Britská vláda ve středu 29. března oficiálně zahájí proces vystoupení z Evropské unie. Premiérka Theresa Mayová oznámila, že o chystaném kroku již byl informován předseda Evropské rady Donald Tusk. Evropská komise uvedla, že je na jednání připravena. O brexitu rozhodli britští občané v referendu.
Aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy začne dvouletá lhůta, během níž se má Británie se zbylými členskými státy dohodnout na podmínkách odchodu. Přesné datum dosud známo nebylo. Mayová dala pouze na vědomí, že se tak stane do konce března.
Mayová se hodlá na Unii obrátit dopisem a co nejdříve zahájit jednání o budoucích vztazích. Předpokládá se, že nebudou snadná. Spory se očekávají především v oblasti volného pohybu a v přístupu na unijní trh. Mayová již sdělila, že chce tvrdý brexit, tedy úplné oddělení od EU, a chce uzavřít nové bilaterální smlouvy.
„Cíl vlády je jasný: dohoda, která je v zájmu každého národa a regionu v Británii a samozřejmě v celé Evropě – nové, pozitivní partnerství mezi Spojeným královstvím a našimi přáteli a spojenci v Evropské unii,“ vysvětlil britský ministr pro brexit David Davis v tiskové zprávě. Británie podle něj stojí před nejdůležitějším jednáním za celou generaci.
Tusk má návod
O britském časovém plánu byla Evropská komise informována dopředu a podle svého mluvčího Margaritise Schinase je na rozhovory připravena. Sdělil, že poté, co britská strana svůj záměr odejít 29. března oficiálně oznámí, sejde se mimořádně Evropská rada, tedy prezidenti a premiéři zemí Unie.
Jednání svolá předseda Evropské rady Donald Tusk. Ten již oznámil, že na něm předloží ke schválení návrh politických vodítek pro vyjednávání s Británií. Na jejich základě Evropská komise okamžitě vypracuje doporučení k jednání. Vznikne tak právně závazný mandát, který znovu potvrdí členské země a tím rozhodnou o začátku rozhovorů. Za unijní stranu jej bude v praxi realizovat vyjednávací tým vedený bývalým eurokomisařem Michelem Barnierem.
Mayová: Předčasné volby nebudou
Odchod z Unie vyvolává v britské politice rozpory. Skotská regionální vláda Nicoly Sturgeonové oznámila, že chce uspořádat nový plebiscit o nezávislosti na Londýnu, aby Skotsko mohlo v EU setrvat. Skotsko se totiž v loňském referendu vyslovilo pro zachování unijního členství. V Británii se také vedla debata o tom, kdo a jakým způsobem se do vyjednávacího procesu zapojí.
V této souvislosti se spekulovalo, že se Mayová rozhodne pro předčasné volby. Takové plány ale úřad premiérky popřel. Na spekulace zareagovala i sázková kancelář Ladbrokes, podle které je pravděpodobnost předčasného výběru zákonodárců v letošním roce sedmnáctiprocentní.
Brexit komplikuje situaci občanům jiných zemí EU v Británii
Blížící se brexit vyvolává nejistotu v občanech jiných zemí EU, kteří v Británii dlouhodobě žijí, připomíná agentura AP. Mnozí z nich teď žádají o trvalý pobyt, který dosud formálně nepotřebovali – modrou kartičku s logem britského ministerstva vnitra a se slovy „Dokument o trvalém pobytu“ pro občany Evropské unie.
Před loňským referendem o členství v Evropské unii většina lidí ani nevěděla, že tato kartička existuje, neboť občané EU mohou žít a pracovat v rámci celé Unie a k pobytu v Británii není třeba žádného speciálního víza či administrativního procesu. To se však změní, jakmile Británie po dvouletém rozvodu, jenž má začít tento měsíc, z EU odejde. Nikdo ale neví, jaké změny nastanou.
Počet pobytových karet vydaných mezi posledním čtvrtletím roku 2015 a roku následujícího se zvýšil sedmkrát. Za celý rok 2016 bylo podáno 240 tisíc žádostí – toto číslo zdůrazňuje státní správa, jež se na konci roku 2016 prodírala 90 tisíci nezpracovaných žádostí. Žadatelé musí vyplnit 85 stran formuláře a předat stohy dokumentů od výplatních pásek přes bankovní výpisy až po doložení adresy.
Více než čtvrtina žádostí je zamítnuta, někdy jen kvůli nepodstatným chybám ve vyplnění formuláře. Kritici vládu obviňují, že vůči lidem v Británii dlouhodobě pobývajícím postupuje necitlivě, ne-li přímo nepřátelsky. „Vláda podmínky se zpětnou platností změnila,“ prohlásila tento měsíc v horní sněmovně britského parlamentu liberálnědemokratická politička Sarah Ludfordová. „Najednou se po lidech chce, aby dokumenty podložili jakoukoli životní změnu.“
Někteří žadatelé upadli v nemilost kvůli požadavku, že nezaměstnaní, práci hledající studenti anebo rodiče věnující se výhradně dětem musí doložit, že po dobu pobytu v Británii mají „komplexní zdravotní pojištění“.
Tato podmínka mnohé šokovala, protože britská Národní zdravotní služba (NHS) všem rezidentům poskytuje zdarma zdravotní péči, která se hradí z daní. Státy EU také mezi sebou mají smlouvy, jež občanům zaručují poskytnutí lékařské péče v ostatních členských státech.
Jonathan Portes, profesor ekonomie a veřejné politiky na londýnské univerzitě King's College, konstatoval, že systém ovládá „naprostý zmatek“. „Teď je zavedený proces – pro žádosti o trvalý pobyt – který zjevně dokáže vyřídit žádosti nanejvýš pár tisíc lidí, ale rozhodně ne tří milionů,“ tvrdí Portes.
„Je jasné, že se to musí změnit, zefektivnit. Ví to celá vláda, a přesto nadále necháváme lidi podávat žádosti o trvalý pobyt a třetinu z nich odmítáme z banálních byrokratických důvodů. To vše samozřejmě vede k tomu, že se šíří nejistota a zmatek,“ uzavřel ekonom.
