Berlín odhalil pomník obětem nacistické „eutanazie“

Berlín - Stěna z modrého skla, symbolizující oddělení nemocných od rodin, jejich touhu po životě a tragický konec v plynových komorách, byla dnes slavnostně odhalena u budovy berlínské filharmonie na okraji parku Tiergarten. Památník obětem nacistického programu, v jehož rámci bylo v plynových komorách zavražděno na 70 000 duševně nemocných, otevřel berlínský primátor Klaus Wowereit.

Památník v centru německé metropole připomíná zločiny, kterých se nacisté dopustili pod záminkou „ukončení utrpení“ duševně nemocných. Zároveň ale poukazuje na to, že většina organizátorů vražd pacientů nebyla nikdy potrestána, příbuzní obětí se nedočkali žádného odškodnění a že se na smrt jejich blízkých po druhé světové válce zapomnělo.

Nacistický likvidační program fungoval od října 1939 do srpna 1941. Přezdívalo se mu „program eutanazie“ nebo, „akce T4“. Pojmenování dostal jako zkratku adresy Tiergartenstrasse 4, kde sídlila ústřední komise, která řídila likvidaci duševně nemocných.

Památník má formu 24 metrů dlouhé a 2,6 metru vysoké stěny z modrého skla. Popisuje zároveň podrobnosti nacistického likvidačního programu, které ilustruje i na osudech deseti konkrétních obětí. Vybudování monumentu stálo 610 000 eur (16,9 milionu korun). Místo pro jeho vznik bylo zvoleno symbolicky – nachází se na pozemku, kde za druhé světové války sídlila pod krycím názvem T4 ústřední komise, která program pro likvidaci duševně nemocných řídila. V letech 1940–1941 bylo v rámci programu organizované eutanazie zavražděno na 70 000 duševně nemocných, jejich likvidace pak pokračovala až do konce druhé světové války. Celkový počet obětí neorganizované eutanazie se pak odhaduje na 300 tisíc.

Hohendorf: O životě a smrti rozhodovalo znaménko plus a minus

„Akce T4 znamenala systematické shromažďování, selekci a likvidování 70 000 pacientů z ústavů na území německé říše od roku 1939 do srpna 1941,“ řekl ČTK a Českému rozhlasu Gerrit Hohendorf z mnichovské univerzity, který se podílel na přípravě vědeckých podkladů pro vytvoření památníku. „Shromážděno bylo asi 200 000 pacientů, i z takzvané říšské župy Sudety, tedy z českého území, které bylo v roce 1938 obsazeno a anektováno,“ doplnil.

Podle Hohendorfa počítali nacisté s tím, že budou vraždit duševně nemocné i na území protektorátu Čechy a Morava. „Bylo plánováno nechat běžet 'program eutanazie' i na území protektorátu. Kvůli ukončení akce T4 (v roce 1941) ale nebyl pak proveden v původně plánované formě,“ řekl Hohendorf. Podle něj ale nacisté předpokládali, že by se likvidace duševně nemocných vztahovala zejména na Němce žijící na českém území.

Berlínský památník obětem nacistické "eutanazie"
Zdroj: Soeren Stache/ČTK/DPA

„Rozhodující kritérium pro smrt nebo přežití byla otázka, jakou produktivní práci mohou pacienti ještě vykonat v ústavu, ve kterém byli umístěni,“ uvedl dále Hohendorf s tím, že dvě třetiny obětí tvořili lidé, kteří byli považováni za neschopné práce. „Rozhodování probíhalo na základě psychiatrického posudku. Byla to jedna strana s krátkými informacemi o nemoci, o délce pobytu v ústavu a o kontaktu s příbuznými, a samozřejmě také o vykonávané práci v ústavu. A na konci posudku bylo buď znaménko plus - u lidí určených k zabití, nebo minus - u těch, kteří mohli přežít,“ vysvětlil Hohendorf.

Příbuzní obětí podle něj dostávali úřední soustrastné dopisy, kde jim bylo sděleno, že smrt „znamená vykoupení z dlouhého utrpení“. V dopisech přitom byla zfalšovaná příčina smrti, často i den a místo úmrtí.

Nahrávám video

S koncem války se sice podle Hohendorfa objevily informace o nacistickém likvidačním programu, soudů s viníky ale proběhlo jen málo a většina potrestaných dostala jen mírné tresty. „A po začátku studené války výrazně klesl zájem o potrestání viníků. Odehrálo se tehdy něco, co bylo označováno za 'hodinu nula', nový začátek, kdy se může společnost osvobodit od všeho historického balastu. A později, v 50. letech, se touto věcí už nikdo zabývat nechtěl,“ podotkl Hohendorf.

Duševně nemocní proto dlouho platili za zapomenuté oběti nacismu. I na to chce ukázat památník, který stojí nedaleko budovy berlínské filharmonie a přímo na pozemku, odkud byla likvidační akce řízena. „Základní idea památníku je připomenout oběti na místě činu, nějakým způsobem zajistit jejich přítomnost. V naší výstavě pod širým nebem jsme to vyřešili tak, že jednotlivá témata a kapitoly jsou odděleny krátkými životopisy, životními osudy obětí, kde jsou tito lidé k vidění na obrázku a je něco krátce řečeno o jejich životě,“ řekl Hohendorf.

Před budovou filharmonie připomíná od roku 1989 oběti nacistické „eutanazie“ bronzová deska, autory nového pomníku jsou Ursula Wilmsová, Nikolaus Koliusis a Heinz W. Hallmann.

V blízkosti jsou i pomníky věnované zavražděným Židům, Romům a homosexuálům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost.
01:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 9 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 10 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V USA se podařilo zažehnat hrozbu výbuchu nádrže s nebezpečnou chemikálií

Hasičům v jižní Kalifornii se podařilo zažehnat nebezpečí výbuchu nádrže s hořlavou chemikálií. S odvoláním na místní úřady o tom v pondělí odpoledne SELČ informovala agentura Reuters. Před hrozbou exploze hasiči varovali v pátek. Kolem 50 tisíc lidí z okolí kvůli tomu muselo opustit své domovy.
před 11 hhodinami

Indii „zamořilo“ satirické hnutí švábů

Miliony Indů uchvátila nová virální Lidová strana švábů, která se označuje za „hlas líných a nezaměstnaných“. Satirickou kampaň spustila nejapná poznámka předsedy nejvyššího soudu na adresu mladé generace. Protestní hnutí se během týdne stalo symbolem disentu mezi indickou generací Z, kterou trápí nezaměstnanost a frustrace z politického vedení, jež přehlíží mladé. Fenomén se už rozšířil do Pákistánu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...