj České televize Lukáš Dolanský.

K útokům tehdy došlo jen čtyři měsíce poté, co si ještě větší krveprolití prožila Paříž, při kterém zemřelo 130 lidí. Vyšetřování prokázalo, že v Bruselu zabíjely příbuzné buňky mladých islamistů, někteří z nich byli navrátilci ze syrského bojiště.

„Byl to velký šok, který trvá do dnešních dnů. Tohle místo má obrovskou symboliku. Útoky se staly v samotném centru Bruselu, které je také centrem unijního Bruselu,“ připomněl Dolanský s tím, že kousek od stanice metra Maalbeek je budova Evropské komise nebo Evropského parlamentu.

Brusel si po útocích musel zvyknout na zpřísněná bezpečností opatření, dodnes jsou v ulicích a ve stanicích metra ozbrojené vojenské hlídky a bezpečnost je na prvním místě.

Problematický Molenbeek

Jak se ukázalo, belgická veřejnost si tehdejší bující teroristické podhoubí neuvědomovala. Velkým problémem byla špatná komunikace mezi vlámskými a valonskými úřady a konkrétními bruselskými čtvrtěmi.

Symbolem největších potíží byla bruselská čtvrť Molenbeek, se kterou byli někteří z radikálních islamistických útočníků spojeni. Bezpečností složky měly v minulosti potíže proniknout do pevně semknutých místních komunit. Ukryl se zde i útočník z Paříže Salah Abdeslam, přičemž jen čtyři dny po jeho zatčení došlo k útokům v Bruselu.

Strůjci bombových útoků byli rodilí Belgičané s africkým původem, kteří vyrůstali v okrajových čtvrtích Bruselu. Atentátníci se následně dokázali zradikalizovat, měli vazby na Islámský stát a někteří z nich odjeli bojovat i do Sýrie.

  • V Bruselu udeřili teroristé 22. března 2016. Nejprve dvojice sebevražedných atentátníků zaútočila v osm hodin ráno v odletové hale letiště Zaventem, o hodinu později se třetí sebevrah odpálil ve stanici metra Maalbeek.
  • Teroristé zabili 32 lidí, dalších více než tři sta lidí bylo zraněno. Za atentáty byla stejná teroristická skupina napojená na Islámský stát, která udeřila v Paříži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Šéf Bílého domu také řekl, že příměří s Íránem je u konce a označil vyjednávání s Teheránem za ztrátu času.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 2 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 3 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 7 hhodinami

Evropský pohled