Rožmitál pod Třemšínem - S těžbou zlata by rády začaly firmy v okolí Rožmitálu pod Třemšínem. Prospektoři už požádali stát o povolení prozkoumat území. Obce v regionu s tím nesouhlasí, obávají se narušení krajiny.
Na Petráškově hoře geologové objevili zlato už v 90. letech, k těžbě ale nedošlo. Změnit to může chystaná velká novela horního zákona a aktualizovaná surovinová politika státu. Obavy vyvolává metoda, jak zlato ze země získat - kyanidové loužení. „Obnášelo by to otevřít tady povrchový lom nebo důl a samozřejmě celá hora by zmizela,“ říká starostka nedalekých Hvožďan Markéta Balková (nez.). „S takovou těžbou nemůžeme v žádném případě souhlasit. To je konec naší brdské krajiny,“ přidává se starosta Rožmitálu Josef Vondrášek (KSČM).
Stát už registruje zájem firem o podrobný průzkum území. „Ministerstvo životního prostředí obdrželo dvě žádosti o stanovení průzkumného území, nyní se jimi budeme standardně zabývat ve správném řízení,“ potvrzuje mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. O povolení k průzkumu usiluje například společnost Golden Pet. Odhaduje vznik dvou set pracovních míst a miliardové výnosy po dobu deseti let těžby. Její lidé se usídlili ve Vacíkově a tvrdí, že újma životnímu prostředí nehrozí. „Prostě se infiltrovali mezi obyvatele a snaží se je získat na svoji stranu,“ tvrdí starostka Balková.
„Chceme znát názory místních obyvatel a zjistit, jaká je tam situace, jaká je nezaměstnanost, jaký je zájem,“ brání se jednatelka firmy Olga Bubníková. „Obavy, že vznikne nějaké jedovaté jezero, kde bude kyanid, tak to je omyl,“ dodává.
Cena zlata roste nepřetržitě už dvanáct let, teď je pětinásobná. Investoři začali skupovat žlutý kov hlavně po nástupu finanční krize. V doposud nevytěženém zlatě jsou v Česku stovky miliard. Zdejší podzemí ukrývá až třiatřicet tun zlata. Je to sice asi jen gram na tunu horniny, ale i taková těžba se při současných cenách může vyplácet.
