Organizace válečných veteránů v Rusku chtějí požádat Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby prošetřil soukromé ruské vojenské společnosti. Ty působí v Sýrii, v Africe anebo na Ukrajině. Veteráni chtějí pohnat k odpovědnosti ruský stát, který aktivity soukromých armád trpí. Zákony jejich činnost nijak neupravují, veteráni je rovnou chtějí zakázat.
„Jsou to občané, kteří nemají se státními institucemi a úřady profesionální smlouvu o vojenské činnosti,“ říká o žoldnéřích předseda Celoruského důstojnického fóra Jevgenij Šabajev.
Soukromé armády podle veteránů řídí nekompetentní lidé, často z kriminálního prostředí. „Především působí v Sýrii, Libyi, Severním a Jižním Súdánu, Středoafrické republice, Gabonu, Jemenu a mnoha dalších zemích,“ říká Šabajev.
Nejznámější je takzvaná Wagnerova skupina. Operovala na Krymu během jeho anexe, působila i na jihovýchodě Ukrajiny po boku proruských separatistů, později se bojovníci přesunuli do Sýrie.
Rusko se k žoldnéřům nehlásí
„Oficiální místa se od těchto jednotek oficiálně distancují, nijak ale proti nim nezasahují a obvinění z jejich podpory odmítají. Kreml ústy svého mluvčího vzkázal, že o iniciativě veteránů neví,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.
„Vedení země se tváří, že je s nimi nic nespojuje, ale tyto organizace pro něj dokonale odvádějí tu nejšpinavější práci, ať už jde o boj s opozicí, nebo o další vojenské operace například v Sýrii,“ říká politolog Andrej Kolesnikov.
„Je to velmi pohodlná možnost, jak nasazovat vojáky v zahraničních operacích, ale zároveň se od nich formálně a politicky distancovat v duchu motta, že ruští vojáci tam nejsou a my za ně nejsme zodpovědní,“ uvedl odborník na bezpečnost z Univerzity Karlovy Emil Aslan.
Podle odhadů se tamních bojů účastní stovky až tři tisíce bojovníků ze soukromých armád. V přepočtu si v Sýrii vydělávají zhruba 50 tisíc korun měsíčně. „Posílají neformální nezákonné soukromé armády s jediným cílem. Aby tím dosáhli zisku,“ říká generál ve výslužbě Leonid Ivašov.
Žoldnéři jsou nasazováni do nejtěžších bojů, stovky jich prý přišly o život. Oficiálně to ale nikdo nepotvrdil, podotýká Karas. „Loni v únoru došlo po protiútocích amerického letectva ve východní Sýrii k likvidaci kolem sta wagnerovců. Kdyby šlo o konvenční vojáky ruské armády, tak by hrozila eskalace a v tomto případě se tomu Moskva velmi elegantně vyhnula,“ dodal Aslan.
