Běloruská opozice by Lukašenkovi v účasti v nových volbách nebránila

Koordinační rada, kterou vytvořila běloruská opozice v zájmu hladkého předání moci, bude usilovat o uskutečnění nových prezidentských voleb v nejbližší době a při úplné obměně členů ústřední volební komise. Stávající prezident Alexandr Lukašenko přitom má právo znovu kandidovat, uvedla podle agentury Interfax Maryja Kalesnikavová z vedení koordinační rady. Běloruské úřady zareagovaly oznámením, že koordinační radu stíhají kvůli podezření z „uchvácení moci“. V důsledku vyhrůžek ze strany režimu opustilo orgán několik členů.

Na náměstí Nezávislosti v Minsku se podle opozičního webu tut.by i ve čtvrtek opět setkali někteří zaměstnanci státních televizních kanálů, kteří skandovali: „Pravdu!“. Projíždějící auta troubila na jejich podporu, atmosféra ale byla klidná. Všechny přístupy k budově Národní státní vysílací společnost republiky Bělorusko (Belta) jsou stále zablokovány.

Televize však nadále vysílá v prorežimním tónu. Několik bývalých zaměstnanců Belty oznámilo vytvoření alternativní platformy, která bude vysílat on-line.

Opozice: Lukašenkovi v kandidatuře bránit nebudeme

Koordinační rada, kterou založila opozice, aby napomohla k hladkému předání moci, se poprvé sešla ve středu. Zvolila si sedmičlenné vedení. V něm zasedla mimo jiné Maryja Kalesnikavová, která ve čtvrtek podle agentury Interfax prohlásila, že opozice nebude bránit Lukašenkově účasti na opakovaných volbách, o které usiluje. Mají se konat co nejdříve, chtějí ale zcela obnovit složení Ústřední volební komise. 

„Vidíme, že (Lukašenko) i přes nátlak úřadů a nejhrubější falšování výsledků prohrál,“ řekla Kalesnikavová. „Vycházíme z toho, že každý běloruský občan musí mít právo zúčastnit se voleb bez jakýchkoli překážek. Ale nevěříme, že na to Lukašenko na to přistoupí,“ dodala.

Kalesnikavová upozornila, že platný Lukašenkův mandát vyprší letos 5. listopadu. Prezidentské volby z 9. srpna přitom Lukašenko podle úřadů pošesté vyhrál, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Prezidentovi odpůrci ale tento výsledek odmítají jako zfalšovaný a za skutečnou vítězku pokládají opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou, která pod tlakem úřadů odjela do Litvy.

S Cichanouskou se setkal litevský premiér Saulius Skvernelis, který ji označil za „národní vůdkyni“ země a přislíbil pomoci při uspořádání nové hlasování.

Rada je stíhána kvůli uchvácení moci

Běloruský generální prokurátor Aljaksandr Kaňuk obratem oznámil, že vůči koordinační radě vede jeho úřad trestní stíhání kvůli podezření z „uchvácení moci“. „Vytvoření a činnost koordinační rady je zaměřena na uchvácení státní moci, jakož i na poškození národní bezpečnosti. V dané věci začalo trestní stíhání,“ řekl prokurátor.

Kalesnikavová zareagovala prohlášením, že cílem rady je hledání východiska z politické krize a nastolení konsenzu ve společnosti, a ujistila, že rada bude dále pokračovat v činnosti, bez ohledu na nátlak.

„Děláme vše otevřeně a transparentně, vše zveřejňujeme. Nevidíme v tom jakékoliv porušení zákona, naopak vidíme naše kroky jako zaměřené na obnovení zákonnosti v zemi. Pokud to je zločin, tak máme v Bělorusku problém se zákonností,“ prohlásil právník a člen rady Maksim Znak podle serveru Tut.by.

Z rady odešlo kvůli nátlaku několik členů

Znak rovněž uvedl, že v důsledku pohrůžek ze strany běloruského režimu opustilo radu několik členů, byť žádný z předsednictva. „Včera (ve středu) jsme dostali několik oznámení o odchodu po obviněních ze strany Lukašenka z údajných cílů rady, které jsme nejednou popřeli. Dnes bylo jedno oznámení o odchodu po zahájení trestního stíhání. Radu ale neopustil nikdo z členů předsednictva,“ citovala Znaka agentura Interfax. Ve vedení podle něj zůstává i nobelistka Světlana Alexijevičová, která kvůli nemoci vynechala první zasedání rady.

Dům bývalého ministra kultury a člena opoziční Koordinační rady Pavla Latuška někdo pomaloval červenou barvou značící krev. Latuška byl kvůli veřejné podpoře protestů 17. srpna zbaven funkce ředitele Národního akademického divadla Jana Kupala. V rozhovoru pro ruskou obdobu BBC přiznal, že dostává hrozby a že je mu důrazně doporučováno, aby opustil zemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 44 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 1 hhodinou

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 10 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 12 hhodinami
Načítání...