Sarajevo - Dřív stáli proti sobě se zbraní v ruce, rozděluje je krvavá minulost i náboženství. Nyní ale 1 500 válečných veteránů protestuje bok po boku, postávají tu pravoslavní Srbové, katoličtí Chorvaté i muslimští Bosenci. Armáda je propustila, vládou slíbená výsluha ale nikde. Váleční veteráni drží v etnicky i nábožensky rozdělené zemi nečekaně při sobě. Bosenci a Chorvaté dostali v roce 2012 od Federace Bosny a Hercegoviny malou finanční pomoc, každý dal stranou 5 eur pro srbské veterány. „Ukázali jsme, že spolu umíme vycházet. Vybrali jsme peníze, abychom pomohli kolegům z Republiky srbské. A udělali bychom to znova,“ dodává jeden bývalý chorvatský voják bosenské armády.
Nacionalismus a náboženský konflikt vybuchl v Bosně počátkem 90. let. Z vyznání a národností se staly zákopy, ze kterých se cynicky a brutálně vraždilo. Jedním z tragických symbolů bosenské války se stal masakr 8 tisíc bosenských muslimů srbskými jednotkami ve Srebrenici.
Zbraně dávno utichly, národnostní problém ale přetrvává. Řešením je hyperkorektnost – v současné Bosně a Hercegovině se všechno řeší natřikrát. Zemi vedou prakticky naráz tři předsedové – Bosenec, Chorvat i Srb. Podle stejného klíče jsou pak rozdělená i křesla ve vládě.
Komedie Parada - ne každý ji přijal, v Dubrovníku ji nesmějí hrát
Poměry ironizuje nová komedie Parada srbského režiséra Srdjana Dragojeviče. Srbský veterán přesvědčí své bývalé nepřátele z Chorvatska a Bosny, aby společně dělali ochranku na pochodu homosexuálů v Bělehradě. Diváci jsou nadšení, přesto film narazil na to, na co sám poukazuje. Katolická církev, majitel jediného sálu v Dubrovníku, promítání zakázala. Vadí jí homosexualita i politika. Film podle ní zapomíná, kdo války rozpoutal. Režisér se brání: „Zklamala mě hlavně ta část argumentace, kde film obviňují, že agresoři a oběti jsou si v něm rovni,“ a zároveň dodává, že ho mrzí, že někdo považuje minulost 17 let po konci války na území bývalé Jugoslávie za současné téma.
Nicméně poslední volby ukazují, že hlavně mladí lidé už nechtějí respektovat zajeté linie. Chtějí vládu politickou, ne etnicko-náboženskou. Hodně hlasů tak dostala multietnická Sociální demokratická strana a její šéf Zlatko Lagumdžij je ministrem zahraničí.
Bosna a Hercegovina by ráda do Evropské unie, zatím ale patří pouze mezi potenciální kandidáty. Kromě změny ústavy a ekonomické situace Brusel tlačí i na procesy s válečnými zločinci. Před soudem v Haagu stojí bývalý velitel armády bosenských Srbů Ratko Mladić obviněný ze zločinů proti lidskosti a genocidy, který má mimo jiné odpovědnost i za masakr v Srebrenici. Vedle něj je před soudem i sarajevský rodák a srbský nacionalista Vojislav Šešelj, který chtěl Bosnu a Hercegovinu připojit k „Velkému Srbsku“, ve kterém jiné národnosti neměly místo. Soud už rozhodl o vině, hrozí mu 28 let vězení.
Organizace Amnesty International ve své čerstvé zprávě Bosnu a Hercegovinu navíc kritizuje, že se málo stará o ženy, které během války čelily sexuálnímu násilí. Z desítek tisíc zdokumentovaných případů sexuálního násilí se před mezinárodní soud v Haagu dostalo jen necelých čtyřicet.
Bosenská válka v datech
V roce 1991 Jugoslávii opustily Slovinsko, Chorvatsko a Makedonie. V únoru příštího roku se o totéž pokusila i Socialistická republika Bosna a Hercegovina. V mnohonárodnostní zemi, složené z pravoslavných Srbů, katolických Chorvatů a muslimských Bosenců, se ale v dubnu rozpoutal krvavý válečný konflikt, který trval přes 3,5 roku.
Krutostí se dopustily všechny strany. Nejvíc válečných zločinů ale spáchaly srbské jednotky. Právě ony byly u dvou nejkrvavějších momentů války – obléhání Sarajeva a masakru v Srebrenici. Konflikt si vyžádal na 100 tisíc mrtvých.
V listopadu 1995 konflikt pod tlakem USA a NATO ukončily Daytonské mírové dohody. Vznikla tak federativní Bosna a Hercegovina, složená z muslimsko-chorvatské federace a Republiky srbské. V čele země stojí Prezidium. Má tři členy, kteří se ve vedení střídají každých 8 měsíců. Země je stále nestabilní a její mír křehký.
