Berlín odhalil pomník obětem nacistické „eutanazie“

Berlín - Stěna z modrého skla, symbolizující oddělení nemocných od rodin, jejich touhu po životě a tragický konec v plynových komorách, byla dnes slavnostně odhalena u budovy berlínské filharmonie na okraji parku Tiergarten. Památník obětem nacistického programu, v jehož rámci bylo v plynových komorách zavražděno na 70 000 duševně nemocných, otevřel berlínský primátor Klaus Wowereit.

Památník v centru německé metropole připomíná zločiny, kterých se nacisté dopustili pod záminkou „ukončení utrpení“ duševně nemocných. Zároveň ale poukazuje na to, že většina organizátorů vražd pacientů nebyla nikdy potrestána, příbuzní obětí se nedočkali žádného odškodnění a že se na smrt jejich blízkých po druhé světové válce zapomnělo.

Nacistický likvidační program fungoval od října 1939 do srpna 1941. Přezdívalo se mu „program eutanazie“ nebo, „akce T4“. Pojmenování dostal jako zkratku adresy Tiergartenstrasse 4, kde sídlila ústřední komise, která řídila likvidaci duševně nemocných.

Památník má formu 24 metrů dlouhé a 2,6 metru vysoké stěny z modrého skla. Popisuje zároveň podrobnosti nacistického likvidačního programu, které ilustruje i na osudech deseti konkrétních obětí. Vybudování monumentu stálo 610 000 eur (16,9 milionu korun). Místo pro jeho vznik bylo zvoleno symbolicky – nachází se na pozemku, kde za druhé světové války sídlila pod krycím názvem T4 ústřední komise, která program pro likvidaci duševně nemocných řídila. V letech 1940–1941 bylo v rámci programu organizované eutanazie zavražděno na 70 000 duševně nemocných, jejich likvidace pak pokračovala až do konce druhé světové války. Celkový počet obětí neorganizované eutanazie se pak odhaduje na 300 tisíc.

Hohendorf: O životě a smrti rozhodovalo znaménko plus a minus

„Akce T4 znamenala systematické shromažďování, selekci a likvidování 70 000 pacientů z ústavů na území německé říše od roku 1939 do srpna 1941,“ řekl ČTK a Českému rozhlasu Gerrit Hohendorf z mnichovské univerzity, který se podílel na přípravě vědeckých podkladů pro vytvoření památníku. „Shromážděno bylo asi 200 000 pacientů, i z takzvané říšské župy Sudety, tedy z českého území, které bylo v roce 1938 obsazeno a anektováno,“ doplnil.

Podle Hohendorfa počítali nacisté s tím, že budou vraždit duševně nemocné i na území protektorátu Čechy a Morava. „Bylo plánováno nechat běžet 'program eutanazie' i na území protektorátu. Kvůli ukončení akce T4 (v roce 1941) ale nebyl pak proveden v původně plánované formě,“ řekl Hohendorf. Podle něj ale nacisté předpokládali, že by se likvidace duševně nemocných vztahovala zejména na Němce žijící na českém území.

Berlínský památník obětem nacistické "eutanazie"
Zdroj: Soeren Stache/ČTK/DPA

„Rozhodující kritérium pro smrt nebo přežití byla otázka, jakou produktivní práci mohou pacienti ještě vykonat v ústavu, ve kterém byli umístěni,“ uvedl dále Hohendorf s tím, že dvě třetiny obětí tvořili lidé, kteří byli považováni za neschopné práce. „Rozhodování probíhalo na základě psychiatrického posudku. Byla to jedna strana s krátkými informacemi o nemoci, o délce pobytu v ústavu a o kontaktu s příbuznými, a samozřejmě také o vykonávané práci v ústavu. A na konci posudku bylo buď znaménko plus - u lidí určených k zabití, nebo minus - u těch, kteří mohli přežít,“ vysvětlil Hohendorf.

Příbuzní obětí podle něj dostávali úřední soustrastné dopisy, kde jim bylo sděleno, že smrt „znamená vykoupení z dlouhého utrpení“. V dopisech přitom byla zfalšovaná příčina smrti, často i den a místo úmrtí.

Nahrávám video

S koncem války se sice podle Hohendorfa objevily informace o nacistickém likvidačním programu, soudů s viníky ale proběhlo jen málo a většina potrestaných dostala jen mírné tresty. „A po začátku studené války výrazně klesl zájem o potrestání viníků. Odehrálo se tehdy něco, co bylo označováno za 'hodinu nula', nový začátek, kdy se může společnost osvobodit od všeho historického balastu. A později, v 50. letech, se touto věcí už nikdo zabývat nechtěl,“ podotkl Hohendorf.

Duševně nemocní proto dlouho platili za zapomenuté oběti nacismu. I na to chce ukázat památník, který stojí nedaleko budovy berlínské filharmonie a přímo na pozemku, odkud byla likvidační akce řízena. „Základní idea památníku je připomenout oběti na místě činu, nějakým způsobem zajistit jejich přítomnost. V naší výstavě pod širým nebem jsme to vyřešili tak, že jednotlivá témata a kapitoly jsou odděleny krátkými životopisy, životními osudy obětí, kde jsou tito lidé k vidění na obrázku a je něco krátce řečeno o jejich životě,“ řekl Hohendorf.

Před budovou filharmonie připomíná od roku 1989 oběti nacistické „eutanazie“ bronzová deska, autory nového pomníku jsou Ursula Wilmsová, Nikolaus Koliusis a Heinz W. Hallmann.

V blízkosti jsou i pomníky věnované zavražděným Židům, Romům a homosexuálům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poláci zadrželi muže podezřelého z podílu na vraždě karikaturisty Kuzovkova

Polská policie zadržela muže podezřelého z podílu na pondělní vraždě ruského karikaturisty Roberta Kuzovkova žijícího v exilu. Na síti X to ve čtvrtek oznámil polský premiér Donald Tusk. Kuzovkov, známější pod pseudonymem Semjon Skrepeckij, byl zastřelen poblíž svého domu ve východopolském městě Biala Podlaska. Tusk ve středu uvedl, že zabití muže, který kritizoval ruského vládce Vladimira Putina, nese znaky politické vraždy.
12:28Aktualizovánopřed 10 mminutami

„Sankce dlouhého dosahu,“ potvrdil Zelenskyj masivní útok na Moskvu

Rusko hlásí nejméně tři mrtvé a sedmnáct zraněných po rozsáhlém ukrajinském útoku na Moskvu a další místa. Řada výbuchů otřásla moskevskou rafinerií, drony zasáhly i obytný dům a padající trosky dronu po sestřelu protivzdušnou obranou i obchodní centrum. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj část útoků potvrdil a označil je za opodstatněné. V noci zaútočilo i Rusko, a to raketami na Kyjev a Poltavu a bezpilotními letouny na Sumy, kde je jeden mrtvý.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie. Dohodu komplikuje situace v jižním Libanonu, kde zaútočil Izrael, který se necítí být memorandem vázán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Budeme žádat Komisi o zásadní revizi emisních povolenek, řekl Babiš před summitem EU

Na dvoudenním summitu Evropské unie, který v Bruselu začne ve čtvrtek, se lídři členských zemí budou zabývat konkurenceschopností, příštím dlouhodobým rozpočtem EU a také situací na Ukrajině, vývojem na Blízkém východě, migrací a bojem proti drogám. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před odletem kritizoval systém emisních povolenek či návrh nového víceletého rozpočtu EU.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přezkoumají přítomnost svých vojsk v Evropě, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Hegseth kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení obranných výdajů a angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy Aliance rovněž zkritizoval kvůli nedostatečným výdajům na obranu a jejich postojům k válce s Íránem.
10:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dohoda USA s Íránem pomůže hlavně Teheránu, zní z Izraele i od amerických senátorů

Americko-íránské memorandum o porozumění podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona otevírá cestu k trvalému míru a sníží ceny ropy. Dohodu podle CNN přivítal i generální tajemník NATO Mark Rutte nebo čínské ministerstvo zahraničí. Naopak v Izraeli jsou už méně optimističtí. Zatímco americký prezident Donald Trump dohodu prezentuje jako své velké vítězství, američtí demokratičtí senátoři ji považují za dobrou pouze pro Írán, nikoli pro USA, a kritizovalo ji i několik republikánských senátorů.
před 4 hhodinami

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 4 hhodinami

Britové volí v Makerfieldu. Možný Starmerův rival soupeří s instalatérem

Obyvatelé britského Makerfieldu vybírají v doplňovacích volbách svého zástupce ve sněmovně. Jedním z favoritů je labouristický starosta Manchesteru Andy Burnham, možný vyzyvatel premiéra Keira Starmera. Právě kvůli Burnhamovi a jeho pravděpodobné kandidatuře na předsedu labouristů se jeho stranický kolega Josh Simons vzdal mandátu v Makerfieldu. Hlavním Burnhamovým soupeřem o uvolněný poslanecký post je kandidát Reform UK Robert Kenyon, instalatér a místní zastupitel.
před 7 hhodinami
Načítání...