Boubín (Šumava) - Boubínský prales na Šumavě, který je nejnavštěvovanější a nejznámější rezervací svého druhu v Evropě, nabízí kromě jiných zajímavostí i nejmodernější informační centrum v Česku. Jeho prostřednictvím a díky rozvinutým technologiím můžete mít neuvěřitelné zážitky z jakéhokoli místa pralesa. Do samotného centra toho skutečného sice proniknout nelze, jeho jádro však mohou zájemci docela dobře obejít po naučné stezce a nahlédnout do něj ze všech stran.
Na začátku bylo přátelské a ve své době celkem obvyklé soupeření dvou šlechticů. Když Jiří František August Buquoy vymezil v roce 1838 v Novohradských horách Žofínský prales, jeho přítel Jan Adolf Schwarzenberg nemohl zůstat pozadu. Jen o dvacet let později založil na jihozápadním svahu hory Boubín, v místech i do té doby velmi málo dotčených lidmi, podobnou, dokonce o něco větší, rezervaci. „Chtěl to zachovat do budoucna bez zásahu lidské ruky,“ uvedl Jiří Kotlík ze Správy Národního parku Šumava.
Prales v současné době zabírá necelých 700 hektarů a je složen z několika částí. Do striktně nepřístupného jádra se lidé nedostanou, většinu ostatních ale projít mohou. „Návštěvníci mohou z naučné stezky vidět do totálního jádra ze všech stran,“ vysvětlil Štefan Labaj ze Správy NP. Rezervace přežila zánik monarchie, několik režimů i obě světové války. Ta druhá se jí dotkla nejvíc, nacističtí pohlaváři si uvnitř pralesa před Vánoci vyhlédli 400 let starý obří smrk. „Naposledy se v těchto místech kácelo v roce 1942. Adolf Hitler si měl nechat porazit vánoční smrk, který dovezli do první zatáčky a tam ho na tři kusy zlomili,“ doplnil Jiří Kotlík.
Hodnota jádra, tedy 67 nedotčených hektarů Šumavy, je podle pracovníků parku nevyčíslitelná. Přírodní procesy bez zásahu člověka tady dlouhodobě pozorují desítky vědců. Extrémně cenná je podle správců i fauna a flóra, i když některá zvířata tady lidé téměř nemají šanci zahlédnout. „Rysa určitě neuvidí, přestože tu je,“ prohlásil Štefan Labaj.
Se vznikem České republiky se po Kvildě stal prales druhým nejnavštěvovanějším místem Šumavy. Na konci 90. let tady ale podle správců národního parku paradoxně převažovali zahraniční turisté, Češi se sem začali masivně vracet až v posledních letech. „V první řadě sem jezdí turisté z Bavorska a teď se sem vracejí Češi,“ potvrdil správce Kotlík. Turisté jsou nadšení: „Jsme zvědaví především na přírodu. Kdybychom pominuli Boubín, jako bychom na Šumavě vůbec nebyli.“
Právě návštěvníkům Boubína je určeno nejnovější české informační centrum Idina Pila, jeho rekonstrukce stála přes 11 milionů. Podle vedení parku má naprosto vyvrátit pojetí centra jako místa, kde turista dostane pouze informace a letáky. „Je to určitá symbolika české i šumavské ochrany přírody a nám připadalo symbolické začít s rekonstrukcí sítě našich středisek právě tady,“ ujistil ředitel Správy Národního parku Šumava Alois Krejčí.
Ve volně přístupné expozici mohou lidé třeba vystoupat na model boubínské rozhledny s panoramatickým výhledem a film, který varuje před pády stromů, je promítán na okno z tekutých krystalů. Podobně chce správa parku upravit i zbývající šumavská informační centra, teoreticky by měli zvládnout jedno ročně.
Hlavní nápor návštěvníků zažívá Boubín, podle správců mimo jiné i kvůli počasí, právě v těchto dnech. Výrazně méně lidí sem ale přijede až na přelomu září a října.
