Brusel si připomíná teroristické útoky před pěti lety na letišti a v metru

Nahrávám video

Od teroristických útoků v Bruselu uběhlo pět let. Jak na letišti Zaventem, tak také u stanice metra Maelbeek si lidé připomněli bombové atentáty z 22. března 2016, které si vyžádaly 32 obětí a více než tři stovky zraněných. K útokům se tehdy přihlásila radikální organizace Islámský stát.

Piety u stanice metra Maelbeek, kde vznikl památník obětem, se zúčastnil belgický královský pár i premiér Alexander De Croo. Po poledni se u památníku sešli pozůstalí po obětech i politici. Skupina čítala dohromady sto lidí, aby neporušili protiepidemická opatření.

„Belgie na události pět let staré nejen že nemůže zapomenout, ale především nechce zapomenout. Byla to situace, která otřásla nejen Bruselem, ale celou Belgií,“ uvedl zahraniční zpravodaj České televize Lukáš Dolanský.

K útokům tehdy došlo jen čtyři měsíce poté, co si ještě větší krveprolití prožila Paříž, při kterém zemřelo 130 lidí. Vyšetřování prokázalo, že v Bruselu zabíjely příbuzné buňky mladých islamistů, někteří z nich byli navrátilci ze syrského bojiště.

„Byl to velký šok, který trvá do dnešních dnů. Tohle místo má obrovskou symboliku. Útoky se staly v samotném centru Bruselu, které je také centrem unijního Bruselu,“ připomněl Dolanský s tím, že kousek od stanice metra Maalbeek je budova Evropské komise nebo Evropského parlamentu.

Brusel si po útocích musel zvyknout na zpřísněná bezpečností opatření, dodnes jsou v ulicích a ve stanicích metra ozbrojené vojenské hlídky a bezpečnost je na prvním místě.

Problematický Molenbeek

Jak se ukázalo, belgická veřejnost si tehdejší bující teroristické podhoubí neuvědomovala. Velkým problémem byla špatná komunikace mezi vlámskými a valonskými úřady a konkrétními bruselskými čtvrtěmi.

Symbolem největších potíží byla bruselská čtvrť Molenbeek, se kterou byli někteří z radikálních islamistických útočníků spojeni. Bezpečností složky měly v minulosti potíže proniknout do pevně semknutých místních komunit. Ukryl se zde i útočník z Paříže Salah Abdeslam, přičemž jen čtyři dny po jeho zatčení došlo k útokům v Bruselu.

Strůjci bombových útoků byli rodilí Belgičané s africkým původem, kteří vyrůstali v okrajových čtvrtích Bruselu. Atentátníci se následně dokázali zradikalizovat, měli vazby na Islámský stát a někteří z nich odjeli bojovat i do Sýrie.

  • V Bruselu udeřili teroristé 22. března 2016. Nejprve dvojice sebevražedných atentátníků zaútočila v osm hodin ráno v odletové hale letiště Zaventem, o hodinu později se třetí sebevrah odpálil ve stanici metra Maalbeek.
  • Teroristé zabili 32 lidí, dalších více než tři sta lidí bylo zraněno. Za atentáty byla stejná teroristická skupina napojená na Islámský stát, která udeřila v Paříži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 10 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 36 mminutami

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 11 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.