Vztahy mezi Evropskou unií a Izraelem procházejí jednou z nejtěžších krizí za poslední roky. Odstartovalo ji nařízení Bruselu označovat zboží pocházející ze židovských osad. Podle Tel Avivu jde o nepochopitelnou diskriminaci – na oplátku proto slibuje výrazně přitížit evropským projektům realizovaným ve svém regionu.
I když přesná podoba nálepek zatím není ani známá, o to více se vyostřují vzájemné argumenty. Podle komise jsou židovské osady na palestinském území nelegální, Izrael naopak mluví o novodobé paralele s nacistickým bojkotem židovského zboží.
Podobné nálepky znamenají body pro palestinskou vládu. Tel Aviv proto v odvetě zvažuje, že neschválí evropské projekty v Palestině za deset milionů eur. „Ve výsledku to může diskriminovat jakéhokoliv vývozce odkudkoliv z Izraele,“ říká bývalý velvyslanec Izraele při EU a NATO Oded Eran.
Kontroverzní počin má za sebou vedení známého obchodního domu v Berlíně – KaDeWe. Rozhodlo se stáhnout z regálů veškeré víno původem ze židovských osad. Krok vyvolal protesty zákazníků, kteří současnému vlastníkovi KaDeWe mimo jiné připomínali tragický osud jeho předválečných židovských majitelů. Management obchodu nakonec tlaku ustoupil a vína i bez nálepek do sortimentu vrátil.
EU začala o zavedení jasného značení zboží z osad usilovat už v době, kdy její diplomacii vedla Catherine Ashtonová. V roce 2013 byla ale kampaň zastavena na žádost amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který se tehdy snažil obnovit mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci. Rozhovory ale stále stagnují a nástupkyně Ashtonové Federica Mogheriniová otázku označování zboží znovu otevřela.
Letos v dubnu Mogheriniovou požádala o zavedení značek 16 unijních zemí, Česká republika ani Slovensko mezi nimi nebyly. Británie, Belgie a Dánsko už zboží z osad prodávají s etiketou, na níž je to jasně vyznačeno. Jde hlavně o ovoce a zeleninu vypěstovanou v osadách v údolí Jordánu. Od 11. listopadu musí být zboží takto prodáváno ve všech zemích Unie. Pokud výrobek neoznačí samotní Izraelci, pak může etikety dodat země, kde se bude výrobek prodávat.
Evropská unie neuznává přítomnost Izraelců na Západním břehu, na Golanských výšinách ani ve východním Jeruzalémě jako legální. Izrael tato území obsadil za války v roce 1967 a jejich další osud měl být součástí rozhovorů s Palestinci a Syřany. Obojí ale zkrachovalo. Pouze s Palestinci Izrael v 90. letech vyjednal dohodu o částečné autonomii, takže část území Západního břehu Jordánu je pod kontrolou palestinské samosprávy. Izrael však na části tohoto území stále rozšiřuje osady, ve kterých žije přes 300 tisíc Židů.
