Běloruská policie během nedělních protestů v zemi zatkla více než tisícovku lidí, mezi zatčenými jsou i novináři. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na údaje lidskoprávní organizace Vjasna. Lidi, kteří vyšli do ulic v mnoha běloruských městech, včetně Minsku a Brestu, spojovalo heslo „Jdu ven“. Byla to poslední slova aktivisty Ramana Bandarenka, který ve čtvrtek zemřel v nemocnici poté, co byl zbit a zadržen v Minsku.
Do protestů se zapojily tisíce lidí. K rozprášení davu, který demonstroval proti vládě Alexandra Lukašenka, policie nasadila gumové projektily, slzný plyn a zábleskové granáty. Zraněno bylo několik lidí, včetně ženy zasažené do nohy ohlušujícím granátem či muže, kterého svědci zachytili na videu, jak v bezvědomí leží na trávníku. Předtím byl údajně zmlácen.
Největší účast byla podle aktivistů na demonstraci v Minsku, ačkoli na 15 stanic metra v centru města bylo už od rána uzavřeno, aby se na ni dostalo co nejméně lidí. Mnoho ulic přehradily policejní jednotky i technika.
Podle organizace Vjasna se ale zatýkalo i v dalších městech, například ve Vitebsku či Gomelu, policie řadu zatčených během dne opět propustila.
Běloruskem zmítá politická krize od srpna, kdy se Lukašenko prohlásil za vítěze prezidentských voleb. Tvrzení opozice, že volby nechal zfalšovat ve svůj prospěch, odmítá. V zemi, která bývá nazývána poslední evropskou diktaturou, vládne 26 let. Do ulic běloruských měst co týden vycházejí desetitisíce lidí.
Svjatlana Cichanouská, vůdčí osobnost běloruské opozice a hlavní Lukašenkova oponentka, která se uchýlila do exilu v Litvě, uvedla, že protesty na památku Bandarenka podporuje. Jeho smrt hned ve čtvrtek podobně odsoudila. „Naše země se definitivně proměnila v místo trestného činu. Prohlašuji Alexandra Lukašenka a jeho spolupachatele teroristickou organizací, která musí nést zodpovědnost za své zločiny,“ uvedla na sociální platformě Telegram.
Podle nezávislého serveru tut.by i některých opozičních představitelů byli maskovaní muži, kteří Bandarenka zbili, patrně spolupracovníci Lukašenkova režimu.
Smrt aktivisty odsoudil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU již dříve přijala sankce proti Lukašenkovi, jeho synovi a 53 dalším lidem z jejich okolí. Připisuje jim zodpovědnost za násilné potlačování protirežimních protestů po zpochybněných srpnových prezidentských voleb.
