Londýn – Britská metropole se právě 7. září 1940 stala terčem bombardování německou Luftwaffe. Při příležitosti 70. výročí, v roce 2010, dala radnice londýnské čtvrti Westminster digitálně vyčistit unikátní barevné záběry z této doby. Video zachycuje nejen důsledky náletů, ale i inspekci tehdejšího ministerského předsedy Winstona Churchilla u pracovníků civilní obrany. Autorem amatérského filmu byl šéf civilní obrany a starosta ve čtvrti Marylebone Alfred Coucher; na půdě rodinného domu jej před časem objevili Coucherovi potomci.
Amatérské video zachycuje Londýn v době od 7. září 1940 do 10. května 1941. Anglickou metropoli tehdy bombardovalo německé letectvo ve snaze podmanit si ostrovní království. Na snímcích Alfreda Couchera je vidět požár v ulici Oxford Street nebo již zmíněná inspekce Winstona Churchilla v Hyde Parku. Britští historici spatřují přínos videa především v možnosti srovnání. Video jim nabízí nový obraz bombardovaného Londýna, zdůrazňuje historický význam útoků a především jejich vliv na tvář města.
Jedinečné záběry byly na půdě autorova domu objeveny prakticky náhodou. „Věděli jsme, že tam asi nějaký film je, ale neznali jsme detaily, že je o válce a každodenním životě v bombardovaném městě. Nevěděli jsme ani, že obsahuje zajímavé záběry, na kterých Churchill v Hyde Parku přehlíží vojáky. Bylo úžasné, že jsme to našli,“ uvedla vnučka autora Carolyn Keen.
Vzácné snímky digitalizovala, vyčistila a zpřístupnila rada městské části Westminster. Doufá, že snímky pomohou Londýňanům připomenout, čím prošli jejich předci. Vedle toho nechalo město vypracovat také digitální mapu, která zachycuje každý bombový útok na Westminster. „Je to způsob, jak udržet vzpomínky naživu, a připomenout nám obrovský přínos všech odvážných lidí, kteří se v nelehkých dobách podíleli na vítězství nad zlem,“ uvedl pro britský Channel 4 News radní Steve Summers.
Německé bombardování, zpočátku soustředěné kromě základen RAF hlavně na průmyslové oblasti, se postupně přeneslo i na civilní cíle. Předehrou byly bomby, které koncem srpna nejspíše omylem spadly na Londýn - a Britové v reakci na to podnikli odvetný (byť spíše symbolický) nálet na Berlín. O několik dní později pak Adolf Hitler pohrozil ostrovnímu království ničivými nálety a už 7. září se Londýňané mohli přesvědčit o tom, že svá slova myslel německý vůdce vážně.
Nálety, které na Londýn směřovaly až do poloviny listopadu 1940 a zabily přes 20.000 lidí, ale neuspěly. Bomby sice zbořily nebo poškodily na milion domů, hlavního cíle - zničení morálky civilního obyvatelstva - se však německým generálům dosáhnout nepodařilo. Důsledek by spíše opačný, jen málokterý Londýňan byl ochoten své město opustit (s výjimkou dětí, které byly houfně odesílány na venkov) a známé záběry lidí bojujících s ohněm a všeobecnou destrukcí jsou toho důkazem.
Právě německé bombardování Londýna (ale i dalších měst včetně nizozemského Rotterdamu a Varšavy o měsíce dříve) usnadnily o pár let později vedení Královského letectva rozhodování o mohutných útocích na německé civilní cíle. „Němci zaseli vítr a nyní sklízí bouři“, prohlásil později letecký maršál a vrchní velitel britského bombardovacího letectva Arthur Harris. V létě 1940 ale byly podobné útoky hudbou budoucnosti, v té době totiž RAF a spolu s ní celá Británie bojovaly o holé přežití.
