Britští poslanci nechtějí brexit bez dohody. Požadují změnu irské pojistky

Britští poslanci rozhodli, že si nepřejí odchod z EU bez dohody. Zároveň odmítli návrh, který by vedl k odkladu brexitu, pokud se nepodaří dohodu o jeho podobě schválit do 26. února. Nakonec pověřili vládu, aby se pokusila změnit podobu severoirské pojistky. Sama premiérka Theresa Mayová po dvou týdnech odmítání souhlasila, že do Bruselu půjde znovu vyjednávat. Vrcholní evropští představitelé však už prohlásili, že pojistku měnit nehodlají.

  • 22:54

    Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, online přenos končí.

  • 22:51

    Řada komentátorů v poslední době upozorňuje, že Irsko se dostává do paradoxní situace. Kvůli neústupnosti ohledně opatření, jehož cílem je zabránit obnovení kontrol na hranici se Severním Irskem, totiž může nakonec dojít k brexitu bez dohody, který by zavedení kontrol vyžadoval. Píše to ČTK.

  • 22:44

    Podle publicisty Jana Jůna je brexit bez dohody nepravděpodobný. "Debata v parlamentu byla na začátku velmi ostrá. Bylo tam několik momentů, kdy na sebe poslanci vysloveně křičeli. Není to vždy tak britské a gentlemanské, jak by se zdálo," hodnotí klíčovou schůzi Jůn.

Poslanci britské Dolní sněmovny šest hodin debatovali o možnostech dalšího postupu v otázce vystoupení z Evropské unie, které je podle dosavadních dohod stanoveno na 26. března.

Po osmé hodině večer našeho času přistoupili k hlasování o vybraných návrzích. Jako první hlasovali o návrhu předsedy labouristů Jeremyho Corbyna, který požadoval, aby premiérka Mayová jednoznačně vyloučila brexit bez dohody a aby Británie usilovala o setrvání v celní unii s EU. Tento návrh poslanci zamítli 327 proti 296 hlasům.

V debatě zazněly argumenty, že pokud by Británie jasně řekla, že brexit bez dohody nepřipadá v úvahu, svázala by tím svým vyjednavačům ruce při dohadování s EU a už by od Unie nemohla očekávat žádné ústupky.

Nakonec však poslanci schválili návrh poslanců z obou hlavních stran, kterým sněmovna odchod Británie z EU bez dohody odmítá. Prošel těsnou většinou 318 ku 310 hlasům.

Poslanci pak odmítli návrh, který jim díky změně parlamentního harmonogramu měl dát větší možnost předkládat alternativy k brexitové dohodě.

Ne tlaku na prodloužení vyjednávání

Dolní komora britského parlamentu poté rozdílem 23 hlasů odmítla návrh labouristky Yvette Cooperové, který by otevíral cestu k možnosti odložit brexit, pokud do 26. února nebude schválena dohoda zakotvující jeho podmínky.

Návrh Cooperové byl součástí snahy poslanců převzít otěže procesu britského odchodu z Unie. Měl podporu labouristických špiček v Dolní sněmovně i dalších opozičních poslanců a také některých konzervativců. Mayová poslance od jeho podpory zrazovala, protože odklad brexitu podle ní současné problémy neřeší. Poslanci poté odmítli i podobný návrh labouristky Rachel Reevesové.

Jednání o irské pojistce?

Poslanci nakonec schválili návrh z dílny vlivného konzervativního poslance Grahama Bradyho. Požaduje, aby byla irská pojistka v rozvodové dohodě nahrazena neupřesněnými alternativními ujednáními.

Ministr obchodu Liam Fox uvedl, že pozměňovací návrh Bradyho dá premiérce „silný mandát“ k novým jednáním. Mayová v úterý uvedla, že bude chtít mluvit se zástupci Bruselu o znovuotevření dohody o vystoupení Británie z EU s důrazem na irskou pojistku. Jednu dohodu už přitom s Unií dojednala, parlament ji však zamítl.

Evropská sedmadvacítka včetně klíčového Irska dala opakovaně najevo, že o dohodě včetně irské pojistky znovu jednat nehodlá. Dojednaná pojistka je podle Dublinu už v nynější podobě kompromisem respektujícím požadavky Británie. Nové vyjednávání o dohodě v úterý večer opět odmítli předsedové Evropské rady a Evropské komise Donald Tusk a Jean-Claude Juncker i francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Jestliže Evropská unie neustoupí, tak to bude znamenat tvrdý brexit, a to si naše členské firmy rozhodně nepřejí,“ komentovala vývoj viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Nahrávám video

„Dnešek ničemu nepomohl, vzniklo zadání ‚vyřeš irský problém‘ nějakým způsobem, ale přitom nám neřekli jakým,“ upozornil šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Možnosti jsou podle něj jen dvě – buď bude evropsko-irská hranice v moři mezi irským ostrovem a zbytkem Spojeného království, nebo bude součástí společného unijního celního prostoru i Velká Británie. „Obě dvě varianty ale Britové odmítají,“ řekl Prouza.

Pak popsal situaci v terénu: „Několikrát jsem na irské hranici byl a mluvil jsem i s velmi vzdělanými lidmi. I ti říkají, že pokud tady postavíte pohraničníka, tak je do 24 hodin mrtvý. To napětí je tam stovky let, my to tady nechápeme.“

Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku v připravené dohodě o brexitu stanoví, že pokud se nenajde lepší řešení, obnovení hranice mezi těmito dvěma územími se po přechodném období brexitu odvrátí vytvořením společného celního prostoru EU s Británií. Část britských politiků ale v takovém scénáři vidí hrozbu trvalého připoutání Británie k Unii.

Jediné, na čem se všichni shodnou, je odmítání vzniku fyzické hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Obávají se, že by to mohlo vyvolat novou vlnu sektářského násilí mezi anglikánskými unionisty a katolickými republikány.

Sporná území Spojeného království
Zdroj: ČT24

Kromě problémů na irském ostrově se dají čekat také potíže na severu Spojeného království. Skotská národní strana totiž stále hlasitěji volá po novém referendu o nezávislosti na Anglii v případě odchodu Spojeného království z EU. Během úterní debaty to zopakoval její poslanec Ian Blackford.  

Pokud parlament nepodpoří dohodu, Evropané přijdou o pravidla volného pohybu v Británii

V pondělí zveřejnilo svůj plán také britské ministerstvo vnitra: v případě odchodu z EU bez dohody ukončí britské úřady neprodleně pravidla volného pohybu osob pro občany zbývajících unijních zemí. Zákaz se bude vztahovat na Švýcarsko a státy Evropského hospodářského prostoru (EHP), který kromě zemí EU tvoří také Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

Během přechodného období budou lidé z EHP a Švýcarska spolu se svými rodinnými příslušníky moci jezdit do Spojeného království na návštěvy a za účelem studia nebo práce ve stejném režimu jako dosud.

Pro pobyty delší než tři měsíce si však občané dotčených států už budou muset zažádat o přechodný pobyt. V případě, že budou chtít v Británii zůstat déle než tři roky, budou muset podat žádost již v rámci nového imigračního systému, který bude spuštěn v roce 2021 a který bude založen na odborné kvalifikaci, sdělilo ministerstvo.

Před brexitem bez dohody varovali také maloobchodníci, taková varianta by podle nich znamenala ohrožení potravinové bezpečnosti země. Upozornili, že pokud by se obchodní vztahy a cla mezi Británií a EU začaly řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), znamenalo by to „výrazný nárůst dovozních nákladů, který by vedl k tlaku na zvyšování cen potravin“. Téměř třetina potravin se do Británie dováží z ostatních zemí Evropské unie.

Obavy z brexitu se projevují už teď. Dovoz zboží z Británie do Česka se v posledních měsících stále více propadá, v listopadu se snížil meziročně o 35,9 procenta. Pokles importu se postupně prohlubuje už od loňského ledna, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Český export do Británie loni za 11 měsíců klesl jen o 2,7 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 3 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 5 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 7 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 8 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.