Historici, analytici a novináři predikují, co všechno se může dít na jihu a východě Ukrajiny, kde se nyní čekají nejtvrdší boje. Ruská armáda se stáhla z Kyjevské oblasti a z okolí Černihivu severovýchodně od metropole, podle analytika Richarda Stojara se teď musí „konsolidovat“. Historik Jan Rychlík hovoří o „velké politické prohře“, kterou by byla mírová dohoda na začátku května. Gubernátor Luhanské oblasti vyzval civilisty, aby se evakuovali, dokud to jde.
Boje na jihu a východě Ukrajiny budou „nesmírně tvrdé“. Analytici mluví o nedostatku sil i Putinových plánech
Západ podle šéfa NATO Jense Stoltenberga očekává, že Rusko přesune své síly stažené od Kyjeva na východ a jih Ukrajiny, aby se pokusilo zcela ovládnout Donbas a získat pozemní spojení s anektovaným Krymem. Příprava a doplňování zásob může podle něj ruské armádě zabrat až několik týdnů, které by měla Aliance využít k dozbrojení ukrajinských obránců.
Podle amerických tajných služeb nařídil ruský prezident Vladimir Putin svým generálům, aby vítězství na Ukrajině dosáhli do 9. května. Právě ten den se na Rudém náměstí v Moskvě slaví výročí kapitulace nacistického Německa. Stejnou informaci před dvěma týdny zveřejnila i ukrajinská armáda.
GALERIE
Evakuace obyvatel z Mariupolu
Nejmenovaní američtí činitelé, s nimiž hovořila stanice CNN, mluví o plánu ovládnout východ Ukrajiny, čímž by Rusko mohlo demonstrovat nějakou podobu vítězství. Tam se také nachází Doněcká a Luhanská oblast, kde již Putin uznal samostatné lidové republiky. CNN ale píše i o tom, že se Rusko může připravovat také na dlouhodobou vleklou válku, ve stylu té v Čečensku.
Historik Jan Rychlík je přesvědčen, že Ukrajinci jsou natolik inteligentní, že nedovolí podepsat příměří tak, aby to mohlo Rusko na začátku května interpretovat jako opětovné „vítězství nad fašismem“. „To by byla zásadní politická chyba,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Jestliže podle něj není možné vyhlásit příměří teď, tak by bylo dobré, kdyby se tak stalo až „hodně dlouho po 9. květnu.“
Uvedl také, že Putin potřebuje svoji faktickou vojenskou prohru „nějak prodat“. „Může ji prodat tím, že vytvoří pás souvislého území podél Azovského moře, a tím i přístup na Krym. Pak by se mu hodilo uzavření příměří a toto si nechat,“ konstatoval.
Rychlík ale zároveň dodává, že spousta politiků dělá chybu, když volá po okamžitém příměří a ukončení války. „Příměří může být podepsáno, až se ruská vojska stáhnou na linii z 24. února,“ doplnil.
Bojová situace na Ukrajině k 6. dubnu
Některé plány ztroskotaly
Politický geograf Vincenc Kopeček si myslí, že z měst je aktuálně nejvíce v ohrožení Mykolajiv, který stojí v cestě na Oděsu. Důležitá jsou i města jako Severodoněck nebo Charkov. „To je historicky velice významným městem. Během 18. století je to historicky první ukrajinské hlavní město,“ připomněl ve vysílání ČT24. Podle něj je pro Rusko jihovýchod a jih země důležitý kvůli symbolickému i logistickému významu.
Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa může být ruská ofenziva na Donbase, který zahrnuje Doněckou a Luhanskou oblast, velká. Soustředí se tam navíc velká část nejbojeschopnějších ukrajinských jednotek, kdy mluvíme o až 40 procentech z celkových ukrajinských sil, které bude chtít ruská armáda zlikvidovat.
„Oni (Rusové – pozn. red) se je budou snažit obklíčit, prorazit na jih od Charkova a současně naopak na sever od Chersonu,“ uvedl Soukup v Událostech, komentářích s tím, že úspěch takové strategie je obtížné odhadnout, už proto, že původní ruské plány počítající například s obsazením Kyjeva za 72 hodin ztroskotaly. Boje na východě Ukrajiny ale podle něj budou určitě „nesmírně tvrdé“.
Politický geograf Vincenc Kopeček o válce na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Kritická situace panuje v Mariupolu, jenž se nachází v Doněcké oblasti, a kde město stále čelí ruskému ostřelování. Už teď špatná humanitární situace v obleženém přístavním městě se zhoršuje, lidé nemají léky, vodu ani jídlo. Někteří civilisté se i přes varování úřadů vracejí do svých domovů. Ruské jednotky by podle ukrajinského generálního štábu mohly nastoupit k novému útoku na jih a jihozápad země také z Podněstří, zároveň potvrdil, že se ruské jednotky zaměřují na Doněckou a Luhanskou oblast.
Právě úřady Luhanské oblasti doufají, že se jim ve středu podaří evakuovat civilisty skrze pět humanitárních koridorů, a vyzvaly obyvatele regionu, aby odešli, dokud je to bezpečné.
„Vyzývám každého obyvatele Luhanské oblasti – evakuujte se, dokud je to bezpečné… Dokud jezdí autobusy a vlaky – využijte této příležitosti,“ napsal gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj na Telegramu.
K operaci na Donbase Ukrajině chybí síly
Bezpečnostní analytik Richard Stojar mluví o tom, že před nasazením ruských vojáků na jižní a jihovýchodní frontě je čeká určitá konsolidace, kdy se jednotky budou muset doplnit, protože se hovoří o tom, že utrpěly až dvacetiprocentní ztráty. Každý úsek fronty je také jinak zásobován. „Co se týká Donbasu, dá se očekávat pokles morálky,“ sdělil ve vysílání ČT24 s tím, že i tam Rusko utrpělo významné ztráty a nedosáhlo významného úspěchu.
Do války na Ukrajině jsou na ruské straně zapojeny také soukromé jednotky wagnerovců. Podle Stojara nemáme dostatek informací o jejich působení, jsou to však profesionální válečníci. Jsou pro ruskou stranu cennějším příspěvkem než „branecké kontingenty“. „Pravděpodobně se je (wagnerovce – pozn. red.) ruská strana pokusí nasazovat tam, kde bude mít zájem o dosažení největšího taktického a operačního úspěchu,“ prohlásil.
Studio ČT24: Bezpečnostní analytik Stojar k přeskupování ruských sil a změně strategie (zdroj: ČT24)
Většina aliančních zemí včetně Česka již poskytuje Kyjevu zbraně a další vojenské vybavení. Podle Stoltenberga by v rámci dalších dodávek měly na Ukrajinu putovat podobně jako dosud hlavně protitankové střely či systémy protivzdušné obrany. Možnosti, jak dále vojensky podporovat Ukrajinu, ve středu proberou ministři zahraničí Severoatlantické aliance.
„Ukrajinská strana nemá dostatek sil a prostředků, aby mohla výrazným způsobem provést ofenzivní operaci, přerušit ten pozemní koridor mezi Krymem a Donbasem, nebo prolomit obklíčení Mariupolu,“ myslí si Stojar. Pokud by toho Ukrajinci byli schopni, viděli bychom to už v uplynulých dnech, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i ukrajinský generální štáb hodnotí situaci jako vážnou.
Kam se může konflikt přelít?
Historik Rychlík také sdělil, že kdyby se NATO zapojilo jako přímá bojující strana, vypukla by válka s Ruskem. „Rusko si uvědomuje, že by takovou válku muselo prohrát, chápu ale amerického prezidenta a vedení NATO, že váhá s tímto krokem, protože ve válce nikdy nevíte, jak to dopadne,“ sdělil.
Podle Kopečka kolaps ruské ofenzivy na severu Ukrajiny je dobrou zprávou, protože eskalace konfliktu na území státu NATO je v krátko- a střednědobém horizontu v podstatě vyloučena. „Kde ale k přelití konfliktu může dojít, je Podněstří a Moldavsko,“ říká.
Gruzie se prý potom jen velmi omezeně připojila k sankcím, snaží se Rusko „neiritovat“ a doufá, že se do ní konflikt nepřelije.