Londýn - Do historie se 1. světová válka zapsala jako jeden z nejkrvavějších konfliktů lidstva. Konflikt, který přepsal hranice Evropy a zbavil koruny mocné dynastie. Na sté výročí se připravují desítky zemí – mimo jiné digitalizací válečných deníků. Poslední velký konflikt to byl přitom i pro české vojáky. Na několika frontách a kontinentech jich bojovalo přes milion. Události před 100 lety chce proto připomenout i Česká televize dokumentárním cyklem Raport o velké válce.
Vrátit staletým svědectvím ztracený hlas není lehké. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) evidoval válečné zajatce už od léta 1914. Nejdřív vedl kartotéku deset lidí, jen o tři měsíce později už jich bylo 1 200. Pro rodiny šlo často o jediný zdroj informací o tom, kde se jejich otec, bratr nebo manžel nachází.
Osud sedmi milionů zajatců chce mít humanitární organizace v digitálním archivu ještě k letošnímu výročí. „Chceme je dát k dispozici na internetu. To umožní zájemcům, třeba příbuzným zesnulých, ale i historikům, hledat v naší kartotéce,“ konstatoval vedoucí projektu Martin Morger.
Digitalizované deníky nabídnou jakési okno do života vojáků
Ani Spojené království na své obránce nezapomíná. Britský národní archiv nabídne on-line jednu z největších sbírek válečných deníků. „Chceme ukázat, že být ve válce neznamenalo jen bojovat. Bude možné sledovat, co dělala nějaká jednotka a co se dělo na určitém místě,“ prohlásil odborník na vojenské materiály William Spencer.
Jedná se o misi pro celé lidstvo i budoucí generace. Skenování milionu a půl stránek by ale strážci paměti Británie nikdy sami nezvládli. „Půjde to jedině tak, že nám pomůže opravdová armáda dobrovolníků. Říkáme jim občanští historici. Doufáme, že se nám je podaří najít,“ poznamenal vedoucí digitalizace Luke Smith.
Objevy v historických záznamech mohou být i revoluční. To je případ bosensko-srbských archivářů. Začátkem ledna zveřejnili dopis, který má dokazovat, že Vídeň plánovala válku už rok před sarajevským atentátem na následníka rakousko-uherského trůnu. „Jen to využili, aby realizovali už existující plán a dohodu mezi německými a rakousko-uherskými generály,“ uvedl Miroslav Jovanović z Institutu Ivo Andriče.
Světová jatka: padly desítky milionů lidí
Co vyvolá trestná výprava Vídně proti Srbsku, ale asi nikdo z nich nepředpokládal. Do světové války se postupně zapojilo 16 států a jimi kontrolovaná území. Čtyři ústřední mocnosti - v čele s Vídní a Berlínem - proti silnějším spojencům. Jeden z nejkrvavějších konfliktů lidstva tak zasáhl postupně Evropu, Afriku i Asii. Z atentátu v Sarajevu vzešla světová jatka se 70 miliony vojáků. Přes 20 milionů lidí válku nepřežilo.
V bitvách byla slyšet i čeština. Na ruské, italské a srbské frontě bojovalo přes milion českých vojáků. Česká televize proto představí dokumentární cyklus Raport o velké válce. „Základem celého cyklu budou konkrétní příběhy konkrétních lidí, kteří na jednotlivých frontách bojovali,“ podotkla producentka a dramaturgyně ČT Lenka Poláková (více čtěte zde). Osudy českých bojovníků mají být připomenuty bez rozdílu vlajky a armády.
Přístup k historii pomalu, ale jistě mění i Rusko
O podobný pohled se v současné době snaží i v Rusku. Ministerstvo kultury plánuje letos v ruských městech postavit pomníky hrdinům první světové války - vůbec poprvé z řad bělogvardějců. Historická diskuze ke staletému výročí by mohla změnit i ruský pohled na československé legie. Cesta na východ se tehdy nečekaně protáhla a českoslovenští vojáci pak v boji proti sovětské moci vybojovali velkou část Sibiře. I proto se o nich během komunismu nemluvilo dobře. K jinému pohledu na historii by měl ale přispět projekt Legie 100.
„Tento projekt vznikl v roce 2008 jako společný projekt ministerstva obrany a Československé obce legionářské. Jeho cílem je připomenout osoby, díky nimž vzniklo Československo. V průběhu krize byla účast ministerstva poměrně utlumená, poslední dobou už se ale začíná opět aktivně angažovat,“ konstatoval spolupracovník projektu Legie 100 Tomáš Jakl. Jako putovní muzeum má fungovat „legiovlak“, který bude návštěvníky seznamovat s historií českolovenských legií v Česku a na Slovensku. Projekt potrvá do roku 2020.
