Ukrajinské síly získaly zpět klíčová území na severu. Obyvatelé se tam již začínají vracet

11 minut
Události: Ukrajinské síly získaly zpět klíčová území na severu
Zdroj: ČT24

Odchod ruských vojáků z okolí města Černihiv na severu Ukrajiny umožnil obnovit přímé silniční spojení s hlavním městem Kyjevem. Ruská armáda pokračuje v ostřelování měst na jihu a východě Ukrajiny. Podle ukrajinského generálního štábu připravují okupační vojska útočnou operaci na východě země. Britské ministerstvo obrany konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky znovu získaly klíčové území na severu Ukrajiny.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Odchod ruských vojáků z okolí města Černihiv na severu Ukrajiny umožnilo obnovit přímé silniční spojení s hlavním městem Kyjevem. Podle agentury Reuters to v úterý oznámil oblastní gubernátor Vjačeslav Čaus. Lidé nyní mohou volně cestovat do tohoto města i z něj, ale zatím v něm ještě není dostatečně bezpečno, aby se mohli vrátit obyvatelé, kteří před boji uprchli.

Spěchat s návratem nedoporučují podle deníku Ukrajinska pravda ani úřady v ukrajinské metropoli. Přesto se podle něj už někteří Kyjevané, kteří kvůli ruské invazi opustili své domovy, začali vracet. Ještě před oznámením úplného stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti se na vjezdu do hlavního města začaly tvořit dlouhé kolony, píše Ukrajinska pravda. Lidé se podle ní vracejí také vlaky, do města míří rovněž uprchlíci z východu země.

Vysvětlují, že se jim stýská po domově, situace se v regionu uklidnila a je „třeba pracovat“. Někteří podle svých slov jedou alespoň na několik dní, aby mohli „vidět manžela nebo své kočky či psy“. Jiní se vrací, aby se podíleli na obnově města, píše server. 

Ukrajinské úřady o víkendu oznámily, že jejich ozbrojené složky získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodily ji od Rusů. Hlásí rovněž, že se ruské invazní síly stahují z dalších regionů na severu země –⁠ Černihivské a Sumské oblasti. 

Ruská vojska chystají útok na východ země, uvedl Ukrajinci

Ruská armáda přeskupuje síly a soustředí úsilí na přípravu útočné operace na východě Ukrajiny, uvedl v úterý ráno generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.

Cílem je podle něj získat plnou kontrolu nad územím Doněcké a Luhanské oblasti. Invazní jednotky pokračují v blokování Charkova a podnikají masivní dělostřelecké a letecké útoky na už několik týdnů obléhaný Mariupol, uvádí velení ukrajinské armády.

Konstatuje zároveň, že pozoruje pohyb kolon zbraní a vojenské techniky přes území Běloruska směrem k tamním železničním stanicím ve městech Homel, Jelsk a Mazyr, kde má být vše naloženo na vlakové soupravy. „Značná část letadel a vrtulníků vzdušných sil armády Ruské federace byla přemístěna z letišť v Běloruské republice na území Ruska,“ píše se ve zprávě.

Generální štáb dále zmiňuje konkrétnější boje s různými úspěchy obou stran, a to zejména na východě země. „Ruská vojska ostřelovala Mykolajiv kazetovou municí, kterou zakazují Ženevské úmluvy. Pod nepřátelskou palbu se dostaly civilní čtvrti a zdravotnická zařízení, zejména dětská nemocnice. Jsou mrtví a ranění, včetně dětí,“ tvrdí generální štáb ukrajinské armády.

20 minut
Studio ČT24: Zbyněk Dubský a Lukáš Dyčka k válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ukrajinci budou mít pár dní k oddechu, míní bezpečnostní analytik

Podle bezpečnostního analytika Baltic Defense College Lukáše Dyčky bude další vývoj na východě Ukrajiny záviset na tom, jak rychle bude Rusko schopné přesunout jednotky a zkonsolidovat je. „Určitě to nebude hned, zatím to odhadněme na několik dní. To je jedna možnost. Druhá možnost, kterou Rusko musí zvážit a dobře využít, je přesun jednotek z dalších částí Ruska na tuto frontu, což ale také nebude v nejbližší době. Zdá se tím pádem, že Ukrajinci mají alespoň pár dní k oddechu a k tomu, aby přesunuli vlastní posily do těchto oblastí.“

Dyčka dodal, že je těžké zhodnotit, jaké přesně síly chtějí Rusové koncentrovat na východě a jihu Ukrajiny. „Dohromady se však dá počítat se 150 tisíci muži nasazenými na celé Ukrajině. Zároveň není úplně jasné, kolik vojáků poskytnou povstalecké republiky, což může být určitě násobitel sil, ale jejich bojová kvalita bude nižší.“

Pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže byli po pondělním zadržení propuštěni

Pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) byli propuštěni poté, co byli v pondělí na Ukrajině zadrženi, když se snažili dostat do obléhaného Mariupolu. Podle agentury Reuters to v úterý oznámila místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková, podle níž tým MVČK zadržely „okupační síly“.

„Okupanti u města Manhuš zablokovali představitele Mezinárodního výboru Červeného kříže. Po vyjednáváních byli (pracovníci MVČK) v noci propuštěni a posláni směrem do Záporoží,“ oznámila Vereščuková na komunikační platformě Telegram.

Také mluvčí MVČK agentuře Reuters v pondělí potvrdil, že pracovníci byli zastaveni ve městě Manhuš v Doněcké oblasti, asi 20 kilometrů od Mariuopolu. Mluvčí odmítl poskytnout podrobnosti ohledně toho, kdo přesně tým zadržoval, a omezil se jen na konstatování, že pracovníky zastavila policie. „Nebyl to únos,“ dodal.

Tým MVČK se již od pátku bezúspěšně snaží dostat do Mariupolu, který od začátku března obléhají ruské síly a kde v zoufalých podmínkách zůstává podle dřívějšího oznámení starosty přes 100 tisíc lidí z původních 400 tisíc obyvatel. Po příjezdu do města měli pracovníci Červeného kříže pomoci zorganizovat evakuaci obyvatel.

Podle britského ministerstva obrany získaly ukrajinské síly zpět klíčové území

Britské ministerstvo obrany s odkazem na zpravodajské informace ve své pravidelné analýze ráno konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky znovu získaly klíčové území na severu Ukrajiny. A to poté, co „odepřely Rusku schopnost uskutečnit jeho cíle a přinutily ruské síly k ústupu z oblastí kolem Černihivu a severně od Kyjeva“, píše na Twitteru resort.

„V některých částech nově získaných regionů budou pravděpodobně pokračovat menší boje, ale v průběhu tohoto týdne výrazně zeslábnou, jak se stáhne zbytek ruských sil,“ domnívá se ministerstvo, podle něhož bude mnoho ruských jednotek stahovaných ze severu Ukrajiny zřejmě vyžadovat značné přezbrojení a obnovu, než budou použitelné na východě země.

Ruské jednotky v Donbasu mají problémy s morálkou a zásobováním

Podle pondělní zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské síly nadále dosahují jen malého nebo žádného pokroku ve frontálních útocích s cílem dobýt Doněckou a Luhanskou oblast. Kromě toho ukrajinská obrana Mariupolu překonala předchozí odhady ISW a město nadále drží, píše se ve zprávě.

„Ruské jednotky se v Donbasu potýkají s rostoucími problémy s morálkou a zásobováním,“ tvrdí ISW. Zároveň se domnívá, že ruské snahy obnovit poškozené jednotky z řad rezervistů či jejich posílení vojáky stahovanými ze severu Ukrajiny před frontálními útoky na východě pravděpodobně nezvýší jejich šance na úspěch.

Ruské jednotky postupující z charkovského směru však podle institutu vytvářejí podmínky pro obnovení útočných operací přes město Slovjansk s cílem spojit se s dalšími ruskými silami v Donbasu a obklíčit ukrajinské obránce. Ruská armáda se na začátku dubna zmocnila města Izjum, které se nachází asi 50 kilometrů od Slovjansku, a provádí přípravy na další útočné operace. Ty se dají podle ISW čekat v nadcházejících dnech. „Úsilí ruských sil postupujících z Izjumu o získání Slovjansku se pravděpodobně ukáže jako další klíčová bitva války na Ukrajině,“ dodává Institut pro studium války.

Vraždění v Buče

Události, ke kterým došlo ve městě Buča během ruské okupace, by měl podle prezidenta Volodymyra Zelenského řešit tým mezinárodních vyšetřovatelů. Dodal, že Kyjev požene příslušné ruské vojáky k odpovědnosti před soudem.

Ukrajinská armáda po osvobození města našla na ulicích a v domech přes tři sta zabitých civilistů. Některá těla nesla stopy po mučení. Podle Zelenského mohou být počty obětí v dalších osvobozených obcích ještě vyšší.

Kuleba: Rusko by nemělo mít místo v Radě OSN

V Radě OSN pro lidská práva by pro Rusko nemělo být místo, uvedl na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. O pozastavení ruského členství již usilují Spojené státy s partnery, mimo jiné kvůli zprávám z Buči.

„Mluvil jsem s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem o současné bezpečnostní situaci a masakru v Buče,“ uvedl Kuleba. „Zdůraznil jsem, že Ukrajina využije všechny dostupné mechanismy OSN ke shromáždění důkazů a pohnání ruských válečných zločinců k odpovědnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba sto pasažérů je zraněných, z toho pětadvacet těžce. S odkazem na španělskou policii a státní televizi RTVE to uvedla agentura Reuters. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na místě nehody jsou záchranné týmy a hasiči.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...