Ještě před několika týdny australský premiér Scott Morrison tvrdil, že za požáry, které už spálily půdu o ploše Bulharska, nemůže globální oteplování. Nyní poprvé uznal, že změny klimatu jsou skutečné a že se jim země musí přizpůsobit. Tým klimatologů přitom tvrdí, že to, co teď kontinent prožívá, čeká i další státy.
Australští hasiči využili krátké chvíle příznivého počasí a kácí menší stromy a zapalují podrost, aby se oheň nešířil dál. „Podařilo se nám připravit určitá protipožární opatření a díky tomu jsme nad tímto konkrétním požárem získali kontrolu,“ uvedl jeden z požárníků Dale McLean.
Dnů, kdy teploty nepřesahují třicet stupňů a hasiči nemusí čelit šířícím se plamenům, ovšem není moc. Rok 2019 byl v Austrálii vůbec nejteplejším a nejsušším za dobu měření. „Austrálie je teď oproti době před průmyslovou revolucí o 1,4 stupně Celsia teplejší. To je víc než celosvětový průměr (asi jeden stupeň Celsia),“ upozornil klimatolog Richard Betts.
Pokud svět nenaplní současné dohody a plány, jak omezit emise oxidu uhličitého, čeká planetu do konce tohoto století oteplení o nejméně tři stupně. Vědci nepochybují, že na globálním oteplování nese vinu člověk. „(Australské požáry) nám říkají, jak by budoucnost mohla vypadat,“ varuje Betts.
Oheň už zahubil miliardu zvířat
Dopady australských požárů na zvířata jsou zásadní. Podle odhadů jich zemřela už miliarda. Další budou následovat i poté, co hořet přestane, kvůli nedostatku potravy a vody. Navíc pokud bude i příští léto stejně tragické, lesy se na mnoha místech nezvládnou obnovit.
„Úbytek srážek oproti dlouhodobým průměrům je někde mezi třiceti až čtyřiceti procenty. To znamená, že půda je vyschlá. A vzhledem k vysokým teplotám, kdy vše je přehřáté a terén je vyloženě suchý, v podstatě může požáry vyvolat jakákoli jiskřička,“ konstatoval klimatolog Jan Pretel.
Právě takové podmínky by se mohly už za týden vrátit. Přestože teploty jsou nyní příznivé a někde dokonce prší, ve Viktorii a Novém Jižním Walesu stále hoří na 145 místech.
