Běloruská opozice by Lukašenkovi v účasti v nových volbách nebránila

Koordinační rada, kterou vytvořila běloruská opozice v zájmu hladkého předání moci, bude usilovat o uskutečnění nových prezidentských voleb v nejbližší době a při úplné obměně členů ústřední volební komise. Stávající prezident Alexandr Lukašenko přitom má právo znovu kandidovat, uvedla podle agentury Interfax Maryja Kalesnikavová z vedení koordinační rady. Běloruské úřady zareagovaly oznámením, že koordinační radu stíhají kvůli podezření z „uchvácení moci“. V důsledku vyhrůžek ze strany režimu opustilo orgán několik členů.

Na náměstí Nezávislosti v Minsku se podle opozičního webu tut.by i ve čtvrtek opět setkali někteří zaměstnanci státních televizních kanálů, kteří skandovali: „Pravdu!“. Projíždějící auta troubila na jejich podporu, atmosféra ale byla klidná. Všechny přístupy k budově Národní státní vysílací společnost republiky Bělorusko (Belta) jsou stále zablokovány.

Televize však nadále vysílá v prorežimním tónu. Několik bývalých zaměstnanců Belty oznámilo vytvoření alternativní platformy, která bude vysílat on-line.

Opozice: Lukašenkovi v kandidatuře bránit nebudeme

Koordinační rada, kterou založila opozice, aby napomohla k hladkému předání moci, se poprvé sešla ve středu. Zvolila si sedmičlenné vedení. V něm zasedla mimo jiné Maryja Kalesnikavová, která ve čtvrtek podle agentury Interfax prohlásila, že opozice nebude bránit Lukašenkově účasti na opakovaných volbách, o které usiluje. Mají se konat co nejdříve, chtějí ale zcela obnovit složení Ústřední volební komise. 

„Vidíme, že (Lukašenko) i přes nátlak úřadů a nejhrubější falšování výsledků prohrál,“ řekla Kalesnikavová. „Vycházíme z toho, že každý běloruský občan musí mít právo zúčastnit se voleb bez jakýchkoli překážek. Ale nevěříme, že na to Lukašenko na to přistoupí,“ dodala.

Kalesnikavová upozornila, že platný Lukašenkův mandát vyprší letos 5. listopadu. Prezidentské volby z 9. srpna přitom Lukašenko podle úřadů pošesté vyhrál, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Prezidentovi odpůrci ale tento výsledek odmítají jako zfalšovaný a za skutečnou vítězku pokládají opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou, která pod tlakem úřadů odjela do Litvy.

S Cichanouskou se setkal litevský premiér Saulius Skvernelis, který ji označil za „národní vůdkyni“ země a přislíbil pomoci při uspořádání nové hlasování.

Rada je stíhána kvůli uchvácení moci

Běloruský generální prokurátor Aljaksandr Kaňuk obratem oznámil, že vůči koordinační radě vede jeho úřad trestní stíhání kvůli podezření z „uchvácení moci“. „Vytvoření a činnost koordinační rady je zaměřena na uchvácení státní moci, jakož i na poškození národní bezpečnosti. V dané věci začalo trestní stíhání,“ řekl prokurátor.

Kalesnikavová zareagovala prohlášením, že cílem rady je hledání východiska z politické krize a nastolení konsenzu ve společnosti, a ujistila, že rada bude dále pokračovat v činnosti, bez ohledu na nátlak.

„Děláme vše otevřeně a transparentně, vše zveřejňujeme. Nevidíme v tom jakékoliv porušení zákona, naopak vidíme naše kroky jako zaměřené na obnovení zákonnosti v zemi. Pokud to je zločin, tak máme v Bělorusku problém se zákonností,“ prohlásil právník a člen rady Maksim Znak podle serveru Tut.by.

Z rady odešlo kvůli nátlaku několik členů

Znak rovněž uvedl, že v důsledku pohrůžek ze strany běloruského režimu opustilo radu několik členů, byť žádný z předsednictva. „Včera (ve středu) jsme dostali několik oznámení o odchodu po obviněních ze strany Lukašenka z údajných cílů rady, které jsme nejednou popřeli. Dnes bylo jedno oznámení o odchodu po zahájení trestního stíhání. Radu ale neopustil nikdo z členů předsednictva,“ citovala Znaka agentura Interfax. Ve vedení podle něj zůstává i nobelistka Světlana Alexijevičová, která kvůli nemoci vynechala první zasedání rady.

Dům bývalého ministra kultury a člena opoziční Koordinační rady Pavla Latuška někdo pomaloval červenou barvou značící krev. Latuška byl kvůli veřejné podpoře protestů 17. srpna zbaven funkce ředitele Národního akademického divadla Jana Kupala. V rozhovoru pro ruskou obdobu BBC přiznal, že dostává hrozby a že je mu důrazně doporučováno, aby opustil zemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Úmyslný zkrat v rozvodně na západě Německa vyšetřují úřady jako sabotáž

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul následně oznámil, že úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl.
08:21Aktualizovánopřed 1 mminutou

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 3 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 5 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.