Bílý dům potvrdil smrt vůdce Talibanu Mansúra. Zabily ho drony

Bílý dům potvrdil smrt vůdce afghánského radikálního hnutí Taliban Muhammada Mansúra při sobotním útoku amerického bezpilotního letounu. V prohlášení, vydaném během návštěvy prezidenta Baracka Obamy ve Vietnamu, označil Mansúrovu smrt za milník v úsilí USA o dosažení dlouhodobého míru a prosperity v Afghánistánu.

„Taliban by měl využít tuto příležitost k tomu, aby nastoupil jedinou reálnou cestu k ukončení konfliktu tím, že se připojí k afghánské vládě v procesu usmíření,“ uvádí se v prohlášení.

„Mansúrova smrt by měla vyslat extremistům jasný signál, že Spojené státy jsou odhodlány bránit svůj lid,“ prohlásil Obama na tiskové konferenci po setkání s vietnamským prezidentem.

Zabití Mansúra nepředstavuje změnu vojenské strategie USA v Afghánistánu

Podle poradců Obama útok na Mansúra osobně schválil a byl o něm informován před jeho zahájením a po něm. Obama uvedl, že zabití Mansúra nepředstavuje změnu americké vojenské strategie v Afghánistánu, jejíž podstatou bude nadále výcvik afghánských vojáků. Bojovou misi Washington v Afghánistánu ukončil v roce 2014.

„Nebudeme znovu zahajovat bojové operace, které v současnosti provádějí afghánské bezpečnostní síly. Naším úkolem je pomoci Afgháncům bránit jejich vlastní zem. Na druhou stranu, pokud je nějaký vůdce, který nepřetržitě plánuje akce poškozující americké občany a který odmítá mírové rozhovory, jež by mohly ukončit desítky let války v  Afghánistánu, pak jako vrchní velitel ozbrojených sil nesmím přihlížet,“ řekl Obama.

Byl to člověk, který si jako šéf Talibanu speciálně vybíral za cíl americké vojáky a další americké občany v Afghánistánu.
Barack Obama

Mansúrovu smrt už dřív potvrdily afghánská vláda a afghánská tajná služba, stejně jako vysoký představitel Talibanu. Vysoký velitel Talibanu mulla Abdul Rauf agentuře AP řekl, že Mansúr zahynul při americkém náletu „v pohraniční oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem“.

Při útoku několika dronů na vozidlo jedoucí opuštěnou oblastí přišel o život Mansúr a zřejmě i někteří další bojovníci Talibanu. Útok nastal kolem 6. hodiny ranní letního středoevropského času na pákistánské straně hranice.

„Spojené státy v sobotu provedly v odlehlé oblasti u afghánsko-pákistánských hranic přesný vzdušný úder, zaměřený na vůdce Talibanu mullu Mansúra. Mansúr představoval pokračující, bezprostřední hrozbu pro americký personál a Afghánce,“ potvrdil americký ministr zahraničí John Kerry na tiskové konferenci v barmské metropoli Neipyijto.

Vozidlo, ve kterém cestoval Mansúr, po zásahu dronem
Zdroj: ČTK/AP/Abdul Salam Khan

Podle Kerryho byli vedoucí činitelé Afghánistánu i Pákistánu o útoku na Mansúra uvědoměni, on osobně prý telefonicky kontaktoval pákistánského premiéra Naváze Šarífa. Kerry ale neupřesnil, kdy se tak mělo stát. Podle předcházejících zpráv Bílý dům oznámil, že USA informovaly afghánské a pákistánské vedení po útoku.

Část Talibanu Mansúrovu smrt potvrdila

Afghánský premiér Abdulláh Abdulláh v prohlášení zveřejněném na Twitteru uvedl, že „vůdce Talibanu Mansúr byl zabit při náletu bezpilotního letadla… Jeho auto se stalo terčem útoku v Dahl Bandinu“, oblasti v pákistánské provincii Balúčistán těsně za hranicí s Afghánistánem.

Nahrávám video

 „Poté, co zemřel mulla Umar, řídil Muhammad Achtar Mansúr všechny atentáty v Afghánistánu. Byl také přímo napojen na další teroristické sítě. Pokud se tato zpráva potvrdí, bude to znamenat velkou změnu pro Taliban. Jeho smrt by byla ranou pro schopnost hnutí provádět teroristické útoky proti Afgháncům,“ dodal Abdulláh.

„Tato akce vysílá jasné poselství světu, že budeme nadále stát po boku našich afghánských partnerů v jejich úsilí o vybudování stabilnějšího, jednotného, bezpečného a prosperujícího Afghánistánu… Mír je to, co chceme. Mansúr byl hrozbou pro toto snažení a úsilí ukončit násilí a utrpení lidu Afghánistánu, které už zažívá mnoho let. Otevřeně se také stavěl proti mírovým jednáním a procesu usmíření mezi vládou Afghánistánu a Talibenem,“ dodal Kerry.

Taliban nyní kontroluje největší území od roku 2001

Pokud se Mansúrova smrt definitivně potvrdí, bude to mít důsledky pro zablokovaná mírová jednání mezi Talibanem a afghánskou vládou. Mělo by to dopady i na samotný Taliban, jehož některé soupeřící frakce Mansúra jako nejvyššího vůdce odmítají.

Úder naznačuje posun americké vlády k rozhodným zásahům při řešení situace v Afghánistánu, kde Taliban kontroluje největší území od roku 2001, kdy jeho vládu svrhla intervence Američanů a jejich spojenců.

Taliban uchvátil v Afghánistánu moc v roce 1996 a zavedl v zemi diktaturu na základě islámského práva šaría. Téměř 15 let po jeho svržení je však v zemi stále kolem 13 tisíc zahraničních vojáků, i když většina z nich se zabývá výcvikem příslušníků domácí armády a policie.

  • Mulla Mansúr nahradil teprve loni v létě v čele islamistických radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Taliban potvrdil loni v červenci až po dvou letech. 
  • Mansúr byl předtím Umarovým nejbližším poradcem. Jeho nástup do čela Talibanu ale vyvolal uvnitř organizace rozkol a řada talibanců přešla ke konkurenčním a extrémnějším organizacím typu Islámský stát.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 20 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 36 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...