Americko-kubánské oťukávání: Otevření ambasád se odkládá

Havana – Diplomaté Spojených států a Kuby se dnes v Havaně nedohodli na žádném termínu pro znovuotevření ambasád. Na tiskové konferenci to prohlásila poradkyně amerického ministra zahraničí Roberta Jacobsonová. Velvyslanectví se podle ní otevřou, až budou „vyřešeny všechny praktické problémy“. Kuba tvrdí, že normalizaci vztahů mimo jiné komplikuje i „nespravedlivé“ zanesení ostrovního státu na seznam zemí podporujících terorismus.

"Nemůže říci, kdy přesně se to stane (otevření ambasád). Pracujeme na tom tak rychle, jak můžeme,„ řekla Jacobsonová. Josefina Vidalová Ferreirová, která má na kubánském ministerstvu zahraničí na starosti záležitosti týkající se Spojených států, novinářům sdělila, že vedle vyškrtnutí Havany ze seznamu zemí podporujících mezinárodní terorismus je třeba, aby obnovení diplomatických vztahů nijak nezasahovalo do vnitropolitických záležitostí Kuby. Klíčové je podle Vidalové také to, aby USA upustily od ekonomické blokády. “Bylo to první setkání. Je to proces," řekla Vidalová o rozhovorech. Dodala, že v nadcházejících týdnech si USA a Kuba naplánují další kolo jednání.

Washington měl pro otevření ambasády podmínky: konec omezení pro cesty amerických diplomatů na Kubu a otevření budoucího velvyslanectví v Havaně všem Kubáncům.
Republikánští senátoři navíc nechtějí potvrdit amerického velvyslance, dokud budou na Kubě u moci bratři Castrové, a konec embarga podmiňují politickými změnami.

Historické diplomatické rozhovory mezi představiteli USA a Kuby pokračovaly v Havaně druhým dnem. Zatímco středeční rozhovory se týkaly migrační politiky, ve které obě země zastávají odlišný postoj, dnešním tématem schůzky byla normalizace diplomatických vztahů. Jacobsonová po dnešním závěrečném jednacím dni s kubánskými vládními představiteli z Kuby zatím neodjede, má v plánu setrvat na ostrově až do soboty. Součástí jejího dalšího programu jsou mimo jiné schůzky s představiteli občanské a církevní společnosti a také s podnikateli.

Americký prezident Barack Obama loni v prosinci oznámil zahájení nové kapitoly v americko-kubánských vztazích, které byly poznamenány nepřátelstvím od nástupu kubánských komunistů k moci v roce 1959. Zdůvodnil to tím, že dosavadní konfrontační politika nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky, navíc je podle něj překonaná. Obama také oznámil, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě velvyslanectví. Kubánský vůdce Raúl Castro po historickém prosincovém telefonátu s Obamou prohlásil, že Kuba je připravena s USA o normalizaci jednat.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 15 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
před 53 mminutami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 1 hhodinou

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 3 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.